Úvodní strana  >  Na obloze  >  Slunce  >  Zatmění Slunce  >  Zatmění Slunce v letech 2011–2020  >  Zatmění Slunce 21. srpna 2017

Zatmění Slunce 21. srpna 2017

Zatmění Slunce 21. srpna 2017. Autor: Fred Espenak/NASA.
Zatmění Slunce 21. srpna 2017.
Autor: Fred Espenak/NASA.
Velmi výhodně položené úplné zatmění Slunce se bude odehrávat výhradně nad územím Spojených států. Zatmění začíná v ranních hodinách v severním Pacifiku a končí v Atlantickém oceánu odpoledne. Stín Měsíce postupně přejde přes Oregon, Idaho, Wyoming, Nebrasku, Kansas, Missouri, Kentucky, Tennessee, Severní Karolínu, Georgii a Jižní Karolínu. Nejdéle potrvá ve státě Kentucky 2 minuty 41 sekund, přičemž zde dosáhne Slunce během totality 64° nad obzorem. Jde o nejočekávanější zatmění druhé dekády 21. století, neboť valná část pásu totality přechzí přes snadno dostupnou pevninu s několika místy s vysokou pravděpodobností jasného počasí (přes 70 %) a možností okamžitého přesunu. (Zdroj: EAI).

Video: Průběh zatmění nad USA
(anglicky, autor: NASA)

Průběh zatmění v USA a kam se vydat
(Autor animace: A. T. Sinclair)

Pás zatmění Slunce 21. srpna 2017 na území USA. Autor: Eclipsophile.com
Pás zatmění Slunce 21. srpna 2017 na území USA.
Autor: Eclipsophile.com

Průměrný výskyt oblačnosti nad USA v den zatmění dopoledne (nahoře) a odpoledne (dole). Čím je barva více do modra, tím méně oblačnosti se nad danou lokalitou 21. srpna nachází. Autor: Jay Anderson/Eclipsophile.com
Průměrný výskyt oblačnosti nad USA v den zatmění dopoledne (nahoře) a odpoledne (dole). Čím je barva více do modra, tím méně oblačnosti se nad danou lokalitou 21. srpna nachází.
Autor: Jay Anderson/Eclipsophile.com

Úplné zatmění Slunce 21. srpna 2017
Úplné zatmění Slunce 21. srpna 2017

Z hlediska klimatologické situace se vyplatí cestovat spíše na západní polovinu USA, tedy do států Oregon, Idaho, Wyoming či do Nebrasky, kde je poněkud sušší léto a úkaz tam nastane v dopoledních hodinách, tedy v době s obecně menším výskytem oblačnosti (ta se tvoří až pozdě dopoledne a odpoledne). Zatmění sice bude směrem na západ poměrně či podstatně kratší než v oblastech s maximálním trváním (od západního pobřeží se délka bude pohybovat okolo 1 minuty 50 sekund a poroste až ke 2 minutám 20 sekundám směrem do Oregonu), ale docela suché prostředí v kombinaci s velkými pláněmi a dlouhými dálnicemi v oblasti pásu zatmění dávají vysokou šanci úkaz spatřit na jasném nebi.

Podrobné informace naleznete na mnoha webových stránkách (viz níže), velmi pomocná je pak stránka klimatologa Jaye Andersona www.Eclipsophile.com. Mnozí celkem právem toto zatmění považují za "nejsnazší", neboť přímo při pobytu v USA bude panovat obrovská informovanost ohledně aktuálního vývoje počasí. Samotní Američané viděli na svém území úplné zatmění Slunce v několika státech naposledy v roce 1979 (a jen v Kalifornii pak v roce 1991), mají proto v plánu nesmírně koordinovaný a obsáhlý program pro širokou veřejnost, a to jak pro tuzemce, tak i pro cestovatele. Díky tomu, že zatmění probíhá i nedaleko několika národních přírodních parků, snad každý výlet spojí i s poznáváním přírodních krás USA. Další informace rovnež najdete v knize Tajemná zatmění.

Doporučujeme



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění slunce 2017, Slunce


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »