
O jarňákách z Kraví hory až na okraj viditelného vesmíru!
Kam přesně? Na brněnskou hvězdárnu! Ve které dny? O březnových prázdninách! Proč? Protože brněnská hvězdárna opět nabízí chytrou zábavu pro všechny kosmoplavce.
Kam přesně? Na brněnskou hvězdárnu! Ve které dny? O březnových prázdninách! Proč? Protože brněnská hvězdárna opět nabízí chytrou zábavu pro všechny kosmoplavce.
V době prvních snímků objektů noční oblohy velkými dalekohledy a širokoúhlými komorami na filmy či skleněné desky pokryté emulzí představovala astronomická fotografie významnou část astronomického výzkumu. Stejné snímky mlhovin, hvězdokup i vzdálených galaxií, které jsme obdivovali přetištěné v astronomických knihách, sloužily k poznání stavby těchto objektů a vedly k prvním teoriím popisujícím jejich historii a vývoj.
Dnes by Zdeněk Pokorný, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, slavil 75. narozeniny. Jiří Dušek, současný ředitel Hvězdárny a planetária Brno, si dovolil napsat zamyšlení o této výjimečné osobnosti.
Evropská jižní observatoř (ESO) včera uvolnila další díl z cyklu krátkých videí ESOcast, která se v několika minutách populární formou snaží divákovi ukázat zákulisí na pozadí vědy a činnosti astronomů v observatořích Paranal, La Silla či ALMA v Chile. V pořadí 81. díl si vzal do hledáčku do jisté míry stále tajuplné atmosférické záblesky – tzv. rudé skřítky. Ty se podařilo v lednu minulého roku pozorovat a zachytit na observatořích La Silla a Paranal českému fotografovi Petru Horálkovi, který byl poté přizván, aby se na tomto krátkém pořadu podílel i jako scénárista a režisér. Ve videu tak najdete krom jeho pozorování i fascinující snímky a záznamy dalších českých autorů, např. prof. Miloslava Druckmüllera, Pavla Štarhy nebo patrně nejaktivnějšího českého pozorovatele těchto nadoblačných blesků – Martina Popka.
Brněnská hvězdárna vydává druhý díl časopisu Mendel. Slavnému vědci tak věnuje dárek k jeho 200. narozeninám.
Gardenia Photography zve všechny zájemce na fotografický workshop ve slovenských Nízkých Tatrách. Hostem a lektorem workshopu bude Petr Horálek, známý český astrofotograf, popularizátor astronomie, autor a cestovatel. Místo konání s fantastickými pohledy do nebe, na slovenském Telgártě v Nízkých Tatrách, nabízí opravdu vhodné podmínky k praktikování krajinářské astrofotografie. Workshop se uskuteční v termínu 16. – 18. října 2015 a pokud vás nabídka zaujala, neváhejte se přihlásit co nejdříve. Počet účastníků je totiž omezený na maximálně 8 lidí.
Hromnicové palačinky přivítají Slunce. Nejen o tomto astronomicko-gastronomickém jevu bude v následujících měsících vyprávět nový videoseriál ASTROgastro. Pořad pod taktovkou Hvězdárny a planetária Brno se pokusí spojit zajímavosti ze světa hvězd, planet i planetek s dobrým jídlem a pitím.
Není to tak dávno, co vyšel snímek s původním názvem „Cestičky Perseid“ jako Astronomický snímek dne NASA. Hned na to se spustila smršť dotazů, jak taková fotografie vlastně vznikla. Nuže, nebyl to žádný med. Ale než abych oprašoval dva roky starou práci, nic netuše o vysněném úspěchu v APODu (prakticky mimo internet) jsem mezitím s velkými nervy i očekáváními v plném proudu cvakal data do zbrusu nového portrétu tohoto překrásného každoročního meteorického roje. A protože pohled na snímek z jista znovu vyvolá spoustu otázek, napadlo mě vás raději přímo pozvat do perného zákulisí vzniku této nezvyklé mozaiky. Abyste pochopili – snímek rozhodně není výsledkem „fotošopování“, nýbrž poměrně náročných fotografických sekvencí, kalibračních a geometrických procedur a především fantastického štěstí a krásného nebe ve slovensko-ukrajinsko-polském Parku tmavé oblohy Poloniny. Článek je tak zároveň velkým poděkováním těm, kteří mi toto umožnili, zejména pak Paľovi Rapavému z Hvězdárny v Rimavské Sobotě a pochopitelně všem pracovníkům Vihorlatské hvězdárny s odloučeným pracovištěm v Kolonickom Sedle…
Hvězdárna a planetárium Brno, Společnost Kurta Gödela, umělecká uskupení Bazmek entertainment a Mikro-teatro uvádí přímý, neopakovatelný přenos inscenace Ein Strudel und Nekonečno. Odehraje se v předvečer, kdy si připomínáme úmrtí Kurta Gödela – jednoho z největších logiků všech dob, navíc původem z Brna. Tedy ve čtvrtek 13. ledna 2022 od 20 hodin.
Knihovna U Mokřinky, Česká astronomická společnost, pardubická hvězdárna, město Opočno a obec Přepychy vyhlásily pro širokou veřejnost fotografickou soutěž s názvem „Slunce ve všech podobách“. Zapojit do soutěže se mohou jak zdatní astrofotografové, tak i laická veřejnost – jde hlavně o netradiční a originální zachycení naší mateřské hvězdy. Soutěž probíhá až do 15. září a ve hře jsou pochopitelně hodnotné ceny. Těšíme se na snímky!
V první dny roku 2022 odvysílá Hvězdárna a planetárium Brno speciály s Vladimírem Remkem a Dušanem Majerem.
Hvězdárna a planetárium Brno se dlouhodobě věnuje problematice světelného znečištění. Novinkou je mapa osvětleného Brna a svižný dokument diskutující tento novodobý fenomén.
Od roku 2011 se na Kraví hoře změnilo téměř všechno: nejen na pohled, ale i vnitřně. Filozofie provozu, projekční systém, repertoár i pracovníci.
Jsme obyvateli vodního světa. Obyvateli obří vesmírné oázy, která se řítí prázdným kosmickým prostorem kdesi mezi Venuší a Marsem. Voda formuje náš svět i nás samotné. Její možný nedostatek v nás vzbuzuje obavy. Víme, že bez ní to nepůjde. Proto je zpravidla také tím prvním, co si přibalíme na jakoukoliv delší cestu.
V noci ze soboty na neděli se vrátíme k přirozenému, tedy středoevropskému času, často mylně označovanému jako čas zimní. Co kdyby se tak ale nestalo a na hodinkách nám zůstal stávající, letní čas?
Kometa PanSTARRS.Autor: Jim Gifford.Přibližně v týdnu od 11. března by se na naší večerní soumrakové obloze měla objevit jasná kometa. Jak ji ovšem zdokumentovat fotograficky? Inspirací nám mohou být zkušenosti kolegů z jižní polokoule, stejně jako snímky komet, které se v podobných podmínkách vyskytovaly v minulosti. V zásadě se dá očekávat, že do 15. až 20. března budou dominovat spíše krátké expozice a bude stačit stativ, na konci března a v dubnu bude ve výhodě majitel montáže s pohonem za hvězdami. Neplatí to ale obecně.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.