
Pozorujte jarní komety
V těchto dnech jsou v dosahu malých dalekohledů a větších triedrů hned tři komety, a to konkrétně C/2017 T2 (Panstarrs), C/2019 Y1 (ATLAS) a C/2019 Y4 (ATLAS). Pojďme se na ně podívat.
V těchto dnech jsou v dosahu malých dalekohledů a větších triedrů hned tři komety, a to konkrétně C/2017 T2 (Panstarrs), C/2019 Y1 (ATLAS) a C/2019 Y4 (ATLAS). Pojďme se na ně podívat.
Venuše u Regula.Autor: Martin GembecVe středu 3. října 2012 došlo na ranní obloze k poměrně vzácnému nebeskému sektání jasné planety Venuše s výraznou hvězdou Regulus v pomyslném srdci souhvězdí Lva. Obě tělesa sice dělila propastná vzdálenost asi 77 světelných let, ale na obloze se objekty nacházely jen asi 0,17° daleko od sebe. Pro představu je to přibližně třetina úhlového průměru měsíčního úplňku. Při pohledu okem se zdálo, jakoby byl u Venuše jakýsi její slabší duch... Do redakce dorazilo několik pěkných záběrů této neobvyklé konjunkce. Autorům za snímky děkujeme. Aktualizováno: 10. října 2012, 19:47 SELČ.
Príbehy o vzdialených planétach ho priviedli k astronómii. Uchvátilo ho poznanie, že aj sám môže skonštruovať ďalekohľad. Hoci vyštudoval astronómiu, vzdal sa vedeckej kariéry a začal zhotovovať teleskopy. Nespokojnosť s výsledkom ho neustále poháňala ďalej, túžil vytvoriť dokonalý prístroj. Najprv len na fotografovanie oblohy, neskôr na hľadanie komét. A dokázal to. Objaviteľ prvej medzihviezdnej kométy, Genadij Borisov.
Venuše u Regula na začátku října 2012 - ikonka. Data: StellariumMožná to zažíváte právě v těchto dnech. Vstáváte, venku lehce svítá. Nad jihem poblikává jasná hvězda Sirius. Zima na krku. Rána jsou chladná, ale když se vyjasní, naskýtají se úchvatné pohledy na svítající oblohu. Vysoko na ní září Jupiter a nad východem ještě jasnější Venuše.
Rok 2019 není na jasné komety příliš bohatý, nicméně je tu několik očekávaných komet, které by ve druhé polovině roku mohly být v dosahu běžných amatérských dalekohledů. V článku přinášíme jejich přehled.
ČAM 2012.07: Venuša pred a po prechode (Pavol Rapavý) Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2012 obdržel snímek "Venuša pred a po prechode", jehož autorem je Pavol Rapavý z Rimavské Soboty. Byl týden jako téměř každý jiný. A přeci se od jiných trochu lišil. Na hvězdárnách, nad klávesnicemi počítačů i v dílnách se astronomové a lovci zajímavých úkazů na jeden připravovali. Čekal je jev, který nebude ze Země pozorovatelný více než 100 dalších let - přechod Venuše před slunečním diskem. Kromě výběru pozorovacích stanovišť, prohlížení hvězdných map i počítačových planetárií, posledních vychytávek na astronomických montážích a výběru nejvhodnějšího fotoaparátu se v tomto týdnu stále ještě nic nedělo. A přeci ....
Jednou z činností Společnosti pro meziplanetární hmotu je soustavné pozorování komet a měření jejich jasnosti přes elektronická záznamová zařízení, nebo pořizování vizuálních odhadů. Taková pozorovnání jsou důležitá, pomahají určit fotometrické chování komet v různých vzdálenostech od Slunce, umožňuje jejich třídění podle různých projevů aktivity a odhadnout jejich velikost, nebo aktivní povrch. Zde přinášíme souhrn pozorování komet za rok 2018.
Venuše a Jupiter ranní obloze.Autor: Petr HorálekUž bezmála dva měsíce můžeme na časné ranní obloze či za svítání narazit na neobvykle jasnou dvojici zářících objektů. Ve skutečnosti nejde o hvězdy, ale nejjasnější planety Sluneční soustavy - Venuši a Jupiter. Dvojice planet byla mimo jiné hlavním aktérem při nedávném zákrytu Jupiteru Měsícem. Fotogenické uskupení těchto těles s hvězdnými objekty na pozadní budeme moci pozorovat ještě dalších několik týdnů.
Rok 2018 byl po mnoho svých měsíců na vzácné astronomické úkazy nadprůměrně pestrý a nepoleví tak ani ke svému závěru. Zatímco mnoho pozorovatelů se těší zejména na poměrně dobré podmínky pro pozorování každoročního meteorického roje Geminidy, během jehož maxima z pátka na sobotu 13./14. prosince zazáří několik stovek meteorů, jen o dva dny později se dočkáme dalšího astronomického milníku v historii lidstva – kometa 46P Wirtanen učiní 10. nejbližší zaznamenaný kometární průlet kolem Země za celou dobu kometárních záznamů a na noční obloze ji dost možná spatříme daleko od zdrojů světelného znečištění i pouhýma očima.
Autor: Petr HorálekNa večerní obloze se ve čtvrtek 26. ledna 2012 mladý Měsíc připlížil k čím dál více pozornosti poutající jasné Venuši. Našeho vesmírného souputníka a nepřehlédnutelnou planetu na obloze dělila vzdálenost necelých 6°. Jasný srpek doplňovalo na zbytku disku Měsíce i zemskou atmosférou slabě rozptýlené světlo Slunce známé jako popelavý svit. Třešničkou na dortu byla nepříliš daleko položená planeta Jupiter. Celou scenérii umožnilo počasí pozorovat na velké části našeho území, a tak mnozí z vás nezaháleli a zaměstnali i v mrazu své fotoaparáty. Autorům došlých snímků právě o to více děkujeme. Aktualizováno: 6. února 2012, 23:59 SEČ.
Velké překvapení čekalo astronomy, když se podrobně podívali na planetku 288P obíhající v hlavním pásu planetek. Ukázalo se, že jde o dvě kolem sebe obíhající tělesa. Navíc je obklopuje koma, kterou normálně pozorujeme jen u komet. Vysvětlení přinesl tento týden časopis Nature.
Ve světě malými dalekohledy viditelných komet se v současné době dějí velmi zajímavé věci. Večer, respektive po celou noc, můžeme vysoko na obloze spatřit jasné komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák a C/2015 V2 (Johnson), ale zahanbit se nechce ani ranní obloha. Té až donedávna vládla teprve letos v březnu objevená, nyní už poměrně jasná kometa C/2017 E4 (Lovejoy). Po outburstu jí zdatně sekunduje i C/2015 ER61 (PanSTARRS).
Astronomové nedávno objevili unikátní objekt složený nejspíš z hmoty, která se vyskytovala ve vnitřní části Sluneční soustavy v době formování Země, ale byla uchována v chladu Oortova oblaku po miliardy let až dodnes. Pozorování provedená pomocí dalekohledů ESO/VLT a Canada France Hawai'i Telescope ukázala, že těleso s kometárním označením C/2014 S3 (PANSTARRS) je prvním objektem na dlouhoperiodické dráze, které svými vlastnostmi spíše připomíná původní planetku z nitra Sluneční soustavy. Objekt by mohl přinést důležité informace o vzniku Sluneční soustavy.
Jasných komet proletělo kolem Země v historii lidstva opravdu mnoho. Ne vždy se však jednalo pouze o komety dlouhoperiodické. Když se zaměříme na ty krátkoperiodické, vybaví se nám určitě jako první kometa 1P/Halley, jež nás navštěvuje zhruba každých 75 let a dosahuje jasnosti až 0 mag. I jiné komety z katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet však dokáží nadchnout pozorovatele. Mezi ně patřila v 18. a 19. století i vlasatice 3D/Biela, objevená astronomem s českými předky. Osud jí ovšem nepřál. Pojďme si historii této komety poněkud přiblížit.
Komety z jiných hvězdných soustav mohly dopadnout na povrch Měsíce a existuje určitá naděje, že jejich pozůstatky budou nalezeny v polárních oblastech souputníka naší planety. Alespoň to předpokládá Vladislav Ševčenko, doktor fyzikálně-matematických věd, vedoucí oddělení výzkumu Měsíce a planet Státního astronomického institutu im. P. K. Šternberga.
Předposlední měsíc roku 2015, listopad, se z hlediska nově nalezených komet docela podařil. Velké oblohové přehlídky zachytily celkem 6 komet, které před tímto měsícem ještě nikdy nebyly zpozorovány. Žádná kometa tentokrát nebyla znovuobjevena což znamená, že katalog očíslovaných krátkoperiodických komet v sobě i nadále obsahuje 330 vlasatic. Chcete se o v listopadu objevených kometách dozvědět více? Pak pokračujte v čtení tohoto článku.
Podle aktuálních snímků solární observatoře SOHO je zřejmé, že v blízkosti Slunce se pravděpodobně ve středu rozplyne další kometa. Tento úkaz je sice poměrně běžný, ale tato je i jedna z těch jasnějších. Připomeňme si, kde se tyto kometky berou.
Na jižní polokouli byla v minulých dnech snadno pozorovatelná kometa. Pravda, pouze za soumraku a nízko nad obzorem, ale kometa je poměrně jasná. Že o takové kometě nevíte? Není mnoho astronomů na severní polokouli, kteří by ji spatřili.
Další úplněk, tentokrát ten ze 4. května, je nenávratně za námi. Osvětlené procento Měsíce je tedy stále menší a menší, což zlepšuje viditelnost slabých difúzních objektů, jakými jsou právě komety. Osm z nich pak budeme moct zpozorovat většími dalekohledy i vizuálně v nadcházející lunaci s novem 18. května 2015. Které komety to jsou? Zjistit to můžete právě v tomto článku.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236