Přijďte v pátek 11. května v 16 hodin na Hvězdárnu a planetárium Brno a buďte svědky jedinečné události – obnovení brněnské pobočky České astronomické společnosti. Za účasti Jiřího Grygara a dalších zástupců si nejen popovídáme o možných aktivitách jihomoravského výhonku vědecké společnosti, která prožívá 101. rok své existence, ale také se podíváte na unikátní filmový dokument.
Přijďte na přehlídku nejnovějších a nejzajímavějších filmů pro digitální planetária, které byly natočeny v posledním roce. Již po třetí se v brněnském planetáriu koná odborný Fulldome Festival Brno (6. až 8. června), na který navazuje přehlídka těch nejzajímavějších pořadů - DigiFest o víkendu 9. a 10. června
Před čtyřmi miliardami let se stalo něco velice zvláštního a tajuplného – na planetě Zemi vznikl život, největší záhada nejen naší planety, ale snad možná vůbec celého vesmíru! Navíc samotný vznik života, o kterém toho ještě spoustu nevíme, se určitým částečně neuchopitelným způsobem vymyká všemu ostatnímu, co jsme dosud objevili a prozkoumali. Přijměte tedy naše pozvání na Hvězdárnu a planetárium Brno a vydejte se s námi na fascinující a dechberoucí cestu za poznáním tajemství vzniku a původu života na Zemi a dokonce také ve vzdálených hlubinách našeho vesmíru...
Všichni fanoušci vesmíru a filatelie, ale i další zájemci budou mít možnost ve středu 7. března od 13 do 17 hodin na Hvězdárně a planetáriu Brno získat příležitostné razítko ke 40. výročí letu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka do vesmíru. Bude zde zřízena příležitostná přepážka České pošty. Návrh razítka připravili Zdeněk Okáč a Jaroslav Punčochář. Na razítku je vyobrazena kosmická loď Sojuz 28, která letěla k orbitální základně Saljut 6.
Co jste dělali v březnu roku 1978? Byli jste někteří z vás vůbec na světě? Nebo si pamatujete už první let člověka Jurije Gagarina do vesmíru v roce 1961? Zdá se to neuvěřitelné, ale už je to skutečně 40 let, co kolem Země létala československo-sovětská výprava lodi Sojuz 28 s Vladimírem Remkem a Alexejem Gubarevem na palubě. Náš první a jediný kosmonaut, ale vlastně i první Evropan ve vesmíru, má výjimečný vztah k městu Brnu. Už jako školák chodil do astronomického kroužku na Kraví hoře, jako začínající pilot zde absolvoval první let Migem 21 a později se stal patronem restartu Hvězdárny a planetária Brno.
Myslíte si, že znáte Jihomoravský kraj? Jste si zcela jistí? Někdy se totiž stačí podívat na notoricky známá místa z jiného úhlu pohledu a najednou vypadají… skutečně neuvěřitelně. Na vlastní oči se můžete přijít přesvědčit na Hvězdárnu a planetárium Brno, která počátkem února v premiéře uvede představení MORAVA 360. Příběhy vepsané do vrásek krajiny vypráví Bolek Polívka, autorem celé koncepce je vizuální kouzelník Pavel Karas.
Hvězdárna a planetárium Brno v české premiéře promítne představení Fantom vesmíru – hon na temnou hmotu. A ten vypráví, jak jinak, historii temné hmoty, která se začala psát okamžikem velkého třesku a dnes dospěla do kapitoly odehrávající se v největším vědeckém zařízení, které kdy člověk sestavil, ve Velkém hadronovém urychlovači – LHC. Jde o největší záhadu současné vědy, na hranici – a možná až za ní – mystiky.
Zdá se to neuvěřitelné, ale Hvězdárna a planetárium Brno v těchto dnech slaví hned tři výročí. Skutečně! Už je to 63 roků, co na vršku Kraví hory stojí naše tajemná kopule. Už je to 6 roků, co na vršku Kraví hory stojí naše čarokrásná budova. A už to jsou 4 roky, co na vršku Kraví hory provozujeme stroj na vizuální zázraky – digitárium.
Poštovní známka vydaná u příležitosti 100. výročí vzniku České astronomické společnosti (založena 1917) byla slavnostně představena a také pokřtěna v sobotu 8. listopadu 2017 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno.
Týden vědy a techniky Akademie věd České republiky je nejrozsáhlejší a největší vědecký festival v České republice. V pořadí 15. ročník proběhne od 6. do 12. listopadu 2017 v Praze, Brně, Ostravě a na dalších místech po celé České republice. Celkově se uskuteční více než několik stovek přednášek, výstav, dnů otevřených dveří… Vstup na všechny akce je zdarma!
V úterý 31. října Hvězdárna a planetárium Brno slaví Den temné hmoty. V české premiéře promítne představení Fantom vesmíru – hon na temnou hmotu. Vypráví, jak jinak, historii temné hmoty, která se začala psát okamžikem velkého třesku a dnes dospěla do kapitoly odehrávající se v největším vědeckém zařízení, které kdy člověk sestavil, ve Velkém hadronovém urychlovači LHC.
HLEDÁNÍ NOVÉ FYZIKY TEORIE STRUN, ČERNÉ DÍRY, MODERNÍ KOSMOLOGIE A VELKÉ SJEDNOCENÍ Existuje mnoho fundamentálních otázek ohledně našeho vesmíru, na které není současná fyzika schopna odpovědět. Obraz světa, který jsme do dnešní doby byli schopni složit, vykazuje mnohé nedostatky a podivnosti, které jednoho dne budeme – doufejme – schopni vysvětlit. Leží před námi ale spousta těžkých otázek, na jejichž vyřešení bude věda muset vynaložit nemalé úsilí – to vše navíc za předpokladu, že nám to přírodní zákony vůbec dovolí. Na druhou stranu jsme si alespoň vědomi toho, že naše poznání světa není úplné a současně již také tušíme, že právě nyní stojíme na samotném prahu zásadních vesmírných objevů...
V pátek 6. října proběhne na Hvězdárně a planetáriu Brno již tradiční Noc vědců. A protože to bude dva dny po šedesátém výročí startu první umělé družice Země, je téma více než zřejmé. Vstup zdarma!
Budeme někdy cestovat napříč vesmírem rychleji než světlo? Posadíme se do kosmických lodí jako ze Star Treku nebo Hvězdných válek a navštívíme všechny ty úžasné světy, které se choulí u hvězd vzdálených stovky, tisíce, miliony i miliardy světelných let?
Ve středu 27. září od 18 hodin se můžete na Hvězdárně a planetáriu Brno potkat s americkou astronautkou Dorothy Marie „Dottie“ Metcalf-Lindenburgerovou, která se na palubě raketoplánu Discovery v dubnu 2010 vydala k Mezinárodní kosmické stanici.
Tak se to přece stalo! I když jste několikrát restartovali počítač a nakonec převzali ruční řízení, tvrdému dopadu přistávacího modulu na měsíční povrch jste nezabránili. Žijete, také skafandr vypadá neporušený, většina zařízení však zkáze neunikla. A tak nezbývá než se pěšky vydat za záchranou. Dokážete to? Prožijte spolu s hlavní hrdinkou Sárou a jejími průvodci jedinečné dobrodružství na staré měsíční základně u Hadleyho brázdy, kde před více než sto roky přistála výprava Apollo 15. Podaří se trosečnici zprovoznit starou základnu? Pomůže jí dobrosrdečný robůtek 54-L 50-G přezdívaný Labi, jinak také vášnivý zahradník? A nezkazí celý plán na záchranu až nepříjemně zvědavý H-Ugo?
Hvězdárna a planetárium Brno spolu se společností Charta Lintea připravuje jedinečný vesmírný příběh Robinsonka pro unikátní projekční systém digitálního planetária. Dětští diváci, ale také jejich dospělácký doprovod, budou doslova vtaženi do vesmírného dobrodružství. Premiéra je naplánována na počátek října tohoto roku!
A zná své vítěze! Kdo se tedy stal majitelem jedné ze tří věšteckých koulí, které nahlížejí do budoucnosti fulldome světa?
Čtyři desítky – právě tolik filmů letos čeká na více než 120 účastníků Fulldome Festivalu Brno 2017, kteří dorazili ze dvou desítek zemí světa. Rozsahem se jedná o největší přehlídku pořadů pro digitální planetária v Evropě.
Jedna z událostí roku brněnské hvězdárny. Festival těch nejlepších audiovizuálních show přinášejících poselství o světě vysoko nad našimi hlavami se vrací do Brna. Vlastně ho ani neopustil – po loňském ročníku Mezinárodní společnost planetárií, která akci zaštiťuje, neměla jinou možnost než pořadatelství festivalu přiřknout Brnu znovu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
