Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Začíná mapování známého vesmíru

Začíná mapování známého vesmíru

arecibo.jpg
Radioteleskop na observatoři v Arecibu (Puerto Rico) začal v pátek, 3.září 2004, s programem mapování vesmíru. Tento obrovský radioteleskop je dnes, díky zařízení ALFA, zároveň nejcitlivějším zařízením svého druhu na světě, protože jeho anténní systém byl v dubnu letošního roku dovybaven šesticí přijímačů, které ještě dále rozšířily jeho citlivost a rozsah.

Komplex antény byl natažen ve výšce 150 metrů, nad 305 metrů širokým reflektorem, umístěným v přírodní kotlině. Nový přístroj je v podstatě kamerou pro snímání rádiových obrazů oblohy. ALFA, bude provádět průzkum oblohy s bezpříkladnou citlivostí a s velkým rozměrem zobrazovaného pozorovacího pole. Umožní astronomům sbírat data sedmkrát rychleji než nyní, díky schopnosti pozorovat najednou sedm různých míst na obloze. Přijímač byl postaven australskou výzkumnou skupinou a zbytek systému, včetně ultra rychlých počítačů na zpracování informací, je vývojem NAIC.Název zařízení - ALFA, je zkratkou pro Arecibo L-Band Feed Array. Už ve zkušebním provozu, během minulého měsíce, jím byl objeven první pulsar.

Radioteleskopy byly tradičně omezeny na pozorování jediného bodu oblohy, ale právě ALFA dává teleskopu možnost pozorovat až sedm míst na obloze najednou a tím zkrátit čas pozorování. Umožní sledovat i rychle rotující, vysoce husté hvězdy jako jsou pulsary nebo nalézt velmi vzácné systémy, například, pulsar obíhající okolo černé díry. Bude také mapovat neutrální vodíkové plyny v galaxiích.

Modernizace za 1 milion USD, umožňuje dvanáctičlennému týmu vědců už od pátku mapovat oblohu. V Arecibu se očekává, že bude nalezeno na tisíce nových pulsarů, supernov, černých děr a planet. Nová mapa s detailními daty o umístění, identitě a vlastnostech toho, co je daleko v prostoru, tedy bude daleko dokonalejší než cokoliv z toho, co je dnes používáno. Žádná komplexní mapa tohoto typu totiž zatím neexistuje.

Mapování by mohlo být dokončeno už za několik měsíců, pokud by observatoř věnovala všechen svůj pozorovací čas jen na projekt Alfa. Celý proces ale bude trvat okolo dvou let, aby se umožnilo i dalším astronomům pracovat na ostatních projektech, například na programu SETI hledajícím mimozemský život.

Observatoř v Arecibu byla postavena v roce 1963 Ministerstvem národní obrany USA. Dnes funguje pod záštitou Cornellovy univerzity.

Radioteleskop uskutečnil již několik zásadních objevů. Objevil například dvojitou neutronovou hvězdu, první extrasolární planetu nebo led na Merkuru. V poslední době zaznamenal několikrát stejný signál z jednoho místa oblohy. To někteří považují za velmi nadějné v rámci programu SETI a to i přes to, že pátrání po cizím životě zabírá méně než 1 procento pozorovacího času.

Nicméně, anténa teleskopu je asi nejznámějším místem díky účinkování v takových filmech jako bylo sci-fi "Kontakt" nebo bondovka "Zlaté oko".Podle : Space.com a APPřevzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



37. vesmírný týden 2025

37. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

1

Další informace »