Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Začíná mapování známého vesmíru

Začíná mapování známého vesmíru

arecibo.jpg
Radioteleskop na observatoři v Arecibu (Puerto Rico) začal v pátek, 3.září 2004, s programem mapování vesmíru. Tento obrovský radioteleskop je dnes, díky zařízení ALFA, zároveň nejcitlivějším zařízením svého druhu na světě, protože jeho anténní systém byl v dubnu letošního roku dovybaven šesticí přijímačů, které ještě dále rozšířily jeho citlivost a rozsah.

Komplex antény byl natažen ve výšce 150 metrů, nad 305 metrů širokým reflektorem, umístěným v přírodní kotlině. Nový přístroj je v podstatě kamerou pro snímání rádiových obrazů oblohy. ALFA, bude provádět průzkum oblohy s bezpříkladnou citlivostí a s velkým rozměrem zobrazovaného pozorovacího pole. Umožní astronomům sbírat data sedmkrát rychleji než nyní, díky schopnosti pozorovat najednou sedm různých míst na obloze. Přijímač byl postaven australskou výzkumnou skupinou a zbytek systému, včetně ultra rychlých počítačů na zpracování informací, je vývojem NAIC.Název zařízení - ALFA, je zkratkou pro Arecibo L-Band Feed Array. Už ve zkušebním provozu, během minulého měsíce, jím byl objeven první pulsar.

Radioteleskopy byly tradičně omezeny na pozorování jediného bodu oblohy, ale právě ALFA dává teleskopu možnost pozorovat až sedm míst na obloze najednou a tím zkrátit čas pozorování. Umožní sledovat i rychle rotující, vysoce husté hvězdy jako jsou pulsary nebo nalézt velmi vzácné systémy, například, pulsar obíhající okolo černé díry. Bude také mapovat neutrální vodíkové plyny v galaxiích.

Modernizace za 1 milion USD, umožňuje dvanáctičlennému týmu vědců už od pátku mapovat oblohu. V Arecibu se očekává, že bude nalezeno na tisíce nových pulsarů, supernov, černých děr a planet. Nová mapa s detailními daty o umístění, identitě a vlastnostech toho, co je daleko v prostoru, tedy bude daleko dokonalejší než cokoliv z toho, co je dnes používáno. Žádná komplexní mapa tohoto typu totiž zatím neexistuje.

Mapování by mohlo být dokončeno už za několik měsíců, pokud by observatoř věnovala všechen svůj pozorovací čas jen na projekt Alfa. Celý proces ale bude trvat okolo dvou let, aby se umožnilo i dalším astronomům pracovat na ostatních projektech, například na programu SETI hledajícím mimozemský život.

Observatoř v Arecibu byla postavena v roce 1963 Ministerstvem národní obrany USA. Dnes funguje pod záštitou Cornellovy univerzity.

Radioteleskop uskutečnil již několik zásadních objevů. Objevil například dvojitou neutronovou hvězdu, první extrasolární planetu nebo led na Merkuru. V poslední době zaznamenal několikrát stejný signál z jednoho místa oblohy. To někteří považují za velmi nadějné v rámci programu SETI a to i přes to, že pátrání po cizím životě zabírá méně než 1 procento pozorovacího času.

Nicméně, anténa teleskopu je asi nejznámějším místem díky účinkování v takových filmech jako bylo sci-fi "Kontakt" nebo bondovka "Zlaté oko".Podle : Space.com a APPřevzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »