Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Začíná mapování známého vesmíru

Začíná mapování známého vesmíru

arecibo.jpg
Radioteleskop na observatoři v Arecibu (Puerto Rico) začal v pátek, 3.září 2004, s programem mapování vesmíru. Tento obrovský radioteleskop je dnes, díky zařízení ALFA, zároveň nejcitlivějším zařízením svého druhu na světě, protože jeho anténní systém byl v dubnu letošního roku dovybaven šesticí přijímačů, které ještě dále rozšířily jeho citlivost a rozsah.

Komplex antény byl natažen ve výšce 150 metrů, nad 305 metrů širokým reflektorem, umístěným v přírodní kotlině. Nový přístroj je v podstatě kamerou pro snímání rádiových obrazů oblohy. ALFA, bude provádět průzkum oblohy s bezpříkladnou citlivostí a s velkým rozměrem zobrazovaného pozorovacího pole. Umožní astronomům sbírat data sedmkrát rychleji než nyní, díky schopnosti pozorovat najednou sedm různých míst na obloze. Přijímač byl postaven australskou výzkumnou skupinou a zbytek systému, včetně ultra rychlých počítačů na zpracování informací, je vývojem NAIC.Název zařízení - ALFA, je zkratkou pro Arecibo L-Band Feed Array. Už ve zkušebním provozu, během minulého měsíce, jím byl objeven první pulsar.

Radioteleskopy byly tradičně omezeny na pozorování jediného bodu oblohy, ale právě ALFA dává teleskopu možnost pozorovat až sedm míst na obloze najednou a tím zkrátit čas pozorování. Umožní sledovat i rychle rotující, vysoce husté hvězdy jako jsou pulsary nebo nalézt velmi vzácné systémy, například, pulsar obíhající okolo černé díry. Bude také mapovat neutrální vodíkové plyny v galaxiích.

Modernizace za 1 milion USD, umožňuje dvanáctičlennému týmu vědců už od pátku mapovat oblohu. V Arecibu se očekává, že bude nalezeno na tisíce nových pulsarů, supernov, černých děr a planet. Nová mapa s detailními daty o umístění, identitě a vlastnostech toho, co je daleko v prostoru, tedy bude daleko dokonalejší než cokoliv z toho, co je dnes používáno. Žádná komplexní mapa tohoto typu totiž zatím neexistuje.

Mapování by mohlo být dokončeno už za několik měsíců, pokud by observatoř věnovala všechen svůj pozorovací čas jen na projekt Alfa. Celý proces ale bude trvat okolo dvou let, aby se umožnilo i dalším astronomům pracovat na ostatních projektech, například na programu SETI hledajícím mimozemský život.

Observatoř v Arecibu byla postavena v roce 1963 Ministerstvem národní obrany USA. Dnes funguje pod záštitou Cornellovy univerzity.

Radioteleskop uskutečnil již několik zásadních objevů. Objevil například dvojitou neutronovou hvězdu, první extrasolární planetu nebo led na Merkuru. V poslední době zaznamenal několikrát stejný signál z jednoho místa oblohy. To někteří považují za velmi nadějné v rámci programu SETI a to i přes to, že pátrání po cizím životě zabírá méně než 1 procento pozorovacího času.

Nicméně, anténa teleskopu je asi nejznámějším místem díky účinkování v takových filmech jako bylo sci-fi "Kontakt" nebo bondovka "Zlaté oko".Podle : Space.com a APPřevzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »