Související stránky k článku ČAM za únor 2025: Měsíc a Mars
MSL Curiosity on Mars. Uměle vložený stěžeň do autoportrétu vozidla. Snímky NASA/JPLS marsovskou laboratoří Curiosity, která přistála na povrchu Rudé planety 6. srpna, jsme se
rozloučili s tím, že se k ní opět vrátíme s dalšími novinkami. Jenže aktualizace řídícího programu většinu operací posunula a tak
se až nyní, po 15 dnech na Marsu dá říct, že se začíná dít spousta zajímavých věcí, na které jsme se těšili. Podívejme se na některé
novinky tak, jak se postupně v jednotlivých solech (dnech) udály.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2021
obdržel snímek „Bolid nad Laka“, jehož autorem je Lukáš Veselý
Bolid nad Laka, to je poněkud tajemný název snímku, který astrofotograf Lukáš Veselý zaslal do soutěže Česká astrofotografie měsíce a vyhrál s ním srpnové kolo. Začněme druhou polovinou názvu – Laka. Jedná se o nejmenší a nejvýše položené jezero Šumavy, respektive její české části. Je ledovcového původu a první zmínky o něm nalezneme na Kreybichově mapě kraje Prácheň z roku 1831. Zde ovšem ještě nemá jméno. Musíme se k němu vyšplhat, stejně jako to udělal autor snímku, do nadmořské výšky 1096 metrů. Odměnou nám bude pohled na toto zajímavé jezero lišící se od okolních jezer tím, že nemá dno pokryto kamínky či bahnem, ale rašelinou. Zajímavé jsou i plující ostrůvky.
Planeta MarsAž dosud byla Země jedinou známou planetou, která má velké zásoby vody také ve svém nitru. Nyní vědci analyzovali obsah vody ve dvou meteoritech pocházejících z Marsu - z podpovrchových vrstev planety. Zjistili, že v těchto oblastech pláště rudé planety je mnohonásobně více vody, než bylo doposud odhadováno, a to zhruba v podobném množství jako na Zemi.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2021 obdržel snímek „Jupiter a Saturn“, jehož autorem je Pavol Janúšek.
Ta scéna se opakuje již nějakou miliardu let. Možná již necelý milión let ji na nebi sleduje druh Homo sapiens. Přešla do legend, nejvýrazněji do těch starořeckých a římských a stala se zárodkem jejich náboženství. Vstoupila i do astrologie, aby se nakonec vyloupla v moderní astronomii podloženou teorií pohybu planet.
Část panoramatu z MastCam, náhled. NASA/JLP-CaltechV pondělí 6. srpna ráno našeho času se týmu robota Curiosity splnil další velký sen. Podařilo se jim naprosto bez problémů usadit na povrch Marsu velkou pojízdnou laboratoř. Také spolupracující vědci z dalších částí světa jsou jim jistě vděčni, že i jejich přístroje jsou v pořádku na Marsu. Hlavní podíl mají ale vědci z USA, kteří dokázali úspěšné přistání už počtvrté v řadě během posledních devíti let. Vzpomínáme na Spirit a Phoenix, kteří už nefungují, vzpomínáme na Opportunity, která stále brázdí valy kráteru Endeavour. Především se ale těšíme na nové objevy Curiosity, které nás čekají v následujících dnech, týdnech a snad i letech. Čtěte aktualizace z celého týdne po přistání.
Slunce, Měsíc a kosmická stanice ISS. Co mají tyto rozdílné objekty společného? Zdánlivě téměř nic. Slunce je téměř dokonalá „koule horkého plazmatu“ o průměru 1 392 700 km, která byla v okamžiku pořízení snímku 151,9 miliónu kilometrů od Země. Měsíc, taktéž ještě poměrně hezká koule stále ještě pomalu chladnoucího bazaltu, čediče, železa a dalších materiálů, byla vzdálena 0,4 miliónu kilometrů. Jeho průměr je 3475 km. Kosmická stanice ISS byla od nás vzdálena přibližně 400 km a její rozměry dosahují téměř rozměrů sportovního stadionu. Slunce se řítí na své dráze kolem centra Galaxie rychlostí 250 km/s. Měsíc obíhá kolem Země rychlostí 1023 km/s a ISS obíhá rychlostí 7,66 km/s. Na snímku viditelný povrch Slunce má teplotu přibližně 6000 °C, drobné skvrnky jsou tak o 1500 °C chladnější. Povrch Měsíce od Slunce odvrácený, tedy vlastně ten, co na snímku „vidíme“, chladne až na -181 °C, na přivrácené straně ke Slunci naopak panují teploty i 123 °C. Teplota povrchu stanice kolísá mezi –150 a 120 °C.
První dva snímky z Marsu z MSL Curiosity. NASA/JPL-CaltechJistě jste už někdy viděli na nebi ten vzdálený rudý bod - planetu Mars. A právě tento nepříliš výrazný rudý bod se v pondělí 6. srpna 2012 ráno stal dějištěm velkého dramatu: nejriskantnějšího a nejkomplikovanějšího přistání na cizím tělese, o jaké se kdy pokusilo plavidlo, vyrobené člověkem. Rover dosednul na dno kráteru Gale v 07:17 SELČ, signál přistání potvrzující z Marsu dorazil v 07:32, vše dopadlo úžasně. Náš přenos se rozjel v 06:30.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2021
obdržel snímek „Leo Triplet“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
Na noční obloze se nalézá nepřeberné množství zajímavých objektů či jejich skupin. Jednou z nich je i skupina tří galaxií, nazvaná též Leo Triplet. To proto, že ji na obloze nalezneme v souhvězdí Lva. Ve skutečnosti se tato malá skupinka galaxií nachází mnohem dále, než hvězdy souhvězdí Lva, a to přibližně 35 miliónů světelných let od nás. Všechny tři galaxie patří do skupiny spirálních galaxií. Pro nás mají téměř didaktické postavení. Na každou z nich se díváme totiž z poněkud jiného směru.
Situace po přistání, stěžeň je ještě na palubní desce. Zdroj: NASADo přistání zbývá jediný den. Co vlastně na vozítko v případě úspěšného přistání čeká? V první řadě si musíme říct, že očekávaná doba fungování jsou dva pozemské roky (jeden marsovský). Doufejme, že Curiosity si vezme příklad ze svých předchůdců a tuto dobu prodlouží. Jeho jaderný zdroj by to zvládnout mohl. Ony dva pozemské roky znamenají 687 pozemských a 669 marsovských dní, kterým se na rudé planetě říká soly. Jeden sol trvá 24 hodin, 39 minut a 35,244 sekundy. V laické řeči je tak možné termíny sol / den zaměnit. Curiosity přistane do kráteru Gale, který leží 4,5° jižně od rovníku. Na jižní polokouli bude v době přistání konec zimního období. Pokud bychom chtěli být přesnější, řekneme, že přistane ve 2/3 doby mezi zimním slunovratem a jarní rovnodenností.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2021 obdržel snímek
„ Rosetta HST“, jehož autorem je Peter Jurista ze Slovenska
Dubnové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. A my tu máme další její vítěznou fotografii. Čeká nás tedy snímek mlhoviny Rosetta slovenského autora Petera Juristy.
Vstup Curiosity do atmosféry Marsu. NASA/JPLEDL – entry (vstup), descent (sestup) a landing (přistání) - tři písmena, která budí respekt a řídící pracovníky marsovských misí z nich polévá pot na čele. Proto se pro tuto fázi mise vžil také název 7 minut hrůzy, neboť přistání na Marsu trvá obvykle kolem sedmi minut. Podobně to bude i u Curiosity.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2021 získal snímek
„Polárka v prachu“, jehož autorem je Jan Veleba
Přeletová sestava Curiosity k Marsu. NASA/JPLV dnešním článku se podíváme na všechny součásti, které byly vyslány na cestu k Marsu. Curiosity je název vozítka, ale k tomu, aby mohlo jezdit po povrchu Marsu, jsou potřeba jiné důležité části. Patří sem přeletová a přistávací část, které si rozebereme podrobněji.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2021 získal snímek
„Loď Argo - Gumova mlhovina (Gum 12), mlhovina Eta Carinae
a Jižní kříž“, jehož autorem je Robert Barsa
Umělecká představa sondy Curiosity na Marsu.Autor: NASAI když pozemským hvězdářům planeta Mars v současné době kvůli rostoucí vzdálenosti od naší planety pomalu mizí v záři Slunce, již za několik dní se k Marsu obrazně řečeno upnou zraky všech vědců: v pondělí 6. srpna má na rudé planetě poměrně riskantním způsobem přistát výzkumný rover NASA a během asi dvou let své činnosti zodpovědět otázku, zda někdy mohl v tomto prostředí existovat život.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 171 ze 3. 8. 2012.
Již patnáct let udílí Česká astronomická společnost na základě doporučení poroty soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM) cenu pro nejlepší české a slovenské astrofotografy. Je určena pro ocenění profesionálního nebo amatérského astronoma či astronomky za významné fotografické výsledky, dosažené za uplynulý rok. Za rok 2020 vybrala porota z úžasného množství autorů dva oceněné. Cenu Jindřicha Zemana za astrofotografii získal pan Evžen Brunner. Cenou Jindřicha Zemana Junior byl oceněn teprve šestnáctiletý student Filip Stehlík.
70 metrová anténa v americkém Goldstone. Slouží v rámci sítě DSN ke komunikaci s kosmickými sondami, tedy např. i Voyagery.Autor: NASA/JPLDnes nás čeká povídání o komunikaci roveru Curiosity. Sonda musí komunikovat se Zemí už během přeletu k Marsu, o to se stará síť radioteleskopů po celé Zemi. Během přistávání bude hlavní tok dat směrován na družice obíhající kolem Marsu. Část však bude vysílána přímo k Zemi. Také na povrchu je Curiosity připravena komunikovat jak přímo s námi, tak zprostředkovaně pomocí oběžnic, což bude primární způsob spojení.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2021 získal snímek
„Planéty počas roku 2020“, jehož autorem je Tadeáš Valent
Podivný rok 2020 je již za námi. I když nás na Zemi sužovaly nemalé problémy, obloha nad našimi hlavami se nezaujatě proměňovala, planety obíhaly okolo Slunce a dokonce i skvrny na něm se začaly objevovat ve větší míře. Hvězdárny však byly většinu roku uzavřeny a s nimi i dalekohledy v kopulích, kterými by návštěvníci mohli obdivovat krásu pohledu třeba právě na planety. Ti pak zůstali odkázáni na dalekohledy, které se tu a tam objevují i v domácnostech a možná je ani nenapadlo otočit je k obloze, aby se na tyto oběžnice podívali, byť přístrojem menším.
MARDI - snímek kamery na Zemi. NASA/JPL/MSSSSérie článků o vědeckém vybavení na palubě roveru Curiosity dnes končí. Dnes se budeme věnovat přístroji, který přijde ke slovu jako první – kamera, jejíž čas nastane už při vlastním sestupu. Nese jméno MARDI, což vychází ze slov Mars Descent Imager. Samotné čtení o Curiosity ještě na konci není, pokračovat budeme až do přistání.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2020 získal snímek
„Konjunkcia Jupitera a Saturnu“, jehož autorem je Martin Bažo
Konjunkce Jupitera a Saturnu. Tedy okamžik, kdy se k sobě planety na obloze přiblíží na nejmenší úhlovou vzdálenost. Vzhledem k tomu, že se planety pohybují ve velmi těsném rozmezí okolo ekliptiky, dochází k podobným setkáním poměrně často. Tato konjunkce však byla poměrně unikátní.
