Související stránky k článku 30. vesmírný týden 2018
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 7. do 30. 7. 2023. Měsíc bude v první čtvrti. Planety z večerní oblohy dočasně mizí, ráno je pěkně vidět hlavně Jupiter a Saturn. Slunce je velmi aktivní, alespoň co do počtu aktivních oblastí a skvrn. V salvě startů raket Falcon 9 a čínských raket se objevuje i start rakety Electron. Číňané provedli doposud nejdelší výstup do volného kosmu. Chystá se start Falconu Heavy. Před 50 lety se na palubu Skylabu vydala druhá dlouhodobá posádka.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 2. do 18. 2. 2024. Měsíc je vidět na večerní obloze a doroste k první čtvrti. Jupiter je večer vysoko nad jihozápadem. Aktivita Slunce je poměrně vysoká. Pokud počasí dovolí, můžeme spatřit i menším dalekohledem několik komet. Skončila soukromá mise Axiom 3, posádka přistála v Crew Dragonu u pobřeží Floridy. Před 460 lety se narodil vynikající pozorovatel Galileo Galilei, kterého známe jako objevitele nových jevů, jako jsou Jupiterovy Měsíce, fáze Venuše nebo otáčení Slunce se skvrnami.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 7. do 14. 7. 2024. Měsíc dorůstá do první čtvrti. Na večerní obloze bude jen velmi nízko nad obzorem. Ráno je nejvýše planeta Saturn, nízko nad východem i Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Na večerní obloze je zajímavá kometa 13P/Olbers. Ke svému prvnímu startu je připravena evropská raketa Ariane 6. Raketa Firefly Alpha má na kontě druhý plně úspěšný start. Také další rakety z USA, Číny a Japonska vynesly úspěšně své náklady. Starliner zůstane u ISS do druhé poloviny července. Před 45 lety zanikla stanice Skylab a Voyager 2 minul Jupiter.
Přehled událostí na obloze od 11. 2. do 17. 2. 2019. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars a Uran, ráno Jupiter, Venuše a Saturn. Pomalu se večer vynoří i Merkur. Kometa C/2018 Y1 (Iwamoto) trochu připomíná 46P z před dvou měsíců. Ultima Thule asi není tak kulatá, jak se myslelo. InSight dokončila instalaci seismometru. ExoMars 2020 bude mít jméno Rosalind. Před 455 lety se narodil Galileo Galilei.
Přehled událostí na obloze od 8. 7. do 14. 7. 2019. Měsíc bude v první čtvrti a koncem týdne bude v konjunkci s Jupiterem. Během noci kulminuje nejdřív Jupiter a pak i Saturn, který bude 9. 7. v opozici. Nad ránem je nejlépe vidět Neptun a Uran. Aktivita Slunce je velmi nízká. Stále se objevují noční svítící oblaka. Po úspěšném startu CubeSatů s českými kořeny očekáváme start rentgenového dalekohledu Spektr-RG a indické sondy k Měsíci s názvem Chandrayaan-2. Před 40 lety proletěl Voyager 2 kolem Jupiteru a zanikl Skylab.
Mapa oblohy 12. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 10. 2. do 16. 2.
Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je ideálně vidět Jupiter. Po půlnoci potom Mars a Saturn. Venuše je jasnou jitřenkou. Aktivita Slunce se projevuje především velkým počtem skvrn. Začínají večerní přelety ISS. Na ranní obloze jsou ještě blízko sebe dvě komety viditelné binokulárem.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. února v 19:00 SEČ.
Přehled událostí na obloze od 21. 5. do 27. 5. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nad západem jasná Venuše, právě tu nyní opravdu musíme doporučit k pozorování a to nejlépe už za dne, nebo při západu Slunce. Jupiter je vidět celou noc a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Před 45 lety startovala první (oprávarenská) mise ke stanici Skylab a před deseti roky letěla k Marsu sonda Phoenix, která byla úspěšným předchůdcem mise InSight, která odstartovala nedávno.
Přehled událostí na obloze od 14. 5. do 20. 5. 2018. Měsíc bude v novu. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět celou noc a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Podíváme se také na skupinu hvězd v souhvězdí Vlasy Bereniky. Fanoušek kosmonautiky jistě nepřehlédl první start finální verze rakety Falcon 9. Před 45 lety odstartovala poslední raketa Saturn V se stanicí Skylab.
Mapa oblohy 9. července 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 7. 7. do 13. 7.
Měsíc se blíží k úplňku. Mars a Saturn jsou od soumraku nad jihozápadem. Planetky Ceres a Vesta jsou těsně u sebe v souhvězdí Panny. Venuše je brzy ráno velmi nízko na severovýchodě. Aktivita Slunce je zvýšená. Noční svítící oblaka se ukázala v plné kráse.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. července ve 23:00 SELČ.
Mapa oblohy 15. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 13. 5. do 19. 5.
Měsíc je vidět na večerní obloze. Končí viditelnost planety Jupiter, přidá se k němu Venuše. Celou noc můžeme pozorovat Saturn. Poslední týden možných přeletů ISS přes sluneční disk. Na Marsu se opět pracuje. Navštívit můžete Astronomický den v Jizerkách a Beskydech.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. května ve 22:00 SELČ.
Mapa oblohy 13. 7. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 11. 7. do 17. 7. 2011.
Měsíc se blíží k úplňku. Rozlučte se se Saturnem. Ráno je pěkný Jupiter. ISS přeletá přes Slunce. Dawn se dostane k planetce Vesta. Nad ránem je vidět kometa Garrad.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 13. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Dne 30. září 2025 uplyne sto let od narození významného českého astronoma Zdeňka Švestky (1925-2013), průkopníka sluneční fyziky a zakladatele mezinárodního časopisu Solar Physics. Jeho životní dráha vedla z Ondřejova přes emigraci po roce 1968 až k působení v Nizozemsku a USA, kde se podílel na vývoji rentgenových teleskopů pro vesmírnou stanici Skylab. Švestka patřil k předním světovým odborníkům na výzkum Slunce a svými výsledky se trvale zapsal do dějin astronomie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 5. do 14. 5. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je na obloze jasná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Česko přistoupilo k Dohodě Artemis. Na ISS probíhal výstup do kosmu i přeparkování Crew Dragonu. Proběhl start Falconu Heavy. Meteosat třetí generace již pořizuje špičkové snímky Země. Před 500 lety se narodil český cestovatel a astronom Oldřich Prefát z Vlkanova a před 50 lety se do kosmu vydala orbitální stanice Skylab.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Na začátku roku 2023 bude pokračovat nejlepší viditelnost planety Mars, což bude na dlouhá léta naposledy, kdy je tak dobře vidět. Leden a únor přinese „mikroúplňky“. Venuše bude jako večernice nejlépe pozorovatelná od února do dubna. V dubnu se k Venuši na večerní obloze přidá Merkur. Ještě lepší viditelnosti dosáhne Merkur v ranních hodinách na přelomu září a října. Srpen přinese dva superúplňky a přestože druhý z nich budeme nazývat modrým, Měsíc při něm bude bílý, maximálně načervenalý při obzoru. Během svátečního říjnového úplňku proběhne částečné zatmění Měsíce. Podzimní oblohu opět ozdobí vzdálené planety Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. S blížícím se závěrem roku rozzáří oblohu tradiční přírodní ohňostroj – meteorický roj Geminid, pro jehož pozorování budou v roce 2023 ideální podmínky.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Dle spisovatele Andrewa Chaikina to byl skutečný renesanční muž. Jako čtvrtý zástupce lidstva se procházel po Měsíci, později trhnul se svou posádkou tehdejší rekord v délce pobytu ve vesmíru. Nakonec se z něj stal umělec, aby mohl lidem vyprávět svůj příběh. Řeč je o bývalém astronautovi Alanu Beanovi, který nás před několika dny nadobro opustil. Pojďme mu věnovat malou vzpomínku.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.
