Úvodní strana  >  Na obloze  >  Slunce  >  Zatmění Slunce  >  Zatmění Slunce v letech 2001-2010  >  Zatmění Slunce 29. března 2006

Zatmění Slunce 29. března 2006

V ČR bude zatmění pozorovatelné jako částečné (zakryto bude necelých 50% slunečního disku). Uvedené časy jsou orientační, záleží na přesném umístění pozorovatele. Zatmění nastává 11:45, maximální fáze 12:50 a úkaz skončí o hodinu později v 13:50.

Obsah

Animace pohybu měsíčního stínu po Zemi
(Autor: A. T. Sinclair)

Úplné zatmění Slunce 29. března 2006
Úplné zatmění Slunce 29. března 2006

Plánované akce v souvislosti se zatměním

Pokud víte o akci, která zde není uvedena, dejte nám vědět na info@astro.cz

Další zdroje:

Total Solar Eclipse of 2006 March 29
Total Solar Eclipse of 2006 March 29 (NASA/TP-2004-212762)

Základní informace

Prvně se plný stín Měsíce krátce dotkne Brazílie, aby se pak přes Atlantik posunul až k Africké pevnině. Tam bude postupovat přes Ghanu, Togo, Benin, Nigerii, Niger, Čad, Libyi, Egypt (jen malé území na severu). Následně přejde přes Středozemní moře do Turecka, Gruzie, Ruska a Kazachstánu, kdy při opětovném návratu nad Ruské území naši planetu opustí. Nejdelší trvání bude mít na hranicích mezi Čadem a Libyí a to 4 minuty 7 vteřin. Největší šířka pásu totality bude 183,5 km. Pro zájemce z naší republiky jsou asi nejlépe dostupná Libye a Turecko, kde je velká naděje na dobré počasí a v obou zemích bude zatmění relativně dlouhé (viz následující přehled převzato z www stránek Freda Espenaka)

Časový průběh úplného zatmění 29. března 2006 pro některá vybraná místa (údaje jsou uváděny v UT):

místo čas doba trvání
Natal (Brazílie) 08:35:02,0 – 08:36:33,7 1:32
Abomey (Benin) 09:15:42,4 – 09:18:33,8 2:51
As-Sallum (Egypt) 10:30:08,9 – 10:42,03,9 3:55
Sidi Barrani (Egypt) 10:40:04,0 – 10:42:43,0 2:39
Accra (Ghana) 09:09:56,6 – 09:12:54,9 2:58
Koforidua (Ghana) 09:10:28,4 – 09:13:58,6 3:30
Awjilah (Libye) 10:29:07,6 – 10:30:30,5 1:23
Bardiyah (Libye) 10:38:21,3 – 10:42:19,2 3:58
Jalu (Libye) 10:28:29,3 – 10:31:43,4 3:14
Lukk (Libye) 10:38:29,2 – 10:41:50,5 3:21
Musaid (Libye) 10:37:59,5 – 10:41:57,2 3:58
Gusau (Nigerie) 09:31:19,7 – 09:35:11,1 3:51
Poti (Gruzie) 11:14:50,6 – 11:16:33,4 1:43
Suchumi (Gruzie) 11:13:55,3 – 11:16:52,1 2:57
Zugdidi (Gruzie) 11:14:47,5 – 11:17:32,1 2:45
Aksaray (Turecko) 11:00:44,4 – 11:04:16,1 3:32
Alanya (Turecko) 10:56:15,2 – 10:58:53,1 2:38
Amasya (Turecko) 11:06:24,2 – 11:07:44,3 1:20
Antalya (Turecko) 10:54:24,3 – 10:57:34,9 3:11
Erbaa (Turecko) 11:06:36,5 – 11:09:38,3 3:02
Giresun (Turecko) 11:09:03,2 – 11:12:19,8 3:17
Karaman (Turecko) 10:59:23,5 – 11:00:45,7 1:22
Kayseri (Turecko) 11:04:01,8 – 11:05:45,0 1:43
Kirsehir (Turecko) 11:01:47,0 – 11:05:02,9 3:16
Konya (Turecko) 10:57:57,9 – 11:01:33,4 3:36
Nevsehir (Turecko) 11:02:04,7 – 11:05:19,4 3:15
Niksar (Turecko) 11:06:48,0 – 11:10:16,4 3:28
Ordu (Turecko) 11:08:19,2 – 11:11:49,0 3:30
Sivas (Turecko) 11:06:48,2 – 11:09:04,4 2:16
Tokat (Turecko) 11:06:00,5 – 11:09:31,7 3:31
Turhal (Turecko) 11:05:40,2 – 11:08:44,2 3:04
Yildizeli (Turecko) 11:05:51,0 – 11:09:07,4 3:16
Yozgat (Turecko) 11:03:42,5 – 11:06:09,3 2:27
Zile (Turecko) 11:05:20,0 – 11:08:21,8 3:02
Astrachaň (Rusko) 11:24:07,9 – 11:24:57,8 0:50
Bu´donnovsk (Rusko) 11:19:07,7 – 11:20:38,2 1:30
Georgijevsk (Rusko) 11:17:26,2 – 11:20:16,4 2:50
Gorno-Altajsk (Rusko) 11:44:40,9 – 11:46:45,3 2:04
Jessentuki (Rusko) 11:16:55,2 – 11:19:15,5 2:20
Kislovodsk (Rusko) 11:16:35,0 – 11:19:12,1 2:37
Miněralnye Vody (Rusko) 11:17:22,2 – 11:19:36,2 2:14
Nalčik (Rusko) 11:17:12,8 – 11:20:16,8 3.04
Prochladnyj (Rusko) 11:17:43,5 – 11:20:54,9 3:11
Astana (Kazachstan) 11:40:14,4 – 11:42:31,0 2:17
 

 



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění Slunce 2006, Slunce


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »