Související stránky k článku 7. vesmírný týden 2014
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 2. do 18. 2. 2024. Měsíc je vidět na večerní obloze a doroste k první čtvrti. Jupiter je večer vysoko nad jihozápadem. Aktivita Slunce je poměrně vysoká. Pokud počasí dovolí, můžeme spatřit i menším dalekohledem několik komet. Skončila soukromá mise Axiom 3, posádka přistála v Crew Dragonu u pobřeží Floridy. Před 460 lety se narodil vynikající pozorovatel Galileo Galilei, kterého známe jako objevitele nových jevů, jako jsou Jupiterovy Měsíce, fáze Venuše nebo otáčení Slunce se skvrnami.
Přehled událostí na obloze od 11. 2. do 17. 2. 2019. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars a Uran, ráno Jupiter, Venuše a Saturn. Pomalu se večer vynoří i Merkur. Kometa C/2018 Y1 (Iwamoto) trochu připomíná 46P z před dvou měsíců. Ultima Thule asi není tak kulatá, jak se myslelo. InSight dokončila instalaci seismometru. ExoMars 2020 bude mít jméno Rosalind. Před 455 lety se narodil Galileo Galilei.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 7. do 30. 7. 2023. Měsíc bude v první čtvrti. Planety z večerní oblohy dočasně mizí, ráno je pěkně vidět hlavně Jupiter a Saturn. Slunce je velmi aktivní, alespoň co do počtu aktivních oblastí a skvrn. V salvě startů raket Falcon 9 a čínských raket se objevuje i start rakety Electron. Číňané provedli doposud nejdelší výstup do volného kosmu. Chystá se start Falconu Heavy. Před 50 lety se na palubu Skylabu vydala druhá dlouhodobá posádka.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 7. do 23. 7. 2023. Měsíc bude v novu a vynoří se nízko na večerní obloze, kde dojde k jeho konjunkci s planetami. Těmi jsou především jasná Venuše, trochu slabší Merkur a nejslabší je Mars. Indie vyslala k Měsíci sondu Čandraján-3. Falcon 9 startoval s první i druhou generací Starlinků a první stupeň letěl vždy po šestnácté, což je dosud maximum u těchto raket. Před 50 lety se k Marsu vydala sonda Mars 4, která však dokázala kolem planety pouze proletět a pořídit několik záběrů.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 1. do 9. 1. 2022. Měsíc po novu se objeví ve společnosti planet na večerní obloze. Venuše mizí v záři Slunce a Merkur se přiblíží k Saturnu. Nejvýše zůstává Jupiter a slabý Neptun s Uranem. Ráno je vidět slabý Mars. Kometa C/2021 A1 (Leonard) stále zdobí jižní oblohu, večer můžeme zkusit periodickou kometu Borelly a pak i několik slabších komet. Slunce nabídlo zvýšenou aktivitu i skvrny. Rozkládání dalekohledu Jamese Webba probíhá podle plánu. Před 380 lety zemřel Galileo Galilei a před 80 lety se narodil Stephen Hawking.
Přehled událostí na obloze od 23. 7. do 29. 7. 2018. Měsíc bude v úplňku a nastane dlouhé úplné zatmění. Mars bude v opozici se Sluncem. Večer je vidět Venuše, Jupiter a Saturn. Ráno je vidět také Neptun a Uran. Očekáváme dva starty s celkem 14 družicemi v jednom dni, respektive během čtvrt hodiny. Před 45 lety odstartovala v lodi Apollo na palubu orbitální stanice Skylab poslední dlouhodobá posádka.
Přehled událostí na obloze od 4. 2. do 10. 2. 2019. Měsíc bude začátkem týdne v novu, objeví se na večerní obloze. Večer je vidět Mars a Uran. Ráno je vidět Jupiter, Venuše a Saturn. Snadno dostupné jsou nejméně dvě komety – 46P/Wirtanen a C/2018 Y1 (Iwamoto). Na Měsíci se probudila Chang’e 4 a vozítko Yutu 2. InSight na Marsu přikryla seismometr. SpaceX chystá zážeh motoru Raptor. Před 45 lety prolétl Mars 4 kolem Marsu a Mariner 10 kolem Venuše.
Přehled událostí na obloze od 2. 1. do 8. 1. 2017. Měsíc bude kolem první čtvrti. Večer je vidět jasná Venuše na jihozápadě, Mars je nedaleko ní, směrem k jihu. Nastává konjunkce Marsu s Neptunem. V druhé polovině noci a ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká. Pozorovat můžeme několik komet, především se rozlučme s ranní kometou U1 NEOWISE. Quadrantidy mají maximum 3. ledna, ale jejich aktivita nebude v Evropě asi tak vysoká, jako v Americe a Tichomoří.SpaceX chystá návrat do služby pro raketu Falcon 9.
Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.
Mapa oblohy 4. ledna 2012, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 2. 1. do 8. 1. 2012.
Měsíc dorůstá k úplňku. Večer najdeme poblíž jihu Jupiter, v druhé polovině noci je nejlépe vidět Mars a Saturn. Ranní kometa Garradd je stále lépe viditelná. Končí večerní přelety stanice ISS. Nastává maximum roje Kvadrantid.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. ledna 2012 v 18:00 SEČ.
Přehled událostí na obloze od 15. 7. do 21. 7.
Měsíc kolem první čtvrti. Večer je při jasném počasí pěkně vidět Venuše a Saturn. Startuje silná raketa Atlas V. Cassini pořídí snímek Země od Saturnu. Přelety ISS začaly na ranní obloze. Ráno se k sobě blíží Mars a Jupiter.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 17. července ve 23:00 SELČ.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 2. do 11. 2. 2024. Měsíc je vidět ráno a mění fázi k novu. Jupiter je večer vysoko nad jihozápadem, loučíme se se Saturnem. Ráno nám pro změnu mizí z dohledu Venuše. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Pokud počasí dovolí, můžeme vidět několik komet i triedrem. Juno potřetí prolétla kolem měsíce Io. SLIM se na Měsíci ještě chvíli probudila. Uplynulý týden přinesl v kosmonautice mimořádně povedené záběry na první stupeň Falconu 9, který pomohl vynést nákladní loď Cygnus k ISS. Od stanice se má oddělit loď Crew Dragon, končí soukromá mise Ax-3. Před 50 lety proletěl Mariner 10 kolem Venuše.
Pomalu se blíží 200. výročí od narození matematika, genetika a meteorologa Gregora Mendela. Tento všestraně nadaný vědec se krátkou dobu věnoval i astronomii a položil spolu s jinými vědci té doby základy vědnímu oboru, který dnes nazýváme kosmické počasí. Abychom podrobněji vzpomenuli na astronomický výzkum jednoho z nejvýznamějších vědců, sepsali jsme krátký článek.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 2. do 22. 2. 2026. Měsíc bude v novu a čeká nás večerní konjunkce s planetami. Velmi nízko je za soumraku Venuše, o něco výše Merkur, Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko nad jihozápadem Uran a k jihu stoupá Jupiter. Aktivita Slunce nízká. Crew-12 úspěšně dorazila na ISS. Mise Crew-12 úspěšně zakotvila u ISS v lodi Crew Dragon Endeavour. Evropská raketa Ariane 6 letěla poprvé a úspěšně se čtyřmi urychlovacími postranními motory. Vulcan měl při úspěšném startu s tajnou misí USSF-87 problém s postranním motorem, stejně jako při druhém letu této rakety. Před pěti lety jsme napjatě sledovali úspěšné přistání Perseverance na Marsu.
V rámci 10. ročníku Evropského festivalu filosofie ve Velkém Meziříčí proběhne 6. června 2016 od 20 hodin přednáška manželů Hadravových, autorů populární knihy "Hvězdný posel / Rozprava s Hvězdným poslem", s názvem "Věda a svoboda". Povídání nás zavede mezi nejzajímavější období a osobnosti historie (nejen české) astronomie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 2. do 15. 2. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a je viditelný ráno a dopoledne. Nízko na večerní oblohu se dostává Merkur, velké planety jsou zatím vidět všechny. Aktivita Slunce byla vysoká, ale polární záře byla vidět jen v severských zemích. Chystá se start mise Crew-12 k ISS. Před 65 lety se na cestu k Venuši vydala Veněra 1. Před 25 lety přistála NEAR-Shoemaker na planetce Eros a před 15 lety minula mise Stardust kometu 9P/Tempel.
Na český knižní trh se dostává nová publikace, která čtenáře zavede do zákulisí historické rozpravy mezi dvěma velikány světové astronomie - Galilea Galilei a Johanna Keplera. Kniha "Galileo Galilei: Hvězdný posel, Johannes Kepler: Rozprava s Hvězdným poslem" je překladem originálních děl těchto dvou významných astronomů. V těchto dílech, která vznikla jako Galileův podnět a Keplerova reakce na něj, se octneme na prahu jednoho z nejvýznamnějších vědeckých pokroků lidstva - použítí dalekohledu pro astronomická pozorování...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 2. do 8. 2. 2026. Měsíc je v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. 3. 2. je v těsné konjunkci s Regulem. Merkur a Venuše začínají lézt na večerní oblohu, Mars je nepozorovatelný. Velké planety jsou všechny vidět večer. Aktivita Slunce je poměrně vysoká hlavně díky náhle se objevivší aktivní oblasti se skvrnami. Chystá se start rakety SLS s lodí Orion mise Artemis II k Měsíci. Crew-12 musí zatím čekat. 95 let by se dožil Ladislav Sehnal, český astronom zabývající se nebeskou mechanikou. 120 let uplyne od narození Clyde Tombaugha, který objevil Pluto v roce 1930.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 1. do 1. 2. 2026. Měsíc dorůstá od první čtvrti k úplňku. V úterý 27. ledna po 22. hodině se začne přibližovat hvězdokupě Plejády a zakryje slabší hvězdy Taygetu a Asterope. Malé planety jsou nyní zdánlivě za Sluncema ukazují se v koronografu SOHO. Velké planety jsou na večerní obloze. Aktivita Slunce je na střední úrovni a největší skvrny na odvrácené polokouli vidí z Marsu vozítko Perseverance. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce plánuje NASA na 2. února test tankování rakety. Ten může být provázen problémy a může být odkládán. Podle toho uvidíme, zda se uskuteční start v prvním plánovaném okně z 6. na 7. února. Ohlížíme se za výročím přistání Luny 9 na Měsíci, objevem komety Hyakutake a především nepříjemnou havárií raketoplánu Challenger.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.
