Posádka mise Artemis II posílá na Zemi unikátní snímky Země i Měsíce. Jeden z nejpozoruhodnějších je zvláštní zatmění, kdy Měsíc zakryl Slunce, ale srpek Země ležící vlevo mimo záběr osvětlil část jeho povrchu. Vpravo od Měsíce je vidět tři planety, které jsou úhlově blízko Slunci. Saturn, Mars a Merkur (jasnější tečky). Fotografie z mise najdete v odkazu na Flickr, po rozkliknutí novinky uvidíte zmiňovaný záběr Měsíce.
Columbia, nejstarší raketoplán americké vesmírné flotily, se rozpadl krátce před přistáním přesně před 15 roky, v sobotu 1. února 2003. Tragický problém, který nakonec zapříčinil smrt celé sedmičlenné posádky, včetně prvního izraelského astronauta Ilana Ramona, však vznikl již o 16 dní dříve, když 81 sekund po startu vědecké mise STS-107 narazil utržený kus izolační pěny z hlavní nádrže raketoplánu do jeho levého křídla a prorazil do něj otvor.
Ve středu 12. dubna 1961 odstartovala z kosmodromu Bajkonur kosmická loď Vostok-1, v jejíž malé kulové kabině poprvé do vesmíru vzlétl člověk – sovětský kosmonaut Jurij Gagarin. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 338 z 7. 4. 2026.
Naše planeta má jeden stálý přirozený satelit – Měsíc, který je dokonce pátým největším měsícem v celé Sluneční soustavě. Občas ale kolem naší Země krouží i další přirozená tělesa, která sice zdaleka nejsou tak vlivná jako náš Měsíc, ale i tak představují zajímavé objekty. Jedno z takových těles „obíhá“ i kolem Venuše.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Náš seriál se překlopil do období po Magellanu. Povrch byl zmapován s do té doby nepředstavitelnou detailností (kolem 100 až 150 metrů). A v tu chvíli se ukázalo, jak geologicky zajímavý povrch Venuše má. Množství sopek, lávových tunelů a jiných sopečných útvarů se nachází po celé planetě. Co ovšem zásadně chybí, jsou jakékoli stopy deskové tektoniky nebo působení tekuté vody. Povrch je geologicky relativně mladý, přibližně v posledních 500 miliónech let byl celý přetvořen sopečnou činností. Tedy alespoň v něčem je Venuše trochu podobná Zemi. Velkým otazníkem ale zůstalo, zda tato geologická aktivita už skončila, nebo v určité míře pokračuje. Vzhledem k velikosti planety je zřejmé, že vnitřního tepla zde bude ještě dost, ale to nejdůležitější, totiž přímý důkaz sopečné činnosti chybí. A nebo ne? Pokusíme se nahlédnout na tuto hádanku podrobněji i díky jedné z posledních misí, která měla tu čest Venuši prozkoumat.
Až se v březnu 2026 od startovací rampy Kennedyho kosmického střediska na Floridě odlepí obří raketa SLS se čtyřmi astronauty na palubě lodi Orion, zamíří spolu s nimi k Měsíci i 6 čipů pro měření kosmické radiace dodaných pražskou firmou ADVACAM. České komponenty jsou srdcem systému HERA (Hybrid Electronic Radiation Assessor). Přístroj vyvinutý NASA má za úkol monitorovat složení kosmického záření, které může mít zásadní vliv na zdraví posádky i na funkci citlivé elektroniky. Zařízení například pomůže ověřit vlastnosti radiačního stínění na palubě kosmické lodi.
Zánik kosmického letounu na texaském nebi.Autor: Mek.kosmo.cz. Je 1. února 2003 ráno místního času a v Kennedyho vesmírném centru na Floridě se spousty překvapených lidí nedočkaly přistání raketoplánu Columbia jako závěru 15denní vědecké mise na oběžné dráze. Místo toho sledovali obyvatelé Texasu nad svými domovy děsivou scenérii ohnivého rozpadu a zániku letounu při návratu do atmosféry, ke kterému došlo kvůli drobné nehodě při startu. V jeho troskách našlo smrt všech sedm členů posádky. Tragédie zpečetila osud amerických raketoplánů a nastavila nový směr dobývání kosmu, na němž se má podstatným úkolem podílet i Evropa. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 180 ze 30. 1. 2013
Právě dnes, 12. dubna slavíme (často poněkud opomíjený) významný den: mezinárodní den kosmonautiky. Pojďme si říct jeho stručnou historii a důvod, proč připadá právě na toto datum.
Čtyřhlavý tým složený z vědců a umělců představí (2.4.) v Bike Jesus poprvé na klubové scéně unikátní sonifikační projekt s názvem 4.5Ga~24h. Projekt si klade za cíl vyjádřit celou historii planety Země pomocí zhudebnění vědeckých dat.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Kosmická sonda Venus Express, kterou vypustila Evropská kosmická agentura ESA, objevila významné důkazy přetrvávajícího vulkanismu na Venuši, nejbližší planetě k Zemi. Pozorovat povrch Venuše je mimořádně obtížné vzhledem k její husté atmosféře a oblačnosti, avšak radarová pozorování v rámci již dřívějších misí k Venuši odhalila, že její povrch je pokryt sopkami a dávnými lávovými proudy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 3. do 2. 4. 2023. Měsíc bude v první čtvrti a v konjunkci s Marsem. Těsná přiblížení čekají také Jupiter a Merkur a Venuši s Uranem. Aktivita Slunce je nízká, ale skvrn je vidět hodně, a dokonce nastala další nečekaná polární záře. Falcon 9 letos letěl a první stupeň přistál již po dvacáté. Terran 1 téměř uspěl. Poškozený Sojuz přistane v Kazachstánu. Indická raketa LVM3 vynesla další družice One Web. Před 55 lety zahynul první kosmonaut Jurij A. Gagarin.
Nový výzkum týmu profesora Civiše z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského odhaluje možný zdroj vody na Zemi. Ta mohla vzniknout na povrchu meteoritů bombardováním hvězdným (a v našem případě také slunečním) větrem. Příspěvek hvězdného větru ke vzniku vody na povrchu tzv. oxidických minerálů byl právě publikován v prestižním časopise Astrophysical journal.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Evropská kosmická sonda Venus ExpressAutor: ESANejpodrobnější údaje o pohybu oblačnosti v atmosféře Venuše byly zaznamenány kosmickou sondou Venus Expres, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. Bylo zjištěno, že proudění atmosféry v průběhu uplynulých šesti let neustále zvyšovalo svoji rychlost.
Ve středu 12. dubna 1961 ráno se nad kazašským kosmodromem Bajkonur ozval signál, oznamující všem v doslechu, že začíná nové éra lidstva. Éra pilotovaných letů do vesmíru. Tuto cestu nám před šedesáti roky otevřel sedmadvacetiletý sovětský kosmonaut Jurij Gagarin. Stal se tak prvním z řady 565 pozemšťanů, kteří měli dodnes to štěstí, že mohli vidět naši modrou planetu z vesmíru. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 275 z 30. 3. 2021
Tepelné štíty chrání sondu před vysokými teplotami, které se tvoří díky tření o atmosféru při obrovských rychlostech. Mimo jiné štíty fungují také jako „brzdy“. Svojí plochou totiž pomáhají zmenšit rychlost sond a umožňují tak lehčí přistání na povrchu planet. Například Mars má oproti Zemi mnohem řidší atmosféru, takže zpomalení je mnohem menší, a proto se vyplatí mít co největší plochu štítu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.
Soudobá vulkanická činnost na Venuši v představě malířeAutor: ESA/AOESŠestileté pozorování planety Venuše evropskou kosmickou sondou Venus Express odhalilo velké změny množství oxidu siřičitého v atmosféře planety. Jejich pravděpodobným vysvětlením může být doznívající sopečná činnost.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
Konjunkce Venuše a Měsíce. Foceno v Libníkovicích, pomocí Nikonu D5500 a objektivu Nikon 50mm F1.4
