NASA v rámci prestižního Astronomického snímku dne (APOD – Astronomy Picture Of the Day), který každý den ukazuje nejzajímavější astronomickou fotografii světa, publikovala v pátek 23. prosince 2016 snímek Petra Horálka „Kdysi dávno za zimního slunovratu“. Za celou dvacetiletou historii APODu je to jen popáté, kdy snímek dne NASA ukazuje nějaký vzácný pohled nad Českem, a zároveň již potřetí jde o snímek stejného autora, Petra Horálka.
Infračervený přístroj HAWK-I na dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope) v Chile se zadíval do srdce mlhoviny v Orionu mnohem hlouběji, než kdokoli či cokoli předtím. Pozoruhodný snímek odhaluje asi desetkrát víc hnědých trpaslíků a osamělých objektů s hmotností typickou pro planety, než bylo dosud známo. Tento objev představuje výzvu pro doposud přijímanou představu historie tvorby hvězd v Orionu.
Inspirací pro vyhlášení výzvy Nesvítí se někde zbytečně? byly kromě právě skončeného Mezinárodního týdne tmavé oblohy také úkazy na obloze posledních týdnů – superúplněk, mnoho jasných nocí a pohledů na jarní souhvězdí nebo třeba včerejší konjunkce planety Venuše s měsíčním srpkem viditelné vždy lépe z míst s malým světelným znečištěním. Ale především otázky veřejnosti, které zněly stejně jako název výzvy. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 265 z 27. 4. 2020
Prchavé nadoblačné blesky (zkratkou TLE) jsou stále poměrně velkou záhadou. K jejich pochopení může pomoci zejména co nejvíce kvalitních pozorování. Zachytit nadoblačné blesky fotograficky je ale poměrně složitá záležitost, a pokud se k fotografování nepoužívá kamera s PC a programem UFO Capture, jedná se spíše o slepou loterii. Jak tedy uspět při fotografování těchto úkazů?
Chtěli jste se někdy přemístit do těch nejzazších koutů naší planety? Přáli jste si spatřit noční nebe tak, jak se nabízí při pohledu třeba z Cookových ostrovů nebo z dun Namibijské pouště? To vše můžete zažít ve foyer brněnské hvězdárny na výstavě neobvyklých záběrů, které na svých cestách pořídil Petr Horálek. Stačí si stoupnout před jeden z obrazových panelů a nechat se v představách unášet až na okraj našeho světa.
Chilská poušť Atacama je jedním z nejsušších míst na světě. Přesto a vlastně právě proto je doslova rájem všech profesionálních astronomů (včetně těch z Astronomického ústavu AV ČR) a pochopitelně i fotografů hvězdného nebe. Dech beroucí noční scenérie, vzácná zvěř, vzácné osobnosti či mnohdy nepředvídatelní návštěvníci z vesmíru - komety - jsou hrdiny na pozadí tohoto doslova pohádkového videa z produkce ESO (Evropské jižní observatoře) a dílny Petra Horálka, který v ESO posledního půl roku působil. Vychutnejte si jej pěkně hlasitě s podmanivou doprovodnou hudbou.
Před deseti roky, 4. listopadu 2009, bylo na chatě Pyramida oficiálně podepsáno memorandum o vzniku Jizerské oblasti tmavé oblohy (JOTO). Parta nadšenců ze severu Čech společně s Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu AV ČR se tehdy dohodla ujmout se nápadu polských astronomů z Wroclawské univerzity. Téma vzaly za své obě nadlesnictví v Polsku a také Lesy ČR. Přidala se rovněž CHKO Jizerské hory. Dlouhodobě vnímáme podporu Ministerstva životního prostředí, což potvrzuje aktuální záštita pana ministra Richarda Brabce nad aktuálními aktivitami v oblasti.
Ve dnech 11. – 13. října 2016 proběhl v piešťanském kině Fotnána již 10. ročník prestižního mezinárodního festivalu Astrofilm. Vyjma hlavního programu – promítání soutěžních snímků slovenských i českých tvůrců – se hned v úvodu v úterý 11. října 2016 konala velmi vzácná ceremonie. Během ní byla za účasti významných osob slovenské astronomie a zástupců města Piešťany pokřtěna kniha „Nebeské perly české a slovenské astrofotografie“, která po dlouhém boji spatřila světlo světa letos 30. června 2016. Kniha mapující vítězné snímky České astrofotografie měsíce za posledních 10 roků by nikdy nevznikla právě díky obří podpoře našich slovenských kolegů ze Slovenskej ústrednej hvezdárne v Hurbanove a Hvězdárni v Rimavskej Sobote.
První červnový víkend bude ve znamení opravdu pestrého programu pardubické hvězdárny a astronomické společnosti. Již v pátek 5. června 2015 od 19 hodin se můžete v DDM ALFA na Gorkého ulici 2658 těšit na velkolepou přednášku známého českého fotografa, cestovatele a popularizátora astronomie, Petra Horálka. Ten nás krom svého poutavého povídání s heroickým názvem „Dobytí jižního hvězdnatého ráje“ rovněž potěší autogramiádou své zbrusu nové populární knihy „Tajemná zatmění“. O víkendu 6. a 7. června pak budete moci navštívit stánek pardubických astronomů a pozorovat Slunce na pardubickém letišti při tradiční Aviatické pouti.
ESO a její síť spolupracovníků pro popularizaci ESON (ESO Science Outreach Network) spolu s organizátorem vědecko-vzdělávacích akcí firmou Sterrenlab a Astronomickou observatoří Autonomního regionu Aosta Valley (Astronomical Observatory of the Autonomous Region of the Aosta Valley, OAVdA) připravují čtvrtý ročník Astronomického kempu ESO (ESO Astronomy Camp) s podtitulem „Viditelný a skrytý vesmír“. Kemp se uskuteční od 26. prosince 2016 do 1. ledna 2017 v Aosta Valley v Itálii.
V dnešní vřavě okolo světelného znečištění, které žel trápí už opravdu všechny (ač si to mnozí nechtějí přiznat) je těžké pohledat místa, kde by koexistovala kombinace pohledů ke hvězdnému nebi a nějaké kulturní či historické památky. K mému překvapení ale přeci jen pár takových míst najdeme i v nadmíru přesvětleném Česku. Mohl jsem se o tom přesvědčit v první polovině noci 4. září 2019, kdy jsem zavítal do Broumova. Prakticky přímo z centra města (ovšem za opravdu čistého vzduchu) se naskytly pohledy na Mléčnou dráhu z a v okolí Národní Kulturní Památky Broumovského kláštera.
Klepeštův ondřejovský bolid v Andromedě se objevil i v publikaci Vladimíra Gutha Katalog fotografovaných stop meteorů 1885-1930, kterou vydala Československá Akademie věd v roce 1954. V ní se můžeme dočíst, že první meteor na území Čech, a vlastně na světě vůbec, byl vyfotografován roku 1885 z Klementina. Klepeštův bolid byl teprve třetí zdokumentovanou fotografií. V roce 1925 Klepešta v Podolí a prof. Sýkora v Ondřejově poprvé vyfotografovali meteor ze dvou míst. V knize má číslo 11.
jižní zatmění Měsíce, ikonkaAutor: Petr HorálekVážení čtenáři. Možná jste zaznamenali změnu v úbytku příspěvků našeho dlouholetého šéfredaktora. Je to tím, že Petr Horálek využil možnosti odcestovat dlouhodobě na Nový Zéland, ráje kiwi a jižní oblohy. Stihl přitom spatřit první z nadcházející tetrády úplných zatmění Měsíce. A vzhledem k tomu, že na jeho webu a facebookovém profilu se začaly objevovat úchvatné fotografie, poprosili jsme jej o rozhovor.
Na ceremoniálu v Garchingu u Mnichova (Německo), který se uskutečnil 25. května 2016, podepsali zástupci ESO a ACe Consorcium (tvořeného firmami Astaldi, Cimolai a subdodavatelskou skupinou EIE) kontrakt na dodávku kopule a nosné konstrukce dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope). Jedná se o největší kontrakt, jaký kdy ESO uzavřela, a zároveň největší kontrakt v dějinách pozemní astronomie. Při této příležitosti byl zveřejněn návrh konstrukce dalekohledu E-ELT. Stavba kopule i dalekohledu tak může skutečně začít.
V noci z 12. na 13. září 1923, tedy před 93 lety, pořídil osmadvacetiletý Josef Klepešta čtyřhodinovou expozicí na skleněnou desku 20cm astrografem hvězdárny v Ondřejově fotografii M31 v souhvězdí Andromedy. Během expozice prolétl zorným polem bolid, který zanechal jasnou stopu a tak vznikla jeho slavná fotografie. Přinášíme dva původní Klepeštovy příspěvky zveřejněné v časopisu Říše hvězd.
Tento nový snímek byl pořízen pomocí přehlídkového dalekohledu VST (VLT Survey Telescope) na observatoři ESO/Paranal v Chile. Fotografie zachycuje působivé seskupení galaxií známé jako kupa Fornax (Fornax Cluster), která se na obloze nachází v jižním souhvězdí Pec (Fornax). Kupa obsahuje plejádu galaxií různých tvarů i velikostí a některé z nich mají svá skrytá tajemství.
Občanům, přírodě, energetikům i milovníkům hvězdné oblohy dnes svitla naděje. Společná tisková konference Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva životního prostředí za účasti ministrů obou rezortů otevřela cestu k omezování světelného znečištění.
Začínáte fotografovat vesmírné objekty, nebo již nějakou dobu fotíte, ale stále neumíte kvalitně zpracovat nasnímaná data? Pak je tento víkendový workshop určen právě pro vás. V průběhu dubna až června jsou v objektu hvězdárny a přírodovědného centra v Jičíně připraveny celkem tři víkendové akce se zaměřením na praktickou výuku zpracování astrosnímků, primárně slabých, vzdálených objektů objektů pořízených dlouhými expozicemi pomocí CCD kamer nebo digitálních zrcadlovek. Na dodaných nasnímaných datech si několikrát vyzkoušíte kompletní zpracování snímku, od kalibrace dat, přes složení snímků až po finální zpracování.
Kampaň PaleRedDot je asi za polovinou svého trvání, což znamená, že již skoro dva měsíce několik dalekohledů, mezi nimi i pozemský šampion v hledání exoplanet HARPS, pozorují Proximu Centauri s vidinou odhalení planety kroužící kolem nejbližší sousedky našeho Slunce. Kdo by nechtěl vědět, jestli tak blízko nežijí nějací ufoni, že ano.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
