Související stránky k článku 49. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze od 4. 12. do 10. 12. 2017. Česká astronomická společnost slaví 100 let. Měsíc bude v poslední čtvrti. 8. 12. dojde k zákrytu hvězdy Regulus. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem je vidět Mars a Jupiter. Rusové vypustili úspěšně dvě rakety Sojuz 2, ale ačkoli raketa pracovala dobře, v případě jednoho startu selhal urychlovací stupeň. SpaceX úplně uzemnila raketu k misi Zuma, mezitím provádí přípravy ke startu Falconu Heavy, který však nejspíš sklouzne do roku 2018. Tento týden by však měla letět raketa Falcon 9 s lodí Dragon k ISS a to z opravené rampy SLC-40.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 12. do 18. 12. 2022. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět v druhé polovině noci a dopoledne. Večer jsou vidět okem Jupiter, Saturn a Mars a s dalekohledem i Uran a Neptun. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Nastává maximum meteorického roje Geminidy. Mise Artemis I skončila. Kosmická loď Orion přistála v neděli 11. 12. Otevírá se tím nová éra dobývání Měsíce. K němu se má v budoucnu v rámci mise Dear Moon vydat i Čech Yemi. Evropská raketa Ariane 5 má vynést revolučně vylepšenou verzi geostacionární družice Meteosat. Před 50 lety se naposledy dotýkal povrchu Měsíce Gene Cernan z Apolla 17. Před 60 lety úspěšně zkoumal Venuši Mariner 2.

Zatímco celý svět v těchto dnech sleduje první cestu lodi Orion k Měsíci, nastává zajímavé výročí, jež s dobýváním Měsíce souvisí. Právě dnes totiž uplynulo přesně pět desítek let od chvíle, kdy se lidé k Měsíci vydali naposledy. Dosud největší raketa všech dob, Saturn V, v provedení pro lunární mise, naposledy odstartovala z rampy LC-39A a vynesla na dráhu k Měsíci poslední loď Apollo s tříčlennou posádkou. Jednalo se o grandiózní finále celého programu. Mise Apollo 17 byla tou úplně nejdelší a vědecky nejhodnotnější. Pojďte si společně s námi při příležitosti tohoto výročí připomenout příběh jedinečné lunární mise.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Speciální číslo časopisu Astropis vydané v létě 2023 je věnováno významnému výročí České astronomické společnosti. Na mimořádných 52 stranách přináší velké množství článků svázaných s historií a současností této vědecké společnosti.

Částečné zatmění Měsíce, meteorické roje, defilé planet, superúplněk, částečné zatmění Slunce a Mars v opozici se Sluncem, a tedy v dobrých pozorovacích podmínkách ... to bude rok 2022 na obloze. Máme se na co těšit.
Od března do konce května se předvedou všechny planety v sérii vzájemných konjunkcí a setkání s Měsícem a ve druhé polovině roku začne noční obloze kralovat Mars, který počátkem prosince dosáhne opozice a ve spolupráci s Měsícem předvede mimořádnou podívanou. Nejnápadnějším úkazem vůbec bude říjnové zatmění Slunce.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Petr Heinzel – predseda Českej astronomickej spoločnosti (ČAS) a Rudolf Gális – predseda Slovenskej astronomickej spoločnosti pri Slovenskej akadémii vied (SAS pri SAV) podpísali memoradum o spoluprácii ČAS a SAS pri SAV. Akt slávnostného podpísania sa uskutočnil v rámci 21. zjazdu ČAS, ktorý sa konal dňa 18. septembra 2021 v Prahe.

Důmyslné analýzy vzorků horniny dopravených z Měsíce na Zemi posádkou Apolla 17 odhalily nové informace týkající se komplikovaného procesu chladnutí a evoluční historie vývoje Měsíce. Výsledky publikovali pracovníci z University of Hawai'i (UH) at Mānoa 14. prosince 2021 v časopise Nature Communications.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. do 11. 10. 2026. Měsíc se jeví jako zmenšující se srpek na ranní obloze a v sobotu 10. října bude v novu, takže budou výborné podmínky pro pozorování slabých objektů. Ráno projde Měsíc kolem Marsu (5. října) a Jupiteru (6. října), koncem týdne projde Mars hvězdokupou Jesličky. Saturn je těsně po opozici vidět celou noc. V noci z 8. na 9. října mají maximum meteory roje Drakonidy. V kosmonautice budeme hodnotit první orbitální let Starship a ve středu 7. října má startovat jihokorejská raketa Nuri s družicemi NEONSAT. Před 180 lety byl objeven Neptunův měsíc Triton.

Nedávný kongres IAC2016 v Mexiku využili Číňané k dalšímu odsunutí pomyslné pokličky z jejich vesmírného programu a přišli s novými plány. Vypadá to, že čínská sonda bude prvním plavidlem, které řízeně přistane na odvrácené straně Měsíce a její nástupkyně snad odtud přiveze i vzorky hornin. Čína navíc nabízí zájemcům využití komunikační družice v blízkosti Měsíce.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 9. do 4. 10. 2026. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti, která nastane v sobotu 3. 10. Saturn bude v opozici v neděli 4. 10. Společně s Neptunem je vidět celou noc. Ráno jsou dobře vidět Jupiter s Marsem. Venuše zůstává extrémně nízko na večerní obloze a je vidět spíš přes den. Merkur je večer ještě hůře pozorovatelný než Venuše. V pondělí 28. 9. má ze Starbase odstartovat raketa super Heavy a Starship má vykonat svůj první orbitální let se skutečnými družicemi Starlink V3. Ve čtvrtek 1. 10. má k ISS vyrazit loď Crew Dragon se čtyřčlennou dlouhodobou posádkou mise Crew-13. Před 75 lety byl objeven Jupiterův měsíc Ananke.

Amatérská prohlídka oblohy, sekce České astronomické společnosti a Astronomický ústav AVČR vás srdečně zvou na setkání ASTRO@ONDŘEJOV.2018, který se uskuteční 9. až 11. listopadu 2018 v prostorách Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

V pátek 8. 12. 2017 uplynulo 100 let od založení České astronomické společnosti v Praze. Výročí jsme oslavili velmi důstojně v prostorách pražského Karolina – nejprve v Modré posluchárně, kde došlo k historické rekonstrukci schvalováni stanov ČAS c.k. místodržitelstvím a následně rekonstrukcí ustavující schůze ČAS pod vedením pro tento den obživlým prof. Františkem Nušlem. Za rekonstrukci je třeba poděkovat naprosto bezvadným hercům podle scénáře Petra Sobotky.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2026. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu, který nastane v pátek 11. 9., a mezitím se ráno posouvá mezi Marsem a Jupiterem. Venuše je vidět lépe přes den, večer je jen extrémně nízko nad západem. Saturn je vidět prakticky celou noc a v druhé polovině noci k němu postupně nad východem přibývají Mars a Jupiter. Merkur zůstává v záři soumraku prakticky nepozorovatelný. Aktivita Slunce mírně roste, k Zemi se natáčí několik aktivních oblastí. Rusko vypraví k ISS zásobovací loď Progress MS-35, USA obstarají utajenou vojenskou misi USSF-153. Před 60 lety se poprvé vysílal seriál Star Trek.

Česká národní banka vydá k příležitosti 100. výročí vzniku České astronomické společnosti (založena 1917) dne 6. prosince 2017 stříbrnou pamětní minci o nominální hodnotě 200,- Kč. Slavnostní uvedení do oběhu proběhne ve spolupráci s Evropskou numizmatickou asociací ve středu 6. prosince 2017 v prostorách Štefánikovy hvězdárny v Praze.