Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vesmír by mohl být až o 2 miliardy let mladší

Vesmír by mohl být až o 2 miliardy let mladší

Snímek představuje ultrahluboké vesmírné pole vyfotografované pomocí HST v roce 2012
Autor: NASA, ESA, R. Ellis (Caltech), HUDF 2012 Team via AP

Nové výpočty nasvědčují tomu, že vesmír by mohl být až o 2 miliardy roků mladší, než astronomové doposud předpokládali. Tyto závěry vyplývají na základě dalších pozorování a výpočtů publikovaných v letošním roce, které zkracují jeho věk o stovky miliónů roků od dnes udávaného stáří vesmíru. A obrovské rozdíly v odhadech astronomů – tyto nové výpočty by mohly snížit věk až o několik miliard roků – odráží rozdílné přístupy k velkému problému, kterým je výpočet skutečného stáří vesmíru.

Na novém určení stáří vesmíru se podílela Inh Jee z Max Plank Institute, Německo, hlavní autorka článku publikovaného ve vědeckém časopise Science. Pokud se vesmír rozpíná rychleji, znamená to, že dosáhl současné velikosti mnohem rychleji a tudíž musí být relativně mladší. Měřítko expanze vesmíru, tzv. Hubbleova konstanta, je jedním z velmi důležitých čísel v kosmologii. Větší hodnota této konstanty znamená rychlejší rozpínání – a tím i mladší vesmír. V současné době je všeobecně přijímané stáří vesmíru 13,7 miliardy roků, přičemž hodnota Hubbleovy konstanty je zhruba 70 km/s/Mpc.

Vědecký tým kolem Inh Jee vycházel z nově určené hodnoty Hubbleovy konstanty 82,4 km/s/Mpc, podle které činí stáří vesmíru zhruba 11,4 miliardy roků.

Využili přitom podstatu tzv. gravitačního čočkování – gravitace odchýlí světelný paprsek, v důsledku čehož se zdá vzdálený objekt mnohem bližší. Opírali se o specifický typ tohoto efektu, tzv. časové čočkování, využívající změn jasnosti vzdálených objektů k získání informací pro své výpočty.

Dvě čočkující soustavy použité ve studii: B1608+656 a RXJ1131; popisky A až D označují snímky vzdáleného kvasaru, G1 a G2 na levém snímku jsou čočkující galaxie a G a S na snímku vpravo jsou čočkující a satelitní galaxie Autor: Max Planck Institute for Astrophysics
Dvě čočkující soustavy použité ve studii: B1608+656 a RXJ1131; popisky A až D označují snímky vzdáleného kvasaru, G1 a G2 na levém snímku jsou čočkující galaxie a G a S na snímku vpravo jsou čočkující a satelitní galaxie
Autor: Max Planck Institute for Astrophysics
Avšak postup, který použila Inh Jee, je pouze jednou z několika nových možností, které vedly v posledních letech k rozdílným číslům, která znovu otevírá neutuchající astronomické debaty z 90. let minulého století, které se zdály být tehdy ukončené.

V roce 2013 se tým evropských astronomů podíval na pozůstatek záření z období Velkého třesku a určil hodnotu Hubbleovy konstanty na 67 km/s/Mpc. Avšak začátkem tohoto roku držitel Nobelovy ceny astrofyzik Adam Riess z STSI (Space Telescope Science Institute) použil Hubbleův vesmírný teleskop HST (NASA) a určil hodnotu Hubbleovy konstanty na 74 km/s/Mpc. Jiný tým dospěl počátkem tohoto roku k hodnotě rychlosti rozpínání vesmíru 73,3 km/s/Mpc.

Externí experti však mají velké námitky k hodnotám zjištěným týmem kolem Inh Jee. Ta použila pouze dvě gravitační čočky (B1608+656 a RXJ1131), což bylo všechno, co bylo dostupné, a tak její měření vykazují velmi velké rozpětí chyb. Je velmi pravděpodobnější, že vesmír může být starší, než činí vypočtený věk, a ne tak dramaticky mladší.

Astronom Avi Loeb z Harvard University, který nebyl součástí výzkumného týmu, prohlásil, že se jedná o zajímavou a unikátní cestu k výpočtu rychlosti rozpínání vesmíru, avšak velké rozpětí chyb limituje její efektivitu, dokud nebude shromážděno více informací.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] mpa-garching.mpg.de

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Gravitační čočky, Hubbleova konstanta, Stáří vesmíru


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »