Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Začíná mapování známého vesmíru

Začíná mapování známého vesmíru

arecibo.jpg
Radioteleskop na observatoři v Arecibu (Puerto Rico) začal v pátek, 3.září 2004, s programem mapování vesmíru. Tento obrovský radioteleskop je dnes, díky zařízení ALFA, zároveň nejcitlivějším zařízením svého druhu na světě, protože jeho anténní systém byl v dubnu letošního roku dovybaven šesticí přijímačů, které ještě dále rozšířily jeho citlivost a rozsah.

Komplex antény byl natažen ve výšce 150 metrů, nad 305 metrů širokým reflektorem, umístěným v přírodní kotlině. Nový přístroj je v podstatě kamerou pro snímání rádiových obrazů oblohy. ALFA, bude provádět průzkum oblohy s bezpříkladnou citlivostí a s velkým rozměrem zobrazovaného pozorovacího pole. Umožní astronomům sbírat data sedmkrát rychleji než nyní, díky schopnosti pozorovat najednou sedm různých míst na obloze. Přijímač byl postaven australskou výzkumnou skupinou a zbytek systému, včetně ultra rychlých počítačů na zpracování informací, je vývojem NAIC.Název zařízení - ALFA, je zkratkou pro Arecibo L-Band Feed Array. Už ve zkušebním provozu, během minulého měsíce, jím byl objeven první pulsar.

Radioteleskopy byly tradičně omezeny na pozorování jediného bodu oblohy, ale právě ALFA dává teleskopu možnost pozorovat až sedm míst na obloze najednou a tím zkrátit čas pozorování. Umožní sledovat i rychle rotující, vysoce husté hvězdy jako jsou pulsary nebo nalézt velmi vzácné systémy, například, pulsar obíhající okolo černé díry. Bude také mapovat neutrální vodíkové plyny v galaxiích.

Modernizace za 1 milion USD, umožňuje dvanáctičlennému týmu vědců už od pátku mapovat oblohu. V Arecibu se očekává, že bude nalezeno na tisíce nových pulsarů, supernov, černých děr a planet. Nová mapa s detailními daty o umístění, identitě a vlastnostech toho, co je daleko v prostoru, tedy bude daleko dokonalejší než cokoliv z toho, co je dnes používáno. Žádná komplexní mapa tohoto typu totiž zatím neexistuje.

Mapování by mohlo být dokončeno už za několik měsíců, pokud by observatoř věnovala všechen svůj pozorovací čas jen na projekt Alfa. Celý proces ale bude trvat okolo dvou let, aby se umožnilo i dalším astronomům pracovat na ostatních projektech, například na programu SETI hledajícím mimozemský život.

Observatoř v Arecibu byla postavena v roce 1963 Ministerstvem národní obrany USA. Dnes funguje pod záštitou Cornellovy univerzity.

Radioteleskop uskutečnil již několik zásadních objevů. Objevil například dvojitou neutronovou hvězdu, první extrasolární planetu nebo led na Merkuru. V poslední době zaznamenal několikrát stejný signál z jednoho místa oblohy. To někteří považují za velmi nadějné v rámci programu SETI a to i přes to, že pátrání po cizím životě zabírá méně než 1 procento pozorovacího času.

Nicméně, anténa teleskopu je asi nejznámějším místem díky účinkování v takových filmech jako bylo sci-fi "Kontakt" nebo bondovka "Zlaté oko".Podle : Space.com a APPřevzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »