Úvodní strana  >  Na obloze  >  Družice

Družice

Kdy a kde na obloze nějakou spatřit?

Mezinárodní kosmická stanice ISS na sklonku dne. Autor: NASA.
Mezinárodní kosmická stanice ISS na sklonku dne.
Autor: NASA.
Na této stránce najdete časy přeletů Mezinárodní kosmické stanice a dalších družic pro velká města České republiky. Předpovědi jsou vždy od následujících 24 hodin až do nejbližších 10 dní. Pokud se po zadání lokality v tabulce neobjeví žádný přelet, znamená to, že v nejbližším období není daná družice z Vašeho stanoviště pozorovatelná. Při kliknutí na datum ve vygenerované tabulce se Vám objeví mapka oblohy s vyznačenou dráhou pohybu družice na obloze pro daný přelet nad Vaším pozorovacím stanovištěm a další zajímavé informace.

Pro přesnější výsledky doporučujeme najít nejbližší město od vašeho pozorovacího stanoviště; časy se v rámci naší republiky liší a například v případě záblesků družic Iridium mohou být údaje značně rozdílné. Odkazy pro jednotlivá města vedou vždy na www.heavens-above.com. Stránka nabízí i českou verzi - pakliže se automaticky nenačte, zvolte češtinu v pravém horním rohu.

Aktuální pozice Mezinárodní kosmické
stanice. Kliknutím na klávesu F5 si
pohled aktualizujete.

Nefunguje na heavens-above.com čeština?

  • Date - datum
  • Mag - jasnost v magnitudě, čím nižší číslo, tím větší jasnost daného objektu.
  • Starts - začátek přeletu
  • Max. altitude - čas maximální výšky objektu nad obzorem
  • Ends - konec přeletu
  • Time - čas
  • Alt. - výška nad obzorem ve stupních
  • Az. - azimut, v tomto případě světová strana
  • E - východ, W - západ, S - jih, N - sever
  • GTM+1/GTM+2 - středoevropský standardní a letní čas (SEČ/SELČ)

Přejít na...

 

Přelety Mezinárodní kosmické stanice (ISS)

Mezinárodní kosmická stanice (ISS) přelétá i několikrát za noc a je se svou jasností okolo -3 magnitudy zpravidla nejjasnější družicí na obloze (krátkodobě ji jase překoná záblesk družice Iridium). Jeden oběh ISS trvá přibližně 90 minut, což znamená, že za příhodných podmínek lze stanici pozorovat i několikrát za noc. Časteji ISS spatříme v průběhu letních měsíců, kdy Slunce nezapadá příliš hluboko pod obzor a ISS se nevytrácí na obloze při svém přeletu v zemském stínu. Období viditelnosti ISS trvá přibližně dva týdny (první přelety jsou nízké, poté se blíží k nadhlavníkovým a později jsou opět jen nízko nad obzorem). Z informací v odkazu kliknutím na vám nejbližší město níže si můžete naplánovat pozorování nejbližšího přeletu ISS.

Brno

České Budějovice

Frýdek-Místek

Hradec Králové

Jihlava

Karlovy Vary

Liberec

Mladá Boleslav

Most

Olomouc

Opava

Ostrava

Pardubice

Plzeň

Praha

Prostějov

Tábor

Teplice

Uherský Brod

Ústí nad Labem

Valašské Meziříčí

Vlašim

Vsetín

Zlín

Údaje jsou vždy v platném čase (SEČ nebo SELČ).

 

Záblesky družic IRIDIUM

Nezvyklé a velmi fotogenické bývají záblesky družic Iridium. Každá z těchto telekomunikačních družic (66 aktivních a 6 záložních) je vybavena hlavní anténou o velikosti 188 × 86 × 4 cm, která při vhodném natočení vůči Slunci odráží sluneční paprsky k Zemi a v úzkém pásu na jejím povrchu může pozorovatel sledovat někdy opravdu markatní zjasnění (s jasností až -9 magnitud). Při tomto zjasnění se zdá, jakoby na nebi pomalu letěla plynule zvýrazňující se hvězda, která po desítkách sekund nepřehlédnutelně zjasní a po asi 5ti sekundovém záblesku začně pomalu slábnout. Na předpovědi pro záblesky družic Iridium je ideální si zvolit přesně tu lokalitu, ze které budete pozorovat. Jasnost záblesku se může výrazně lišit pouhých několik kilometrů od původně volené lokality.

Brno

České Budějovice

Frýdek-Místek

Hradec Králové

Jihlava

Karlovy Vary

Liberec

Mladá Boleslav

Most

Olomouc

Opava

Ostrava

Pardubice

Plzeň

Praha

Prostějov

Tábor

Teplice

Uherský Brod

Ústí nad Labem

Valašské Meziříčí

Vlašim

Vsetín

Zlín

Údaje jsou vždy v platném čase (SEČ nebo SELČ).

 

Přelety všech družic s jasností do 4,5 magnitudy

Kromě ISS a Iridií lze v průběhu noci sledovat přelety celé řady dalších družic. Značně větší množství druživ uvidíte v letních měsících, kdy Slunce nezapadá příliš hluboko pod obzor a družice se neztrácí ve stínu Země. Z informací v odkazu kliknutím na vám nejbližší město níže si můžete naplánovat pozorování očima pozorovatelných družic.

Brno

České Budějovice

Frýdek-Místek

Hradec Králové

Jihlava

Karlovy Vary

Liberec

Mladá Boleslav

Most

Olomouc

Opava

Ostrava

Pardubice

Plzeň

Praha

Prostějov

Tábor

Teplice

Uherský Brod

Ústí nad Labem

Valašské Meziříčí

Vlašim

Vsetín

Zlín

Údaje jsou vždy v platném čase (SEČ nebo SELČ).

 

Doporučujeme



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Družice , Geostacionární družice, ISS, Družice Iridium, Iridium satellite, Záblesk Iridia, Mezinárodní kosmická stanice


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »