Úvodní  >  Související stránky k článku ČAM za únor 2025: Měsíc a Mars

Související stránky k článku ČAM za únor 2025: Měsíc a Mars

Vít StrakaKosmonautika

Šílenství kolem Curiosity opadává, NASA historický objev bagatelizuje

Curiosity při práci na Marsu v představě grafikaAutor: NASAV minulém týdnu vyvolal John Grotzinger, vědec projektu Mars Science Laboratory, v jehož rámci od srpna pracuje na Rudé planetě rover Curiosity, vlnu zájmu a spekulací, když před novináři hovořil o historickém objevu, který „otřese Zemí“. Avšak bez jakýchkoliv podrobností, jejichž uvedení ve známost slíbil na prosincové vědecké konferenci. Záhy se vynořila také řada střízlivých skeptiků, kteří si od této senzace až tak mnoho neslibovali. Jak pomalu vychází najevo, měli zřejmě bohužel pravdu. S blížícím se zveřejněním výsledků váhu objevu snižuje už i samotná NASA.

Marcel BělíkMultimédia

ČAM za březen 2022: NGC1579 Trifid severu a okolí

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2022 získal snímek „NGC 1579 - Trifid severu a okolí“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Měsíc březen roku 2022 je již za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. Porota této soutěže, která se koná pod křídly České astronomické soutěže, tentokrát zvolila jako vítězný snímek „NGC 1579 – Trifid severu a okolí“. Jeho autorem je astrofotograf Zdeněk Vojč.

František MartinekKosmonautika

Poletí roboti z Kanady na rudou planetu?

Robot Artemis k výzkumu planetAutor: Canadian Space Agency Kanadská kosmická agentura CSA (Canadian Space Agency) je velmi dobře známa díky svému zaměření na kosmické manipulátory. Nedávno však rozšířila svůj zájem od robotických jeřábů, které našly uplatnění například na americkém raketoplánu či na Mezinárodní kosmické stanici ISS, ke stavbě prototypů pěti pojízdných robotů (roverů) navržených pro budoucí kosmické mise na Měsíc či planetu Mars. Rozměrově tyto návrhy pokrývají velikosti od mikroroverů až po plně hodnotné velké vědecké mise a hmotnostně se pohybují od 30 do 900 kg.

Marcel BělíkMultimédia

ČAM za únor 2022: Mare Orientale

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2022 získal snímek „Mare Orientale“, jehož autorem je Václav Kubeš   Jméno jak ze staré knihy. Inu, je latinsky. A kdo již dnes latinsky zná? Latinu máme spojenu s klášterními knihovnami, starými tisky a dodnes i s lékařskými zprávami. A také s astronomií. Ano, mnoho názvů astronomických objektů je latinských. I ten náš – Mare Orientale.

Vít StrakaSluneční soustava

Curiosity pátrá na Marsu po metanu, zatím bezúspěšně

Fotografie MarsuAutor: NASASlovní spojení Mars a metan vzbuzuje zápal v nejednom vědci díky zásadnímu převratu, který by mohlo zkoumání tohoto plynu na Marsu vnést do hledání života na této na první pohled nehostinné planetě. Zatím nám však chybí podstatná věc: nezvratný důkaz o přítomnosti většího množství tohoto plynu na Rudé planetě. Ten zatím, jak v pátek oznámili vědci, nepřinesl ani rover Curiosity. Zatím.

Marcel BělíkMultimédia

ČAM za leden 2022: Patchick-Strottner-Drechsler 9

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2022 získal snímek „Patchick-Strottner-Drechsler 9“, jehož autorem je Zdeněk Vojč   Astronomický svět, respektive objekty pozorované na obloze, si astronomové zařadili do mnoha katalogů. Ať již komplexních, zahrnujících velké množství objektů různých typů acelou oblohu, až po specializované seznamy. Těmi jsou například katalogy zbytků po supernovách, pulsarů, dvojhvězd, nebo například katalogy planetárních mlhovin. Ovšem například katalogů planetárních mlhovin je několik. Jedním z nich je Catalog StDr amatérských astronomů, kterými jsou Xavier Strottner z Francie a Marcel Drechsler z Německa. V současné době  tento jejich katalog obsahuje 21 potvrzených planetárních mlhovin, 25 pravděpodobných, 91 nových kandidátů a 4 neověřené a další objekty.

Vít StrakaSluneční soustava

Curiosity našel na Rudé planetě dávné řečiště

Srovnání hornin z Marsu (vlevo) s podobnými horninami na Zemi.Autor: NASAPřítomnost vody na Marsu pro vědce není zase až takovou novinkou. O obrovský kus dále však posunuly výzkum snímky roveru Curiosity, horniny na nich zachycené totiž prozrazují, že tunové vozítko se projíždí po dně dávné marťanské řeky. Unikátní fotografie jsou dle NASA první svého druhu. Americká agentura pro letectví a vesmír o objevu informovala ve čtvrtek.

Marcel BělíkMultimédia

ČAM za prosinec 2021: Kometa Leonard s hvězdokupou M3

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2021 získal snímek „Kometa Leonard s hvězdokupou M3“, jehož autorem je David Boura   Komety jsou lidstvu známy od nepaměti. Můžeme dokonce předpokládat, že mohly zaujmout i naše pravěké předky. Pokud tedy někdy zdvihli oči k noční obloze. Však jasný ohon komety, jak si je ostatně dodnes znázorňujeme a představujeme, by je jistě zaujal. Stejně jako zaujal i starověké i středověké pozorovatele oblohy. Zajímavé je, že velké množství civilizací připisovalo kometám neblahé účinky. Nalezneme je tedy na rytinách a kresbách nad bojujícími vojsky nebo například nad městy postiženými morem. Snad až italský malíř Giotto di Bondone vrátil kometám čest a slávu, když v roce 1304 namaloval fresku Klanění pro padovskou kapli Scrovegni. Od té doby máme nad vánočními betlémy hvězdu, která vedla tři mudrce k místu narození Ježíška v podobě komety.

František MartinekSluneční soustava

Na Marsu opět sněžilo

Mapa sněhových srážek v okolí jižní polární čepičky MarsuKosmická sonda NASA s názvem Mars Reconnaissance Orbiter (MRO, start 12. 8. 2005) poskytla vědcům dosud nejjasnější důkazy, že na Marsu sněží "vločky" oxidu uhličitého. Tím byl odhalen zatím jediný známý případ sněžení zmrzlého oxidu uhličitého ve Sluneční soustavě.

Marcel BělíkOstatní

Vánoční přání České astrofotografie měsíce

Soutež Česká astrofotografie měsíce se již 16 let pravidelně každý měsíc rozehrává nejen na pozadí České astronomické společnosti, nejen na pozadí České i Slovenské republiky, ale, trochu vzletně řečeno, i na pozadí celého vesmíru. Za tu dobu jí prošly stovky snímků, samozřejmě spolu s jejich autory. Tyto obrázky tu zabrousily za humna naší Země, tu do hlubin Sluneční soustavy. Jindy nás přenesly ke vzdáleným galaxiím a mnohdy i dále. Každý rok je pak z nejlepších snímků měsíce porotou vybrán nositel Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii v kategoriích dospělých i mládeže.

Martin GembecKosmonautika

30 solů Curiosity

ikonka - Curiosity sol 27 z MROS novinkami kolem Curiosity jsme se rozloučili v době, kdy začala hýbat kolečky a chystala se poprvé popojet. Mezitím uběhl měsíc a Curiosity má za sebou další významné milníky. Především už urazila téměř 110 metrů a stihla prozkoumat zajímavé cíle v okolí. Také byly uveřejněny nové snímky z oběžné dráhy.

Pavol RapavýMultimédia

ČAM za listopad 2021: CTB-1 (Abell85)

Titul Česká astrofotografie měsíce za november 2021 získala snímka „CTB-1 (Abell 85)“, ktorej autorom je Vladimír Nádvorník Pozostatky po výbuchoch supernov patria medzi obľúbené ciele astrofotografov, ktoré ich fascinujú nielen svojimi tvarmi, ale sú často pre nich aj výzvou na technické vybavenie. Medzi tie najznámejšie patria Riasové hmloviny v Labuti alebo ikonická Krabia hmlovina v Býkovi, ktorú pozorovali už starí Číňania a kde bol objavený aj prvý pulzar.  

František MartinekSluneční soustava

Záhadné tmavé útvary na povrchu Marsu

Tmavé svažující se pruhy na povrchu planety MarsTmavé i světlé svažující se pruhy (tvarem připomínající pánskou kravatu) vyskytující se na Marsu například v oblasti Arabia Terra, byly rovněž terčem výzkumu pomocí kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě sondy NASA s názvem MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Dalším místem výskytu těchto útvarů je například oblast Acheron Fossae.

Marcel BělíkMultimédia

ČAM za říjen 2021: IFN v souhvězdí Andromedy (11h 20min)

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2021 obdržel snímek „IFN v souhvězdí Andromedy", jehož autorem je Martin Vyhlídal Souhvězdí Andromedy je pravděpodobně jednou z nejčastěji fotografovaných oblastí naší noční oblohy. Díky tomu, že se v něm nachází nejjasnější ze severní polokoule viditelná galaxie M31, obrací jejím směrem své objektivy mnoho astrofotografů. Ať již jako první nebeský cíl svého fotografického nadšení nebo třeba jako zkušební objekt testující kvality nové fotografické sestavy. Autor vítězné fotografie soutěže Česká astrofotografie měsíce Martin Vyhlídal však přinesl ještě „jemnější“ pohled do této oblasti.

František MartinekKosmonautika

Pohled do nitra Marsu poskytne nová sonda NASA

Připravovaná sonda NASA s názvem InSight k výzkumu Marsu NASA vybrala k realizaci novou kosmickou misi s plánovaným startem v roce 2016, která poskytne první detailní pohled do nitra planety Mars za účelem zjištění, proč se rudá planeta vyvíjela mnohem odlišněji než Země.

Marcel BělíkMultimédia

ČAM za září 2021: Mesiac a ISS

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2021 obdržel snímek „Mesiac a ISS", jehož autorem je Lukáš Astaloš Měsíc září roku 2021 je za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A aby těch měsíců nebylo málo, tak tématem vítězné fotografie je také Měsíc. Tentokrát s velkým písmenem M na začátku. Byť krátery pokrytý souputník Země zabírá na snímku více než polovinu obrazové plochy, má zde zdánlivě malou, avšak velkou a důležitou „konkurenci“- Mezinárodní kosmickou stanici ISS. A právě tyto dva objekty vlastně vytvářejí celé téma fotografie.

Martin GembecKosmonautika

Curiosity: dva týdny na Marsu, první pohyby

MSL Curiosity on Mars. Uměle vložený stěžeň do autoportrétu vozidla. Snímky NASA/JPLS marsovskou laboratoří Curiosity, která přistála na povrchu Rudé planety 6. srpna, jsme se rozloučili s tím, že se k ní opět vrátíme s dalšími novinkami. Jenže aktualizace řídícího programu většinu operací posunula a tak se až nyní, po 15 dnech na Marsu dá říct, že se začíná dít spousta zajímavých věcí, na které jsme se těšili. Podívejme se na některé novinky tak, jak se postupně v jednotlivých solech (dnech) udály.

Marcel BělíkMultimédia

ČAM za srpen 2021: Bolid nad Laka

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2021 obdržel snímek „Bolid nad Laka“, jehož autorem je Lukáš Veselý   Bolid nad Laka, to je poněkud tajemný název snímku, který astrofotograf Lukáš Veselý zaslal do soutěže Česká astrofotografie měsíce a vyhrál s ním srpnové kolo. Začněme druhou polovinou názvu – Laka. Jedná se o nejmenší a nejvýše položené jezero Šumavy, respektive její české části. Je ledovcového původu a první zmínky o něm nalezneme na Kreybichově mapě kraje Prácheň z roku 1831. Zde ovšem ještě nemá jméno. Musíme se k němu vyšplhat, stejně jako to udělal autor snímku, do nadmořské výšky 1096 metrů. Odměnou nám bude pohled na toto zajímavé jezero lišící se od okolních jezer tím, že nemá dno pokryto kamínky či bahnem, ale rašelinou. Zajímavé jsou i plující ostrůvky.

František MartinekSluneční soustava

Velké množství vody uvnitř Marsu?

Planeta MarsAž dosud byla Země jedinou známou planetou, která má velké zásoby vody také ve svém nitru. Nyní vědci analyzovali obsah vody ve dvou meteoritech pocházejících z Marsu - z podpovrchových vrstev planety. Zjistili, že v těchto oblastech pláště rudé planety je mnohonásobně více vody, než bylo doposud odhadováno, a to zhruba v podobném množství jako na Zemi.

Marcel BělíkMultimédia

ČAM za červenec 2021: Jupiter & Saturn

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2021 obdržel snímek „Jupiter a Saturn“, jehož autorem je Pavol Janúšek. Ta scéna se opakuje již nějakou miliardu let. Možná již necelý milión let ji na nebi sleduje druh Homo sapiens. Přešla do legend, nejvýrazněji do těch starořeckých a římských a stala se zárodkem jejich náboženství. Vstoupila i do astrologie, aby se nakonec vyloupla v moderní astronomii podloženou teorií pohybu planet.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »