Pořad televize Noe si pravidelně zve zajímavé osobnosti z oboru astronomie či astrofyziky, které mají co říct ke své práci nebo koníčku. Stálicí je náš známý popularizátor, astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc. I letos tedy nevynecháme Žně objevů za rok 2020 a v prvním dílu začneme tradičně tím, co zajímavého se dělo ve výzkumu Sluneční soustavy.
Na observatoři La Silla v Chile byl uveden do provozu nový systém MASCARA (Multi-site All-Sky CAmeRA) pro detekci extrasolárních planet. Zařízení bude pátrat po exoplanetách, které z našeho pohledu přecházejí přes disk své jasné mateřské hvězdy. Na základě získaných pozorování by měl vzniknout katalog cílů vhodných pro další výzkum.
Astrochemik RNDr. Martin Ferus, Ph.D. zůstal ve studiu TV Noe, a tak je hostem pokračování besedy o chemických procesech ve vesmíru. V tomto díle se zaměříme nejprve na prebiotické předpoklady ve vesmíru. Jaké jsou směry výzkumu? Jsou chemické procesy pro vznik života podobné tomu, jak to vidíme na Zemi, anebo mohou být rozdílné? Kam vedou úvahy? Jak vznikl život?
EWASS 2017 skončil a my vám postupně přineseme formou seriálu žhavé astronomické novinky, které pražská mezinárodní konference přinesla. Shrnutí, které uvedeme každý den tohoto týdne formou článku, pro nás připravila osoba nejpovolanější, RNDr. Jiří Grygar. Nezbývá nám, než mu za jeho rozsáhlé povídání poděkovat. Teď už ale nechme hovořit autora, který nás v dnešním dílu uvede do atmosféry setkání a seznámí nás s novinkami na poli exoplanet, dění v okolí černé veledíry v naší Galaxii a pokroku na poli simultánní spektroskopie.
RNDr. Martin Ferus, Ph.D. je fyzikálním chemikem Oddělení spektroskopie Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského v Praze a je prvním astrochemikem, kterého jsme přivítali v našem pořadu. A tak se bude naše beseda točit kolem chemie ve vesmíru. Dotkneme se otázek, např: Z čeho se vesmír skládal v raných epochách svého vývoje? Co zkoumají astrochemici a jak? Co nám mohou prozradit spektra mlhovin? Jakou roli hrají supernovy při syntézách prvků?
Astronomové nedávno objevili nejteplejší planetu, jaká kdy byla pozorována – s povrchovou teplotou vyšší než u některých hvězd. Jak lovci exoplanet mimo naši Sluneční soustavu uvádějí, bylo již objeveno velké množství planet s extrémními charakteristikami. A pokračující výzkumy Sluneční soustavy rovněž odhalily několik poměrně dost zvláštních kandidátů i doslova za humny. Zde je sedm případů mimořádně extrémních planet.
Jak vypadají centra galaxií? Jsou masivní černé díry krmeny i výbuchy supernov? V besedě s prof. Janem Paloušem z Astronomického ústavu AV ČR se vydáme vstříc výzkumu do těchto končin. Co víme či nevíme o černé díře uprostřed Mléčné dráhy? Jaké procesy se odehrávají v tzv. AGN – galaxií s aktivním jádrem např. u galaxie M 82 ve Velké medvědici?
Létající observatoř NASA s názvem SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy) nedávno dokončila detailní výzkum blízké planetární soustavy. Průzkum potvrdil, že tento planetární systém má architekturu pozoruhodně podobnou naší Sluneční soustavě. Hvězda Epsilon Eridani (ε Eri), která se nachází na jižní obloze a od Země ji dělí 10,5 světelného roku, je nejbližší planetární soustavou kolem hvězdy podobné Slunci. To je velmi výhodná poloha ke studiu procesu, jak vznikají planety kolem hvězd, jako je naše Slunce.
Průvodcem současného výzkum galaxií bude v našem pořadu Prof. RNDr. Jan Palouš DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR.
Keď príde reč na objavovanie exoplanét, môže byť rozumné vziať si so sebou potápačskú výstroj. Nová štúdia publikovaná v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, na základe štatistického modelu vyriekla predpoklad, že väčšine obývateľných planét môžu dominovať oceány, ktoré presahujú viac ako 90% ich plochy.
Pokračování besedy o Slunci s prof. Petrem Heinzelem se bude dotýkat nejprve neutrin, které produkují sluneční aktivity. Jak a kde to vše začínalo? Hlavním tématem ale bude sluneční atmosféra. Fotosféra, chromosféra a sluneční koróna mají své projevy, známé i zatím neobjasněné. Které to jsou?
Podle současných názorů vznikají planety uvnitř disků prachu a plynu obklopujících mladé hvězdy. Avšak astronomové usilují o zkompletování souhrnné teorie jejich vzniku, která by vysvětlila, jak se počáteční zrnka prachu vyvinou do podoby planet. Francouzsko-anglicko-australský tým se domnívá, že našel odpověď v simulacích, ukazujících vznik „prachových pastí“, kde se fragmenty velikosti kamínků shromažďují a spojují dohromady, až vyrostou do podoby stavebních bloků planet. Svoje závěry publikovali v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.
Prof. Petr Heinzel je emeritním ředitelem Astronomického ústavu Akademie věd ČR a současným předsedou České astronomické společnost. Jeho specializací je zkoumání Slunce.
Za použití Hubbleova kosmického dalekohledu HST astronomové uskutečnili první průzkum atmosfér kolem planet podobných Zemi za hranicemi Sluneční soustavy. Objevili náznaky, které zvyšují šance na obyvatelnost těchto dvou exoplanet. Přesněji řečeno zjistili, že exoplanety TRAPPIST-1b a TRAPPIST-1c, které jsou od nás vzdáleny přibližně 40 světelných roků, nemají nadýchané atmosféry, v nichž by dominoval vodík, obvykle objevovaný u plynných planet.
V prvním díle roku 2021 budeme pokračovat v besedě s biofyzikem RNDr. Vladimírem Kopeckým Jr. o astrobiologii.
Profesor astrofyziky, Zdeněk Mikulášek z Masarykovy univerzity, vyvinul nový nástroj, který významně usnadňuje výzkum zákrytových dvojhvězd a hvězd, kolem nichž obíhají planety. Aplikace jeho metody vede mnohem snáze k přesným výsledkům, než předchozí, obvykle mnohem složitější a výpočetně náročnější astrofyzikální metody.
V posledním letošním díle pořadu Hlubinami vesmíru bude RNDr. Vladimír Kopecký Jr., PhD. biofyzik z Matematicko-fyzikální fakulty University Karlovy a šéfredaktor časopisu Astropis poodhalovat obor, který se stává stále aktuálnějším a přitažlivějším.
V posledním přehledu nejvýznamnějších astronomických objevů roku minulého bude RNDr. Jiří Grygar, CSc. hovořit o hlubokém vesmíru. Nejprve se zastaví u budoucího přiblížení galaxie M 31 v Andromedě k naší Mléčné dráze. Jaké jsou nové poznatky, které přinesla především družice Gaia, o této předpokládané události?
Proxima Centauri a "setkání" s jinými hvězdamiAutor: NASA, ESA, K. Sahu and J. Anderson (STScI), H. Bond (STScI and Pennsylvania State University), M. DoNejbližší hvězda vzhledem ke Slunci – červený trpaslík Proxima Centauri – směřuje k ojedinělé konjunkci se dvěma vzdálenými hvězdami. Toto vzácné seřazení hvězd poskytne astronomům unikátní příležitost k pozorování případných planet obíhajících v blízkosti hvězdy Proxima Centauri. Kromě toho budou astronomové schopni velmi přesně určit hmotnost tohoto osamělého červeného trpaslíka.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
