Související stránky k článku Hlubinami vesmíru s dr. Petrem Kabáthem, exoplanety 2. díl
I když jsme v karanténním režimu, přineseme vám i v květnu pokračování cyklu Hlubinami vesmíru, protože jsme jej natočili těsně před jeho vyhlášením. S Mgr. Ondřejem Pejchou, Ph.D. z Ústavu teoretické fyziky MFF University Karlovy budeme hovořit o výbuších ve vesmíru. Výzkum těchto jevů přináší mnohdy až neuvěřitelné skutečnosti. Jaké to jsou? Nechte se vtáhnout do tajů vesmíru fascinujícího už jen svou samou podstatou.
Hostem dalšího dílu zůstává od minula astronom Mgr. Petr Scheirich, Ph.D., který bude pokračovat ve výkladu o tom, jaké jsou a jak se chovají malá tělesa Sluneční soustavy. Podíváme se k blízkozemním planetkám Didymos, Ryugu či Bennu a jiným. Jejich výzkum poodhalí otázky, které astronomy zajímají už dlouhá desetiletí. Jaké to jsou? Pojďte se s námi u těchto těles na chvíli zastavit. Víte například, že v Německu je celý kostel postaven z meteoritu, který tam dopadl před 14,5 miliónem let?
Proxima Centauri a "setkání" s jinými hvězdamiAutor: NASA, ESA, K. Sahu and J. Anderson (STScI), H. Bond (STScI and Pennsylvania State University), M. DoNejbližší hvězda vzhledem ke Slunci – červený trpaslík Proxima Centauri – směřuje k ojedinělé konjunkci se dvěma vzdálenými hvězdami. Toto vzácné seřazení hvězd poskytne astronomům unikátní příležitost k pozorování případných planet obíhajících v blízkosti hvězdy Proxima Centauri. Kromě toho budou astronomové schopni velmi přesně určit hmotnost tohoto osamělého červeného trpaslíka.
Astronom Mgr. Petr Scheirich, Ph.D. je pracovníkem Astronomické ústavu AV ČR, oddělení meziplanetární hmoty, a tak je zřejmé, o čem bude v naší besedě řeč. Zaměříme se na malá tělesa Sluneční soustavy.
Tranzit exoplanet v otevřené hvězdokupě NGC 6811 Autor: Michael BachofnerVšechny hvězdy začínají svůj život ve skupinách. Většina z nich – včetně našeho Slunce – se zrodila v malých klidných seskupeních, která se poměrně rychle rozpadla. Jiné se vytvořily v obrovských a hustých houfech, které zůstávají pohromadě miliardy roků v podobě kulových hvězdokup. Uvnitř takovýchto bohatých a hustých hvězdokup se hvězdy navzájem ovlivňují s tisíci sousedními jedinci, přičemž intenzivní záření a silný hvězdný vítr prostupuje mezihvězdný prostor, který z okolí hvězd odstraňuje materiál pro vznik planet.
Beseda o aktivitách pražského planetária pokračuje i v tomto díle. Jak se pořady pro planetárium připravují? Co vše lze shlédnout? Jaké organizuje Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy vzdělávání a jaké vědomosti absolventi získají? Jak je využívají?
Exoplaneta u dvojhvězdného systému.Autor: NASA.Na poslední pátek před dětskými letními prázdninami zve Astronomická společnost Pardubice širokou veřejnost na poutavou přednášku Jana Kříže, předsedy pardubické astronomické společnosti. Ten nás zavede k jiným světům, na nichž stále hledáme dýchatelnou atmosféru nebo i mimozemský život. Přednáška s názvem „Exoplanety. No a co?“ se uskuteční v pátek 28. června 2013 od 19 hodin ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice na Gorkého ulici 2658.
Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.
První host pořadu v roce 2020 bude vyprávět o planetáriu hl. města Prahy. Jak vznikalo a jaké má dnes poslání? Co vše planetárium nabízí a jsou pořady, obzvláště pro děti a mládež jen poučením anebo i zábavou? Jakub Rozehnal se z vedoucího Štefánikovy hvězdárny stal ředitelem Hvězdárny a planetária hl. města Prahy, nyní pod značkou Planetum. Je také prezidentem spolku pro astronomii a astrofyziku Aldebaran.
Družice NASA s názvem TESS k objevování exoplanetAutor: MIT Kavli Institute for Astrophysics and Space Research Pátrání po nových planetách podobných Zemi jde do další a rozsáhlejší etapy. K tomuto účelu se připravuje realizace družice TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite), jejíž start je naplánován na rok 2017. NASA to oznámila počátkem dubna 2013. Projekt bude realizován v rámci programu Explorer. Cena jednotlivých misí tohoto programu (včetně startu) je limitována finanční částkou 200 miliónů amerických dolarů.
Pořad Hlubinami vesmíru pokračuje tuto sobotu v debatě s astrofyzikem a popularizátorem vědy RNDr. Jiřím Grygarem. Ve třetím díle Žní objevů se podíváme nejdříve k jádru naší Galaxie. Zpřesnilo se, díky družici Gaia, měření vzdálenost černé veledíry v jejím centru. Hvězda S2 se pohybuje obrovskou rychlostí kolem této veledíry. Teorie relativity platí!
Žně objevů loňského roku pokračují i v druhém díle. RNDr. Jiří Grygar, CSc. se nejprve pohrouží do nejvzdálenějších končin Sluneční soustavy. Zastaví se u Pluta a objektů daleko za jeho dráhou. Tělesa jako Haumea, Goblin či Farout se příliš často nevyskytují ve sdělovacích prostředcích a seznámit se s některými novými skutečnostmi je velmi obohacující.
V pražském studiu televize Noe zůstali od minula Brankica a Jiří Kubátovi. Stelární astrofyzici, kteří modelují atmosféry horkých hvězd. Jejich práce přináší i nové metody či spíše nová řešení. Jak se tam hmota pohybuje, jaké má projevy? V besedě se dotkneme také tzv. Wolf-Rayetových hvězd, které patří mezi nejteplejší hvězdy a snad jsou tím, co předchází výbuchům supernov.
Ve stelárním oddělení Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově pracují na společném výzkumu manželé Brankica a Jiří Kubátovi. Máme zvláštní příležitost je přivítat v našem studiu TV Noe, abychom besedovali o jejich práci. Čím se zabývají?
Vášnivý astrofotograf Zdeněk Bardon je hostem i v tomto druhém díle. Budeme společně besedovat o tom, jak a proč fotit oblohu a objekty vzbuzující zvědavost a inspiraci pro smysluplné hledání podstaty světa.
Od chlapecké zvědavosti a sestrojení domácích dalekohledů až k automatizacím obřích dalekohledů prestižních světových observatoří – to je stručný popis besedy odehrávající se na pozadí obrázků z dílny autorovy. Na kterých dalekohledech se společně se svými kolegy podílel? Zavítáme např. na Kanárské ostrovy i do pouští Chile.
Zveme vás k pokračování besedy s astrofyzikem doc. RNDr. Petrem Hadravou, DrSc. o spektoskopii hvězd. Spektrum hvězd přináší mnohdy takové informace, že díky nim vědci dokáží určit nejen jejich vlastnosti, velikosti či teploty, ale často určí i jejich průvodce. Zvláště u těsných dvojhvězd přináší spektroskopie vynikající výsledky. Jak se to určuje?
Astrofyzik doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. pracuje v pražské části Astronomického ústavu AV. Jeho specializací je mimo jiné spektrum hvězd a my se o tomto oboru budeme bavit právě v našem pořadu.
Jak vzniká spektrum? Čím detekujeme spektra hvězd? Co vše z nich lze vyzkoumat? V čem se liší horké od studených hvězd?
S geologem a planetologem dr. Jiřím Březinou se budeme bavit o gravitaci a jejích vlivech ve Sluneční soustavě. Zaměříme se i na vulkanismus - není jen na Zemi. Povídání nás vtáhne do dějů, které jsou sice známy, ale víme o nich, jak probíhají? Dr. Jiří Březina žil dlouhá léta v exilu v Německu. Dnes žije v Praze a přes pokročilý věk je stále činorodým vědcem.
V pořadu Hlubinami vesmíru pokračujeme v setkání s doc. Michalem Švandou z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, slunečního oddělení.
Nejprve se budeme zabývat erupcemi na slunci, ale i u jiných hvězd.
Hlavním tématem budou však především nejbližší hvězdy našemu slunci.