Související stránky k článku ČAM Listopad 2012: Filamenty, aktivní oblasti a protuberance
ČAM za říjen 2019: NGC6888 a PN G75.5+1.7
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2019 obdržel snímek „NGC6888 a PN G75.5+1.7“, jehož autorem je Vladimír Nádvorník Hvězdné objekty mívají často poněkud tajemná označení, která i mnoha astronomům dokonce ani nenaznačí … Tak třeba „NGC6888 a PN G75.5+1.7“ z titulku tohoto článku. Nejspíše nás napadne, že se bude jednat o nějaký objekt z druhého nejznámějšího katalogu nehvězdných objektů noční oblohy NGC (New General Catalogue). V druhém případě pak půjde o „nějakou“ planetární mlhovinu. Ovšem, astronomové jsou lidé poetičtí a objekty na obloze si pojmenovávají. A to tak, že jim dají jméno, které nejlépe vystihuje tvar objektu. Tak se nám shluky písmen a číslic změní na Srpkovou mlhovinu a Mlhovinu mýdlová bublina. Nu, že je to hezčí?
Zatmění Slunce v letech 1971-1980
ČAM za září 2019: OU4 v SH2-129
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2019 obdržel snímek „Oliheň“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Opět uběhl měsíc a v emailových schránkách poroty soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, proběhla komunikační smršť. Z ní se nakonec vyloupla vítězná fotografie České astrofotografie měsíce za září roku 2019. A s ní i její autor, Zdeněk Vojč. Ten si za svůj cíl vybral nebeský objekt OU4, který je však znám i pod mnohem poetičtějším jménem „Oliheň“.
Zatmění Slunce 4. ledna 2011
ČAM za srpen 2019: Corona Australis
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu dlouhá. Pravděpodobně první zmínka o této oblasti oblohy se nachází ve starém babylonském textu MUL.APIN, který pochází z období 1000 př. n. l. Souhvězdí je zde pojmenováno MA.GUR, tedy „Kůra“ a představuje jednu z patnácti hvězd sumerského boha vody Enki.
Zatmění Slunce 29. března 2006
ČAM za červenec 2019: Měsíc ve stínu Země 16. 7. 2019
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2019 obdržel snímek „Měsíc ve stínu Země 16. 7. 2019“, jehož autorem je Dalibor Hanžl Opět máme za sebou zajímavý a zejména estetický astronomický úkaz – částečné zatmění Měsíce. A také další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost. A také jednání poroty této soutěže, která vybírala vítězný snímek za měsíc červenec 2019. A vybrala právě kompozici zobrazující toto zatmění, jejímž autorem je pan Dalibor Hanžl.
Zatmění Slunce 22. července 2009
ČAM za červen 2019: Nočné svietiace oblaky
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2019 obdržel snímek „Nočné svietiace oblaky“, jehož autorem je Jakub Zahuranec Noční svítící oblaka, nebo „nočné svietiace oblaky“, v rodné řeči autora snímku Jakuba Zahurance ze Slovenska, jsou krásným úkazem. Chtělo by se říci astronomickým, neboť právě astronomové jej nejčastěji zmiňují. Nu, asi je nejčastěji vidí, v době kdy si připravují své astronomické dalekohledy k pozorování. Jsou totiž nejlépe pozorovatelné právě na počátku noci. Jsou totiž osvětlovány Sluncem, které je už dosti hluboko pod horizontem, kdy nižší vrstvy atmosféry jsou v zemském stínu a jsou osvětleny právě pouze tyto oblaky ve výškách 80-90 kilometrů.
Zatmění Slunce 21. srpna 2017
ČAM za květen 2019: Humří mlhovina
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2019 obdržel snímek „Humří mlhovina“, jehož autorem je Pavol Kollarik Humří maso je považováno za pochoutku. Rozlousknout mohutná klepeta tohoto mořského korýše speciálními kleštičkami chodí gastronomičtí gurmáni do restaurací, objednat si ho můžeme i na dovolené u Středozemního moře. Až šedesát centimetrů a několik kilogramů vážící humr je zbarven v přírodě do tmavozelena, uvařen pak má barvu červenou. A proč v astronomickém textu popisujeme tvora obývajícího mořské dno?
Zatmění Slunce 20. března 2015
ČAM za duben 2019: PuWe1 (PNG 158.9 + 17.8)
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2019 obdržel snímek „Planetární mlhovina PuWe1“, jehož autorem je Martin Myslivec V dubnu se na stolech, respektive v počítačích porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce objevila zajímavá fotografie. Snímek, který není snadné vyfotografovat. Objekt na něm zachycený, ač na obloze zabírající téměř plochu Měsíce, byl objeven až v roce 1980 A. Purgathoferem a R. Weinbergerem na fotografických deskách z Palomarské přehlídky oblohy. Ovšem díky své extrémně malé jasnosti dlouho unikal pozornosti astronomů.
Zatmění Slunce 13. listopadu 2012
ČAM za březen 2019: M 45
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2019 obdržel snímek „M 45“, jehož autorem je Pavel Uhrin Subaru … nu nejsme sice nyní v automobilovém průmyslu, ale japonské Subaru opravdu představuje šest hvězdiček, které se dostaly do loga známé automobilky. Ovšem i japonský teleskop na Havajských ostrovech se zrcadlem o průměru 8,3 metru získal stejné jméno. Obojí má stejný zdroj - otevřenou hvězdokupu s astronomickým označením M 45 či krásnějšími jmény Plejády, Kuřátka, Sedm sester či Slepice. Dokonce i pro kruté a bojovné Vikingy, stejně jako pro naše prababičky, byť méně bojovné, představovala tato úžasná hvězdokupa „kuřátka“.
Zatmění Slunce 11. července 2010
Českoslovenští astrofotografové roku 2018
Soutěž Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, má své dva vítěze za rok 2018. Tito ocenění získávají prestižní cenu České astronomické společnosti „Cena Jindřicha Zemana“ a „Cena Jindřicha Zemana junior“. Cena jim bude předána v neděli 7. dubna 2019 v 10:50 na setkání České astronomické společnosti v pražském planetáriu. Program v odkaze, novináři mají přístup volný.
Zatmění Slunce 1. srpna 2008
ČAM za únor 2019: IC342_LHARGB
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2019 obdržel snímek „IC 342“, jehož autorem je Robert Novotný. Ano, astronomie je někdy trochu strohá. IC 342. Nu, to je tedy název, řekne si laik. A možná si řekne i leckterý astronom. Zejména třeba ten, který zkoumá sluneční skvrny. Ve hvězdné astronomii „kovanější“ hvězdář již ví, že zkratka IC představuje doplňkový katalog k základnímu astronomickému seznamu objektů „hlubokého nebe“ s označením NGC (tedy New General Catalogue). Ten obsahuje 7 840 objektů na obloze a vydal jej v roce 1888 tehdejší ředitel observatoře Armagh v Irsku John Luis Emil Dreyer. A IC I a II jsou doplňkové katalogy obsahující dalších 13 226 objektů. Ty byly vydány v roce 1895, respektive 1908. No a právě „náš“ objekt má číslo 342 v tomto doplňkovém katalogu IC.
