Úvodní strana  >  Na obloze  >  Slunce  >  Zatmění Slunce  >  Zatmění Slunce v letech 2001-2010  >  Zatmění Slunce 1. srpna 2008

Zatmění Slunce 1. srpna 2008

Zatmění slunce 1. srpna 2008 bude pozorovatelné jako úplné ve středním Rusku, Mongolsku a Číně. Nejpříhodnější pozorovací podmínky bude mít například Novosibirsk, Bernaul a Biysk. Nejdele (2 minuty a 27 sekund) bude zatmění trvat v odlehlých částech Sibiře. V ČR bude zatmění pozorovatelné jen jako částečné o velikosti kolem 24 procent.

Obsah

Úvod

Zatmění Slunce 1. srpna 2008
Zatmění Slunce 1. srpna 2008

 

Animace pohybu měsíčního stínu po Zemi
(Autor: A. T. Sinclair)

Úplné zatmění Slunce 1. srpna 2008
Úplné zatmění Slunce 1. srpna 2008


Informace

Rok 2008 patří k nadprůměrně bohatým, pokud jde o zatmění, která můžeme spatřit přímo na území ČR. V únoru nastalo úplné zatmění Měsíce, které žel kvůli špatnému počasí spatřila jen hrstka těch šťastnějších, jenž se vydali do zahraničí nebo se nad nimi protrhala oblačnost. Měsíc srpen nám však nabídne hned dvě další zatmění, a to částečné sluneční (v pátek 1. srpna) a částečné měsíční (v sobotu 16. srpna). Naposledy jsme mohli tolik zatmění spatřit v roce 2003, další takový výtečný bude až rok 2011.

Zatmění Slunce 1. srpna budou moci pozorovat jako úplné ti šťastnější, kteří se vydají do středního Ruska, do Mongolska či do Číny. Nejdéle potrvá 2 minuty 27 sekund, a to v méně hostinných oblastech ruské Sibiře. Avšak jižněji v pásu totality (odkud je zatmění vidět jako úplné), leží hned několik poměrně příhodných destinací, z nichž nejlákavější je ruský Novosibirsk, Barnaul a Biysk, případně oblast poblíž mongolské pouště Gobi (kde je také největší pravděpodobnost jasného počasí). Maximální šířka pásu bude dosahovat 237 km. Jako částečné však zatmění spatří obyvatelé většiny asijského kontinentu (vyjma severovýchodního cípu) a většiny evropského kontinentu (mimo Španělsko a nejjižnější státy Evropy). Pás totality začíná na severu Aljašky a postupně se přes Arktidu (včetně Grónska) přesouvá na území Ruska. Mongolsko přejde jen ze západního cípu a končí v Číně.

Zatmění Slunce 1. srpna 2008 u nás

Z našeho území budeme moci pozorovat přibližně 24% sluneční zákryt, a to v pozdních dopoledních hodinách. Čím budete na území ČR severněji a východněji, tím větší zatmění spatříte (velikost zatmění se však liší jen v řádech desetin procenta). 

2008.08.01 - postup zatmeni
2008.08.01 - postup zatmeni

Město Začátek Střed Konec Velikost
Praha 10:50:23 11:40:21 12:31:06 23,6%
České Budějovice 10:53:35 11:40:58 12:29:04 20,4%
Karlovy Vary 10:48:31 11:37:41 12:27:48 23,0%
Brno 10:54:54 11:44:39 12:34:58 22,7%
Ostrava 10:54:46 11:47:02 12:39:42 25,6%

Údaje v SELČ.

Časy pro další větší města v ČR najdete zde (pdf). Čas pro jakékoliv místo na světě lze najít pomocí mapy od Google.

Fakta:

  • Zatmění Slunce proběhne v ČR dne 1. srpna zhruba od 10:50 do 12:40
  • Sluneční kotouč bude u nás zakryt zhruba z 25%
  • Úplné zatmění spatří lidé v úzkém a dlouhém páse, který prochází např. Ruskem a Čínou
  • Další zatmění Slunce pozorovatelné z území ČR nastane v úterý 4. ledna 2011 (zákryt cca z 80%)

Online reportáže z expedicí:

Západočeská pobočka ČAS
Expedice SAROS

Pošlete nám své fotografie

Pokud se vám podaří pořídit zajímavé fotografie ze zatmění Slunce, určitě nám je pošlete! Rádi je zveřejníme na webu astro.cz. Máme zájem o snímky úplného i částečného zatmění a také o fotografie z vašeho pozorování (pozorovacího stanoviště, účastníků expedice apod.) Své fotografie posílejte na email: kubala(zavináč)astro(tečka)cz

Zdařilé fotografie částečného a úplného zatmění můžete také poslat do
České astrofotografie měsíce na email: cam@astro.cz.

Brýle na pozorování zatmění Slunce

Papírové brýle s vlepenými skleněnými filtry na pozorování zatmění Slunce má ve své nabídce firma Fokus optik (www.fokusoptik.cz) za cenu 45 Kč. Filtry jsou vyrobeny českým výrobcem a jsou certifikovány. Tyto brýle se prodávají v síti prodejen Fokus optik a také budou k dispozici při pozorování pro veřejnost v pražské ZOO (Pražská pobočka České astronomické společnosti) a na observatoři v Ondřejově (Astronomický ústav AV ČR). Filtry pro pozorování také nabízí Hvězdárna ve Valašském Meziříčí a Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové.

Další informace, odkazy, zdroje webkasty


Další informace:

Jak vzniká zatmění Slunce?
Online rozhovor s RNDr. Evou Markovou, pátek 11. července
Přehled zatmění 2001 až 2020
Jaký tvar bude mít koróna během zatmění

Odkazy a zdroje:

http://astro.sci.muni.cz/zatmeni
http://eclipse.gsfc.nasa.gov-1
http://eclipse.gsfc.nasa.gov-2 
Pás totality na mapě od Google
Zatmění na Wikipedii (EN)
Velká encyklopedie vesmíru, Josip Kleczek; Academia, 2002

Webkasty:

Pozice Adresa Začátek částečného zatmění Maximální fáze (úplné zatmění) Konec částečného zatmění Poznámka
Čína, vesnice Yiwu, severně od města Hami (provincie Xinjiang) exploratorium.edu 12:09 13:09 14:04 Vysílání má začít ve 12:00 a skončit ve 14:15. Od 12:30 do 13:30 bude probíhat zřejmě komentovaný program.
Čína Xi'an

sems1.cs.und.edu

odkaz již není funkční

12:26 13:20 14:11 organizuje University of North Dakota
Novosibirsk, Rusko novosibirskguide.com 11:40 12:45 13:45 město Novosibirsk je cílem většího počtu i českých expedic
Čína NASA TV 12:09 13:09 14:04 Vysílání NASA TV začíná ve 12:00 a končí ve 14:15. Vřele doporučujeme!
 

Poznámka: Časy jsou v SELČ.

 

Další webkasty:

Novosibirsk, stránky jsou v japonštině
 

 



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění Slunce 2008, Slunce


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »