Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vedci vytvorili mapu tmavej hmoty

Vedci vytvorili mapu tmavej hmoty

3D vizualizácia tmavej hmoty vo vzdialených zhlukoch galaxií
Autor: Yale University

Štúdia z 28. februára uverejnená v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society zachytáva najnovší objav vedcov z Yale univerzity. Zhotovili mapu tmavej hmoty s najväčším rozlíšením aké sa doposiaľ podarilo dosiahnuť. Táto mapa ponúka závažné dôkazy pre existenciu studenej tmavej hmoty – pomalých častíc, ktoré tvoria väčšinu hmoty vo vesmíre. 

Mapa tmavej hmoty je výsledkom dát z Hubble Space Telescope Frontier Fields, ktorý pozoroval trojicu galaktických zhlukov, ktoré fungujú ako kozmické zväčšovacie sklá – gravitačné šošovky, vďaka čomu dovidia k starším a vzdialenejším častiam vesmíru.

Yaleský astrofyzik Priyamvada Natarajan viedol medzinárodný tím vedcov, ktorí analyzovali dáta z Hubblových snímkov. Vďaka tomu mohli úspešne zmapovať tmavú hmotu v rámci spomínaných troch galaktických mračien v úžasných detailoch. Navzdory všetkým úspechom však samotné častice, z ktorých sa tmavá hmota skladá, nášmu poznaniu stále unikajú. Práve tieto častice majú byť zodpovedné za gravitačné šošovkovanie, ohýbanie svetla vzdialených galaxií.

Vedci sa domnievajú, že tmavá hmota – teoretické častice, ktoré neinteragujú s časticami normálnej látky a ani neabsorbujú svetlo, avšak majú gravitačný vplyv na žiarivú hmotu – tvorí 80% celého vesmíru. Tmavá hmota nám môže pomôcť vysvetliť spôsob vzniku galaxií a štruktúru vesmíru.

Novovytvorená mapa spája počítačové simulácie s predpoveďami studenej tmavej hmoty; studená tmavá hmota sa v porovnaní s rýchlosťou svetla pohybuje pomaly, zatiaľ čo horúca tmavá hmota sa pohybuje rýchlo. Táto zhoda so štandardným modelom zároveň poskytuje nepriame dôkazy tmavej hmoty. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Phys.org



O autorovi

Viktória Zemančíková

Viktória Zemančíková

Mgr. Viktória Zemančíková, PhD. (*1990, Košice) je slovenská popularizátorka astronomie. Do hvězdné oblohy se zamilovala už jako malé dítě a vesmír je její celoživotní vášní. Je absolventka pomaturitního studia astronomie na Slovenskej ústrednej hvezdárni v Hurbanově a též pracovala na Hvězdárně a palnetáriu v Prešově. Vyjma hvězdnému nebi a vesmíru se věnovala filosofii a metodologii vědy v rámci doktorandského studia na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Je autorkou astronomického kalendáře v časopise Quark a na stránkach Slovenského zväzu astronómov. Publikuje populárně-vedecké články na portálu www.pc.sk.

Štítky: Temná hmota


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa, která neměla být vidět

V elektronickém telegramu CBET 5698 ze dne 4.6.2026 přišla zpráva, že periodická kometa 220P/McNaught mezi 30. a 31. květnem zjasnila ze 17.5 magnitudy na 8.-9. Kometa se nacházela momentálně v souhvězdí Ryb, ráno na konci nautické noci byla ve výšce asi 8 stupňů nad obzorem. Obrázek je výsledkem pokusu ji za těchto podmínek zachytit, k velkému šumu přispěl ještě i Měsíc se 75% osvětleného povrchu, 46 stupňů východně od komety. Elongace přes 70 stupňů při nízké deklinaci komety a naopak vysoké u Slunce, je výhodou pro pozorovatele z jižních šířek. V levém dolním rohu je zmenšenina RAW originálu první šestisekundové expozice z celkového počtu 34, černým rámečkem jsou přibližně vyznačeny hranice detailního snímku. Je na ní vidět, že značnou část snímaného pole zabrala budova a stožár s umělým osvětlením tréninkového hřiště - bohužel rčení, že pod lampou je tma, tady nezabralo. Pro srovnání jsou označeny magnitudy tří blízkých hvězd.

Další informace »