Úvodní strana  >  Na obloze  >  Slunce  >  Zatmění Slunce  >  Zatmění Slunce v letech 2001-2010  >  Zatmění Slunce 29. března 2006

Zatmění Slunce 29. března 2006

V ČR bude zatmění pozorovatelné jako částečné (zakryto bude necelých 50% slunečního disku). Uvedené časy jsou orientační, záleží na přesném umístění pozorovatele. Zatmění nastává 11:45, maximální fáze 12:50 a úkaz skončí o hodinu později v 13:50.

Obsah

Animace pohybu měsíčního stínu po Zemi
(Autor: A. T. Sinclair)

Úplné zatmění Slunce 29. března 2006
Úplné zatmění Slunce 29. března 2006

Plánované akce v souvislosti se zatměním

Pokud víte o akci, která zde není uvedena, dejte nám vědět na info@astro.cz

Další zdroje:

Total Solar Eclipse of 2006 March 29
Total Solar Eclipse of 2006 March 29 (NASA/TP-2004-212762)

Základní informace

Prvně se plný stín Měsíce krátce dotkne Brazílie, aby se pak přes Atlantik posunul až k Africké pevnině. Tam bude postupovat přes Ghanu, Togo, Benin, Nigerii, Niger, Čad, Libyi, Egypt (jen malé území na severu). Následně přejde přes Středozemní moře do Turecka, Gruzie, Ruska a Kazachstánu, kdy při opětovném návratu nad Ruské území naši planetu opustí. Nejdelší trvání bude mít na hranicích mezi Čadem a Libyí a to 4 minuty 7 vteřin. Největší šířka pásu totality bude 183,5 km. Pro zájemce z naší republiky jsou asi nejlépe dostupná Libye a Turecko, kde je velká naděje na dobré počasí a v obou zemích bude zatmění relativně dlouhé (viz následující přehled převzato z www stránek Freda Espenaka)

Časový průběh úplného zatmění 29. března 2006 pro některá vybraná místa (údaje jsou uváděny v UT):

místo čas doba trvání
Natal (Brazílie) 08:35:02,0 – 08:36:33,7 1:32
Abomey (Benin) 09:15:42,4 – 09:18:33,8 2:51
As-Sallum (Egypt) 10:30:08,9 – 10:42,03,9 3:55
Sidi Barrani (Egypt) 10:40:04,0 – 10:42:43,0 2:39
Accra (Ghana) 09:09:56,6 – 09:12:54,9 2:58
Koforidua (Ghana) 09:10:28,4 – 09:13:58,6 3:30
Awjilah (Libye) 10:29:07,6 – 10:30:30,5 1:23
Bardiyah (Libye) 10:38:21,3 – 10:42:19,2 3:58
Jalu (Libye) 10:28:29,3 – 10:31:43,4 3:14
Lukk (Libye) 10:38:29,2 – 10:41:50,5 3:21
Musaid (Libye) 10:37:59,5 – 10:41:57,2 3:58
Gusau (Nigerie) 09:31:19,7 – 09:35:11,1 3:51
Poti (Gruzie) 11:14:50,6 – 11:16:33,4 1:43
Suchumi (Gruzie) 11:13:55,3 – 11:16:52,1 2:57
Zugdidi (Gruzie) 11:14:47,5 – 11:17:32,1 2:45
Aksaray (Turecko) 11:00:44,4 – 11:04:16,1 3:32
Alanya (Turecko) 10:56:15,2 – 10:58:53,1 2:38
Amasya (Turecko) 11:06:24,2 – 11:07:44,3 1:20
Antalya (Turecko) 10:54:24,3 – 10:57:34,9 3:11
Erbaa (Turecko) 11:06:36,5 – 11:09:38,3 3:02
Giresun (Turecko) 11:09:03,2 – 11:12:19,8 3:17
Karaman (Turecko) 10:59:23,5 – 11:00:45,7 1:22
Kayseri (Turecko) 11:04:01,8 – 11:05:45,0 1:43
Kirsehir (Turecko) 11:01:47,0 – 11:05:02,9 3:16
Konya (Turecko) 10:57:57,9 – 11:01:33,4 3:36
Nevsehir (Turecko) 11:02:04,7 – 11:05:19,4 3:15
Niksar (Turecko) 11:06:48,0 – 11:10:16,4 3:28
Ordu (Turecko) 11:08:19,2 – 11:11:49,0 3:30
Sivas (Turecko) 11:06:48,2 – 11:09:04,4 2:16
Tokat (Turecko) 11:06:00,5 – 11:09:31,7 3:31
Turhal (Turecko) 11:05:40,2 – 11:08:44,2 3:04
Yildizeli (Turecko) 11:05:51,0 – 11:09:07,4 3:16
Yozgat (Turecko) 11:03:42,5 – 11:06:09,3 2:27
Zile (Turecko) 11:05:20,0 – 11:08:21,8 3:02
Astrachaň (Rusko) 11:24:07,9 – 11:24:57,8 0:50
Bu´donnovsk (Rusko) 11:19:07,7 – 11:20:38,2 1:30
Georgijevsk (Rusko) 11:17:26,2 – 11:20:16,4 2:50
Gorno-Altajsk (Rusko) 11:44:40,9 – 11:46:45,3 2:04
Jessentuki (Rusko) 11:16:55,2 – 11:19:15,5 2:20
Kislovodsk (Rusko) 11:16:35,0 – 11:19:12,1 2:37
Miněralnye Vody (Rusko) 11:17:22,2 – 11:19:36,2 2:14
Nalčik (Rusko) 11:17:12,8 – 11:20:16,8 3.04
Prochladnyj (Rusko) 11:17:43,5 – 11:20:54,9 3:11
Astana (Kazachstan) 11:40:14,4 – 11:42:31,0 2:17
 

 



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění Slunce 2006, Slunce


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »