Jasnější komety ve druhé polovině roku 2019
Rok 2019 není na jasné komety příliš bohatý, nicméně je tu několik očekávaných komet, které by ve druhé polovině roku mohly být v dosahu běžných amatérských dalekohledů. V článku přinášíme jejich přehled.
Rok 2019 není na jasné komety příliš bohatý, nicméně je tu několik očekávaných komet, které by ve druhé polovině roku mohly být v dosahu běžných amatérských dalekohledů. V článku přinášíme jejich přehled.
Ve světě malými dalekohledy viditelných komet se v současné době dějí velmi zajímavé věci. Večer, respektive po celou noc, můžeme vysoko na obloze spatřit jasné komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák a C/2015 V2 (Johnson), ale zahanbit se nechce ani ranní obloha. Té až donedávna vládla teprve letos v březnu objevená, nyní už poměrně jasná kometa C/2017 E4 (Lovejoy). Po outburstu jí zdatně sekunduje i C/2015 ER61 (PanSTARRS).
Kometa PanSTARRS z 12. února 2013.Autor: Tom Herradine.Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) se zdá být velice záludná. Ještě před několika dny jsme ji zatracovali a nyní už zase přitahuje větší pozornost. Po svém objevení začala zjasňovat s neočekávanou rychlostí, což vedlo k velice optimistickým předpovědím pro letošní rok. Pokud by tento trend pokračoval, mohla být velice jasná a dosáhnout dokonce záporné magnitudy. Bohužel, jak se obvyklé stává v případě dynamicky nových komet, mezi které kometa PanSTARRS patří, když se přiblíží pod 3 AU od Slunce, rychlost zjasňování velice zpomalí. To u komety vedlo k opačným, velice pesimistickým scénářům: maximální jasnost mezi 3-4 mag, navíc v době nepozorovatelnosti komety. Nicméně, vizuální odhady jasnosti komety v posledních týdnech naznačují další změnu v rychlosti zjasňování. Jasnost komety je opět větší, než se očekávalo, a zdá se, že kometa chytla druhý dech.
Kometa Lemmon 5. února 2013.Autor: Dieter Willasch.Honí kočka myš, nebo myš kočku? I tak by se dalo popsat pomyslné konkurenční klání letošních očekávaných komet. S kometami se tento rok doslova roztrhl pytel, a ač jsme ještě ani jednu z těch "pořádných" na severní polokouli neviděli, je jasně cítit, že je to ve vzduchu a že se něco blíží. Neustále opakujeme lidem, že jsou komety opravdu nevyzpytatelné, pokud jde o předpovědi jejich jasností. Překvapují i klamou, ale hlavní je, že se nabízejí. Pořadí karet zamíchala překvapivě zjasňující kometa Lemmon, která bude patrně zajímavějším kometárním objektem než rok a půl dlouho avizovaná kometa PanSTARRS. Do toho jim oběma dýchá na záda překvapivě se vyvíjející kometa ISON. Takže, jaký bude rozsudek?
Ohony komety PanSTARRS Kometa 9. února 2013.Autor: Terry Lovejoy. Již za měsíc můžeme na naší obloze očekávat poměrně jasnou kometu PanSTARRS. Stále není jisté, jaké jasnosti dosáhne v maximu, po kterém bude vidět i na naší obloze. Zda bude, nebo nebude vidět pohodlně pouhým okem, závisí na jasnosti, které dosáhne, a na rychlosti, se kterou bude slábnout. Pokud by slábla rychleji, než se budou zlepšovat podmínky její viditelnosti, možná se komety pro pouhé oko ani nedočkáme. Podle aktuálních snímků komety si ale můžeme být naprosto jisti, na co se u komety těšit můžeme.
Kometa Lemmon ze 28. ledna 2013.Autor: Rolf Wahl Olsen.… a další kometa se blíží Astronomové hlásí, že zjasňující kometa C/2012 F6 Lemmon se dostává pomalu ale jistě na hranici viditelnosti pouhýma očima. První pozorovatel na jižní polokouli, astronom Will Godward z městečka Monta v Jižní Austrálii, zahlásil do mezinárodního sběrníku kometárních pozorování odhad jasnosti, který provedl pouhýma očima. Na čisté a tmavé obloze je proto v této chvíli již spolehlivě jedna kometa viditelná bez dalekohledu. Bohužel pro nás září hluboko pod obzorem, na jižní obloze nedaleko pólu. Další kometa ale na sebe nenechá dlouho čekat.
Snímek komety PanSTARRS z 9. ledna 2013.Autor: John Drummond.Jasnost dlouho očekávané komety C/2011 L4 (PanSTARRS), která má potenciál stát se jasnou kometou letošního roku, se začíná odchylovat od původních předpovědí. Bohužel pro nás je to odchylka špatným směrem. Aktuální předpověď jasnosti odpovídá pesimističtějšímu odhadu zveřejněném v našich předchozích článcích. Momentálně je viditelná pouze z jižní polokoule, můžeme proto pouze napjatě očekávat další zprávy o vývoji její jasnosti.
Jeden z nádherných vánočních snímků komety C/2011 W3 (Lovejoy).Autor: Scott AlderZatímco veřejnosti ještě pořád trošku mrazí v zádech nesmyslné předpovědi o blížícím se letošním konci světa, astronomové mají jasný důvod, proč se těšit na rok následující. Za několik posledních let se stále mluví o tom, kdy se konečně dočkáme nějaké pořádné komety. A ačkoliv je v tomto ohledu nanejvýš vhodné stát nohama raději pevně na zemi, než si něco namlouvat, stále více se rýsují možnosti, že následující rok nám přinese hned dvě vzácná kometární představení. První z nich už jsme několikrát nakousli v minulých článcích, to druhé je momentálně v plenkách svého vývoje a my o něm přinášíme jedny z úplně prvních informací.
Když se zmíní rok 2018, většině pozorovatelů komet se pravděpodobně automaticky vybaví, že by mělo jít o rok, v němž zazáří komety především krátkoperiodické. Namátkou můžeme zmínit například 46P/Wirtanen, 21P/Giacobini-Zinner či 38P/Stephan-Oterma. Poslední týdny ale situaci lehce změnily, takže se budeme moci těšit i na (minimálně) dvě zajímavé dlouhoperiodické komety.
Kometa je tvor velice prchavý. V blízkosti Slunce se její jádro zahřeje a konečně může být nalezeno. Pak se ale vzdálí a na dlouhá léta zmizí z našeho dohledu. Ne vždy se pak při dalším návratu naskytnou ideální podmínky pro její znovunalezení a nebo není dostatečně dobře známa její dráha. A tady je prostor pro amatérské hvězdáře a další astronomy, kteří mohou za jistých podmínek předběhnout i velké automatické přehlídky oblohy a najít kometu, která je v ideálním případě přibližně v té části oblohy, kde astronom doufá, že by měla být. Je to činnost pro trpělivé, protože velké přehlídkové dalekohledy ve světě řadu takových těles spatří již dlouhé měsíce předtím, než jsou v dosahu menších dalekohledů. Jsou však místa na obloze, kam se tak dobře nepodívají a to především za soumraku nebo nízko nad obzorem. A tak je šance, že kometu znovunaleznete, mnohem větší.
Psal se 21. květen 2017 a havajský teleskop PanSTARRS objevil slabou kometu s jasností 20,8 mag, jež posléze obdržela označení C/2017 K2 (PanSTARRS). Na tom by ještě nebylo nic zvláštního. Zajímavá situace to začala být až po trochu důkladnějším spočítání dráhy komety.
V současné době je na obloze nejjasnější kometou C/2023 E1 (ATLAS), jejíž jasnost se pohybuje okolo 10. hvězdné velikosti. To umožnuje její spatření i v relativně malých dalekohledech. Výhodná je i její poloha poblíž severního nebeského pólu, takže je pozorovatelná celou noc.
Když byla objevena kometa C/2013 X1 (PanSTARRS), zdálo se, že půjde o vcelku zajímavý objekt, který bude viditelný i běžnými triedry. Tato očekávání však byla mírněna kvůli povaze komety – prvotní výpočty totiž ukázaly, že se jedná o dynamicky novou kometu z Oortova oblaku, jež má potenciál spíše zpomalovat rychlost zjasňování při přibližování se ke Slunci. Situace ale bude pravděpodobně poněkud jiná, kometa nám navíc před několika dny předvedla outburst, tedy náhlé zjasnění.
Po více než roce budeme moci opět pozorovat kometu, která by měla překročit hranici viditelnosti pouhým okem. Již nyní ji můžeme pohodlně pozorovat i běžnými triedry. Kometa je zatím nejvýše na ranní obloze, ale pozorování bude od 5. ledna rušit svit Měsíce. V polovině ledna už bude kometa patrná i nízko na večerní obloze a bude pozorovatelná celou noc. Nejvyšší jasnosti by měla dosahovat na přelomu ledna a února.
Letošní podzim je na jasné komety až nezvykle chudý. Kometu C/2014 Q2 (Lovejoy), jež byla na začátku roku viditelná pouhým okem a ještě nyní si drží jasnost poblíž 11 mag, prozatím žádná kometa v dosahu alespoň binokulárů nenahradila. Bylo to také dílo smůly, protože jižní polokoule od té doby zažila dvě komety pro malé triedry – C/2015 G2 (MASTER) a C/2014 Q1 (PanSTARRS) – s maximy jasnosti 6 mag, respektive 4 mag. K devíti magnitudám se pak na jižním nebi dostala i krátkoperiodická vlasatice 88P/Howell. A zatímco obyvatelé pod rovníkem si nyní pro změnu opět užívají díky kometě 6. hvězdné velikosti C/2013 US10 (Catalina), my si na tento objekt budeme muset počkat do přelomu listopadu a prosince. Jiskřička naděje, že uvidíme poměrně jasnou kometu i předtím, ovšem v posledních několika týdnech stoupla.
V úterý 9. srpna přišla do astronomické komunity smutná zpráva o úmrtí Dona Machholze. Don se během svého života stal legendou. Během 40 let objevil vizuálně 12 komet, některé z nich i v době plně automatizovaných robotických přehlídek. Dále byl jedním z iniciátorů Messierova maratónu, kdy se pozorovatelé během jedné noci snaží napozorovat co nejvíce objektů z Messierova katalogu.
Jak už bylo zmíněno, zima 2015/2016 nám přinese nejspíše pěkný jasný objekt viditelný i v malých triedrech, kometu C/2013 US10 (Catalina). Kromě ní nás asi potěší i jiná nová kometa z Oortova oblaku. Ta se teď nachází na hranici vizuálního dosahu a objevuje se na ranní obloze.
Ve dnech 10 - 12. června proběhne v Praze na Štefánikově hvězdárně odborný mezinárodní seminář Europlanet Pro-Am Comet Community (Hybrid) Workshop, kde se setkají odborníci i amatérští astronomové zabývající se výzkumem a pozorováním komet. Akci pořádají společnost Europlanet, British Astronomical Association, Společnost pro meziplanetární hmotu a Planetum Praha.
ČAM 2013.05: Kometa PanSTARRSAutor: Petr Štarha Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2013 obdržel snímek „Kometa PanSTARRS“, jehož autorem je Petr Štarha. Doprovázejí lidstvo od nepaměti a objevovaly se na naší obloze i v dobách, kdy lidé ještě nebyli lidmi, dinosauři nebyli dinosaury a dokonce i mnohem dříve, než se vůbec několik bílkovin rozhodlo spojit se v zárodek života na Zemi.
Hubbleův dalekohled pozoroval velmi starou kometu s extrémně velkým jádrem, vůbec největším v historii záznamů. Tento konkrétní objekt nese označení C/2014 UN271 (Bernardinelli-Bernstein). Jádro této komety by podle odhadů mohlo v průměru měřit až 135 km, což je zhruba padesátkrát více než u obvyklých těles tohoto typu. Nyní se nachází ve vzdálenosti méně než dvě miliardy kilometrů od Slunce, přičemž nejvíce se k němu přiblíží v roce 2031. Nepřekročí ale ani oběžnou dráhu Saturnu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin. Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených
Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4