Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Velké množství trpasličích galaxií objeveno v raném vesmíru

Velké množství trpasličích galaxií objeveno v raném vesmíru

Kupa galaxií Abell 1689 posloužila jako gravitační čočka
Autor: NASA, ESA, B. Siana, and A. Alavi

Tým vědců pod vedením University of California, Riverside objevil velkou populaci vzdálených trpasličích galaxií, které by mohly odhalit důležité detaily o produktivním období vzniku hvězd ve vesmíru v období před miliardami roků. Objev nedávno publikovaný v časopise The Astrophysical Journal posiluje naše rostoucí znalosti o trpasličích galaxiích – nejmenších a nejméně zářivých galaxiích ve vesmíru. I když jsou velmi malé, jsou nesmírně důležité pro pochopení historie vesmíru.

Má se za to, že trpasličí galaxie hrály významnou roli v průběhu tzv. éry reionizace při přetváření raného vesmíru z temného, neutrálního a neprůhledného na vesmír, který je zářivý, ionizovaný a průhledný. Navzdory své důležitosti zůstaly vzdálené trpasličí galaxie těžko postižitelné, protože jsou mimořádně slabé a dokonce i mimo dosah nejlepších dalekohledů. To znamená, že současný obraz raného vesmíru není kompletní.

Nicméně existuje možnost překonání tohoto omezení. Jak předpovídá Einsteinova obecná teorie relativity, hmotné objekty, jako například galaxie nacházející se podél linie pohledu k dalšímu vzdálenému objektu, mohou působit jako přírodní čočky zesilující světlo, přicházející z jiného velmi vzdáleného zdroje. Jev známý jako gravitační čočka způsobuje, že vzdálený objekt se jeví mnohem jasnější a větší. Z tohoto důvodu tyto „přírodní dalekohledy“ umožňují objevit jinak nepozorovatelné vzdálené galaxie.

Jako důkaz představil tuto koncepci tým astronomů z University of California, Riverside včetně Briana Siany, asistenta profesora na University of California, Riverside´s Department of Physics and Astronomy, který je hlavním vědeckým pracovníkem pozorovacích programů zaměřených na kupy galaxií, které vyvolávají afekt gravitační čočky a umožňují zahlédnout velkou populaci vzdálených trpasličích galaxií.

Vědecký tým použil kameru Wide Field Camera 3 (WFC-3) na palubě Hubbleova kosmického dalekohledu HST k pořízení „hlubokých“ snímků tří galaktických kup. Objevil při tom velkou populaci vzdálených trpasličích galaxií z doby, kdy stáří vesmíru bylo mezi dvěma až šesti miliardami roků. Tento kosmický věk je rozhodující jako nejproduktivnější období pro vývoj vesmíru.

Kromě toho vědecký tým využil přednosti spektroskopických dat ze spektrografu Multi-Object Spectrograph for Infrared Exploration (MOSFIRE) na W. M. Keck Observatory k potvrzení toho, že tyto galaxie náleží do významné kosmické periody. Trpasličí galaxie jsou 10× až 100× slabší než galaxie, které byly dříve pozorovány v tomto období vývoje vesmíru. Třebaže jsou tyto galaxie velmi slabé, jsou mnohem četnější než jejich jasnější protějšky.

Nová studie názorně ukazuje, že počet trpasličích galaxií vyvíjejících se v průběhu tohoto časově důležitého období vývoje vesmíru je v raném období mnohem četnější. Proto se astronomové domnívají, že tato populace trpasličích galaxií tvoří nejpočetnější galaxie ve vesmíru známé z období tohoto časového úseku.

Navzdory své minimální jasnosti tyto trpasličí galaxie produkují více než polovinu ultrafialového záření vznikajícího v této etapě vývoje vesmíru. Protože je ultrafialové záření produkováno mladými horkými hvězdami, obsahují trpasličí galaxie podstatnou část nově zrozených hvězd právě v tomto období.

Nové závěry naznačují, že trpasličí galaxie hrály význačnou roli v období éry reionizace. Budou prvořadým cílem pro příští generace kosmických dalekohledů, zejména pro James Webb Space Telescope (JWST), jehož start je naplánován na říjen 2018.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Trpasličí galaxie, Gravitační čočka


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »