Související stránky k článku Astronomický ústav AV ČR vyhlašuje grantovou podporu na propagaci ESO
Letní škola nazvaná „ESO/OPTICON/IAU summer school on modern instruments, their science case, and practical data reduction“ se bude konat od 1. do 11. 9. v Brně a bude jedinečnou mezinárodní akcí svého druhu. Hlavním úkolem je vzdělávat mladé české astronomy, většinou studenty PhD oboru astronomie, kteří budou pracovat po boku svých zahraničních kolegů na nejmodernějších projektech astronomie, pod vedením špičkových lektorů Evropské jižní observatoře (ESO), které je ČR členem od roku 2007, a dalších prvotřídních evropských pracovišť. Obohacením bude účast zahraničních studentů ze 14 zemí celého světa. Zároveň je toto setkání příležitostí pro zástupce českých firem navázat kontakty a ujasnit si podmínky technologicky náročných kontraktů ESO.
Astronomové pozorovali vznik dvou planet v disku kolem mladé hvězdy s názvem WISPIT 2. Poté, co již dříve objevili jednu planetu, skupina nyní využila dalekohledy Evropské jižní observatoře (ESO) k potvrzení existence další. Tato pozorování spolu s jedinečnou strukturou disku kolem hvězdy naznačují, že systém WISPIT 2 by mohl připomínat mladou sluneční soustavu.
Erupce slunečních filamentů jsou považovány za základ výronů hmoty do koróny, známých jako CME, které mohou ovlivňovat i kosmické počasí v okolí Země. Tyto erupce však ne vždy skončí úspěšným výronem hmoty do meziplanetárního prostoru. Nová studie ukazuje, že za „neúspěšnými erupcemi“ filamentů stojí jemná rovnováha mezi magnetickými silami a gravitací – a že jejich následné kmitání může být klíčem k pochopení dynamiky sluneční koróny.
Společnost AES Andes oznámila, že ustoupí od megaprojektu INNA, který měl být realizován v blízkosti observatoře Paranal Evropské jižní observatoře (ESO). ESO toto oznámení vítá a očekává, že projekt bude brzy stažen z chilské služby pro posuzování vlivů na životní prostředí (SEA), což by formálně potvrdilo, že INNA nebude realizován.
Srážka sondy DART s měsíčkem Dimorphos byla historickým experimentem planetární obrany. Cílem bylo otestovat, jak se změní oběžná doba tohoto tělesa. Nová studie, na níž se podílel i Petr Pravec z ASU ukazuje, že její dopady sahají ještě dál, než se čekalo – neovlivnila totiž jen oběžnou dráhu měsíčku, ale dokonce i rotaci samotného mateřského tělesa Didymos. Jak je to možné?
Před několika dny se v chilském Paranalu, kde sídlí Evropská jižní observatoř (ESO), konala slavnostní ceremonie zahájení výstavby jižní části observatoře CTAO, která znamenala začátek výstavby základů dalekohledu. CTAO, neboli Cherenkov Telescope Array Observatory, bude největší a nejvýkonnější observatoří gama záření na světě, která poskytne nové poznatky o vesmíru s vysokou energií. Její jižní pole bude první observatoří gama záření postavenou v Chile.
Erupce, nejenergetičtější projevy sluneční aktivity, již řadu let nejsou jen doménou sluneční fyziky. Před více než dekádou byly tyto jevy přesvědčivě prokázány též na jiných osamocených hvězdách chladných spektrálních typů na hlavní posloupnosti. Ale co více, jejich odvozené energie o mnoho řádů přesahovaly energie erupcí slunečních. Jenže právě výpočet celkové energie hvězdné erupce je založen na předpokladech, které nemusejí v realitě vůbec nastávat. Petr Heinzel s kolegy z Polska navrhuje vylepšenou metodu pro hodnocení parametrů hvězdných erupcí.
Minulý týden byly promítnuty čtyři lasery na oblohu nad observatoří Paranal Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile. Každý z těchto laserů slouží k vytvoření umělé hvězdy, kterou astronomové používají k měření a následné korekci rozostření způsobeného zemskou atmosférou. Pozoruhodné spuštění těchto laserů, po jednom z každého z osmimetrových dalekohledů v Paranalu, je významným milníkem projektu GRAVITY+ – rozsáhlé a komplexní modernizace interferometru VLTI (Very Large Telescope Interferometer) ESO. GRAVITY+ otevírá VLTI větší pozorovací výkon a mnohem širší pokrytí oblohy, než bylo dosud možné.
Pavel Spurný a Jiří Borovička z Oddělení meziplanetární hmoty ASU detailně studovali výjimečný případ meteoru ze známého roje Geminid. Tento konkrétní bolid vstoupil do zemské atmosféry rychlostí přes 35 km/s, pronikl výrazně hlouběji než jakýkoli jiný dosud dobře zdokumentovaný meteor patřící k tomuto meteorickému roji a částečně přežil až k dopadu na zemský povrch. Srovnání s jinými exempláři ukazuje, že jde o skutečně výjimečnou událost zaznamenanou objektivními pozorováními.
Rada Evropské jižní observatoře (ESO) jmenovala Andrease Kaufera novým generálním ředitelem ESO. Kaufer, který je v současné době provozním ředitelem ESO, nahradí Xaviera Barconse, který zůstane generálním ředitelem do konce srpna 2026.
Některé partie vývoje vesmíru jsou stále opředeny celou řadou otázek. Tak například pozorujeme velmi hmotné velmi staré galaxie, tzv. modrá monstra, v nichž se zřejmě nachází výrazně méně prachu, než by odpovídalo předpokládanému kosmickému vývoji. Na tuto problematiku se zaměřil tým vědců s návrhem modelu, který by nízké zastoupení prachu přirozeně vysvětlil. Mezi nimi i Santiago Jiménez z Oddělení galaxií ASU.
Astronomie je považována za nejstarší vědu. Vždyť pohled na hvězdy a pás Mléčné dráhy táhnoucí se přes celou oblohu naplňoval posvátným úžasem lidi všech věků i kultur. Proto také Hvězdárna a planetárium Brno ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR připravila celou sérii výjimečných přednášek o Evropské jižní observatoři, která je považována za královnu astronomie.
Novy jsou jedním z nejzajímavějších jevů, které nám současná pozorovací astronomie nabízí. Již nějakou dobu nejsou tyto jevy sledovány jen v naší Galaxii, ale jsou dostupné i pozorováním galaxií dalších, například M31 v Andromedě. Kamil Hornoch z ASU je jedním z pionýrů této disciplíny a stal se v tomto oboru známým už jako amatérský astronom. V současnosti je nejúspěšnějším lovcem nov v cizích galaxiích a není tedy divu, že se stal spoluautorem impaktovaného článku, který se zabývá statistikou vlastností hvězd, které ve vedlejší velké galaxii vybuchly jako novy.
V úterý 21.2. v 18:00 v pražském Planetáriu bude mít přednášku o Evropské jižní observatoři (ESO) její generální ředitel, prof. Xavier Barcons. Druhým řečníkem bude Dr. Suzanna Ramsay (ESO, ELT instrumentation manager). Po přednášce bude následovat diskuse. Vstup zdarma, přednáška bude anglicky, otázky budou v případě zájmu přetlumočeny. Více informací na stránkách planetária https://www.planetum.cz/porad/eso-at-60/.
Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byl i Michal Dovčiak z ASU, se zabýval měřením rentgenových spekter a polarizovaného záření přicházejícího od rentgenové dvojhvězdy GRS 1739-278. Tento systém podle výsledků představované studie obsahuje černou díru s hmotností asi šestnácti hmotností Slunce, která rotuje téměř maximální dovolenou rychlostí. Kvůli rychlé rotaci lze v měřeních identifikovat významný příspěvek tzv. vratného záření, které je důsledkem silných jevů obecné relativity v blízkosti černé díry.
Již druhou nemocnici v České republice navštívila astronomická výstava Vesmír blíže lidem, uspořádaná k 60. výročí založení Evropské jižní observatoře (ESO). Výstava zachycuje na deseti panelech několik velkých teleskopů této instituce, včetně astronomických objektů, pozorovatelných z jižní polokoule.
Geminidy patří mezi ty nejlépe sledovatelné meteorické roje, každoročně slibující stabilní hodinové frekvence. Přesto jsou tato tělíska do jisté míry mezi jinými meteorickými roji unikátní. Autorský tým z Oddělení meziplanetární hmoty ASU se věnoval zevrubné studii několika exemplářů Geminid pozorovaných vlastními silami, pokrývajících rozsáhlý interval hmotností těles. Autoři studovali jak a proč se tyto objekty rozpadají, jaké mechanické a tepelně-mechanické síly je ovlivňují a co jejich chování říká o vnitřní struktuře a původu těchto těles. Studie přináší ucelený pohled na dynamiku fragmentace meteoroidů různých velikostí a nabízí důkazy, že jejich počáteční praskání je způsobeno tepelným namáháním při nástupu do atmosféry.
Přístroj NIRPS (Near InfraRed Planet Searcher) umístěný na 3,6m teleskopu ESO na observatoři La Silla v Chile úspěšně zvládl svá první pozorování. Jeho úkolem bude hledat nové exoplanety kolem nejchladnějších hvězd Mléčné dráhy.
V srdci naší Galaxie se nachází extrémně hustá koncentrace hmotných hvězd poblíž supermasivní černé díry Sagittarius A*. Tyto hvězdy — obří a krátkověké — mají rozhodující vliv na okolní prostředí i na to, jak černá díra akumuluje hmotu. Nová práce, v níž důležitou roli sehráli odborníci z ASU představuje nejnovější modely vývoje těchto masivních hvězd založené na modernizovaných předpisech ztrát hmoty. Ukazuje se, že doposud běžně používané modely mohly významně nadhodnocovat ztrátu hmoty v raných fázích hvězdného vývoje. Práce tak nabízí aktualizovaný pohled na interpretaci pozorovaných populací hvězd v centru naší Galaxie.
Dva fotografové, dvě zemské polokoule, jedna obloha. Pohled k ní je limitován obzorem, a tak v jednom okamžiku na jednom místě můžeme uvidět jen polovinu výhledu do vesmíru. Ale co když – i bez nutného cestování mimo naši planetu – existuje způsob zaznamenat sféru celou? Pak by výsledky vypadaly takto. S legendárním a světově uznávaným fotografem Juanem C. Casadem jsme se zaměřili na záznam nebeského výhledu ve specifické části roku tak, abychom své výhledy dokonale prolnuli v jeden a získali celosférickou mozaiku Mléčné dráhy i zvířetníkového světla z obou polokoulí. Jako bonus, oba pohledy vznikly na půdě jedněch z nejvýznamnějších observatoří na světě, které leží na prakticky stejné zeměpisné šířce, jen v opačných směrech od rovníku. Mozaika byla 27. února 2020 publikována jako Astronomický snímek dne NASA.
