Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vzdálená srážka odhalila tajemství vývoje galaxií

Vzdálená srážka odhalila tajemství vývoje galaxií

HXMM01 - srážka dvou galaxií v dávné minulosti Autor: ESA/NASA/JPL-Caltech/UC Irvine/STScI/Keck/NRAO/SAO
HXMM01 - srážka dvou galaxií v dávné minulosti
Autor: ESA/NASA/JPL-Caltech/UC Irvine/STScI/Keck/NRAO/SAO
Velmi vzácné splynutí dvou velkých galaxií bylo zaznamenáno na snímku pořízeném pomocí kosmické observatoře Herschel Space Observatory, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. K objevu přispěla rovněž NASA. Následná pozorování několika pozemními i kosmickými dalekohledy včetně Hubblova kosmického dalekohledu HST a Spitzerova kosmického dalekohledu SST odhalila příběh dvou vzdálených galaxií, které se srazily a navzájem propletly, což vedlo k velmi intenzívní tvorbě nových hvězd. Nakonec obě galaxie splynou a vytvoří jednu obří eliptickou galaxii.

Objev pomůže vysvětlit jednu astronomickou záhadu. Když byl vesmír starý asi 3 až 4 miliardy roků, byl zaplněn velkými načervenalými galaxiemi eliptických tvarů, obsahujícími převážně staré hvězdy. Astronomové se zajímali o to, zda tyto galaxie byly vytvořeny pozvolna v průběhu času v důsledku „pojídání“ menších galaxií, a nebo vznikaly mnohem rychleji v důsledku mohutných srážek dvou velkých galaxií.

Nová zjištění naznačují, že za vznik obřích eliptických galaxií jsou zodpovědné mohutné srážky. „Sledovali jsme ranou fázi života takovýchto galaxií po vzájemné srážce – nástup aktivity tvorby hvězd, která netrvala příliš dlouho,“ říká Hai Fu (University of California, Irvine), hlavní autor článku popisujícího výsledky pozorování. Článek byl publikován 22. 5. 2013 v časopise Nature.

„Tyto splývající galaxie obdařené explodující tvorbou nových hvězd byly zcela ukryty v oblacích prachu,“ říká spoluautorka článku Asantha Cooray (University of California, Irvine). „Bez detektorů infračerveného záření Herschelovy kosmické observatoře bychom nebyli schopni proniknout pohledem skrz oblaka prachu a podívat se na ukryté místo činu.“

Kosmická observatoř Herschel, která pracovala téměř 4 roky, byla zkonstruována za účelem pozorování delších vlnových délek infračerveného záření. Jak bylo očekáváno, nedávno družice vypotřebovala zásoby kapalné chladící látky potřebné k ochlazování citlivých detektorů infračerveného záření. Zatímco její kosmická mise již skončila, astronomové stále ještě zpracovávají získaná data a očekávají další objevy.

HXMM01 - srážka dvou galaxií v dávné minulosti Autor: ESA/NASA/JPL-Caltech/UC Irvine/STScI/Keck/NRAO/SAO
HXMM01 - srážka dvou galaxií v dávné minulosti
Autor: ESA/NASA/JPL-Caltech/UC Irvine/STScI/Keck/NRAO/SAO
V rámci nového výzkumu byl Herschelův kosmický dalekohled použit k zaznamenání kolidujících galaxií s označením HXMM01, které jsou od Země vzdáleny přibližně 11 miliard světelných roků. K jejich srážce došlo v době, kdy vesmír byl starý zhruba 3 miliardy roků. Nejprve astronomové předpokládali, že zde dvě galaxie vytvořily efekt gravitační čočky a vytvořily obraz představující jednu galaxii. Takovéto čočkující galaxie jsou v astronomii docela známé. Jejich vliv se projevuje tehdy, když gravitace galaxie v popředí zakřiví a zesílí světlo mnohem vzdálenějšího objektu. Po důkladném výzkumu si astronomové uvědomili, že zde ve skutečnosti pozorují splynutí dvou galaxií.

Další výzkum odhalil, že splývající galaxie produkují v průměru 2 000 hvězd ročně. Pro srovnání, v naší Galaxii se podle odhadu „vylíhnou“ dvě až tři nové hvězdy ročně. Celkový počet hvězd v obou kolidujících galaxiích dosahuje zhruba čísla 400 miliard.

Srážky galaxií jsou ve vesmíru docela běžné, avšak právě tato událost je mimořádná, protože velká srážka v tak vzdáleném časovém období vytváří bohaté zásoby plynů a rodících se hvězd. Výsledky budou mít dopad na mnohem populárnější modely vysvětlující vznik největších galaxií ve vesmíru v důsledku „pojídání“ malých galaxií. Místo toho udělaly svou práci obří srážky velkých galaxií.

Většinu velkých galaxií můžeme rozdělit do dvou kategorií: spirální jako je naše Galaxie (Mléčná dráha), které obsahují dostatečné množství plynů a aktivně vytvářejí nové hvězdy; do druhé skupiny patří na plyn chudé eliptické galaxie, které obsahují populaci starých chladných červených hvězd a vykazují omezený vznik hvězd nových.

Zdroj: www.nasa.gov a www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: HXMM01, NASA, ESA, Herschel space observatory


4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier42

Velká mlhovina v Orionu. Součást nejrozsáhlejšího známého prachoplynného útvaru - komplexu v Orionu, který se rozprostírá přes více než polovinu souhvězdí Orion a má rozměry mnoha set světelných let.

Další informace »