Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Blízká planetární soustava se podobá Sluneční soustavě!

Blízká planetární soustava se podobá Sluneční soustavě!

Epsilon Eridaní s pásem asteroidů a obří planetou
Autor: NASA/SOFIA/Lynette Cook

Létající observatoř NASA s názvem SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy) nedávno dokončila detailní výzkum blízké planetární soustavy. Průzkum potvrdil, že tento planetární systém má architekturu pozoruhodně podobnou naší Sluneční soustavě. Hvězda Epsilon Eridani (ε Eri), která se nachází na jižní obloze a od Země ji dělí 10,5 světelného roku, je nejbližší planetární soustavou kolem hvězdy podobné Slunci. To je velmi výhodná poloha ke studiu procesu, jak vznikají planety kolem hvězd, jako je naše Slunce.

Předcházející výzkumy naznačovaly, že Epsilon Eridani je obklopena diskem drobných částic, který je označován astronomy za pozůstatek materiálu stále ještě obíhajícího kolem hvězdy i po ukončení tvorby planet. Toto „smetí“ může mít podobu plynu a prachu, stejně tak i malých kamenných a ledových těles. Disky z pozůstatků materiálu mohou být široké, nesouvislé nebo soustředěné do pásů materiálu, podobně jako vypadá hlavní pás planetek v naší planetární soustavě nebo Kuiperův pás – oblast za drahou Neptunu, kde se nacházejí stovky tisíc těles složených z horniny a ledu. Kromě toho pečlivá měření pohybu hvězdy Epsilon Eridani napovídají, že planeta o téměř stejné hmotnosti jako Jupiter obíhá kolem hvězdy ve vzdálenosti srovnatelné se vzdáleností Jupitera od Slunce.

Prostřednictvím nových snímků, které pořídila observatoř SOFIA, Kate Su z University of Arizona se svými spolupracovníky byla schopna rozhodnout mezi dvěma teoretickými modely umístění „teplého“ prstence, tvořeného prachem a plynem, v soustavě Epsilon Eridani. Tyto modely byly na základě dřívějších dat získány pomocí kosmické observatoře NASA s názvem Spitzer Space Telescope.

Jedna teorie naznačuje, že teplý materiál ve dvou relativně úzkých prstencích drobného materiálu v soustavě Epsilon Eridani odpovídá poloze hlavního pásu asteroidů a dráze planety Uran ve Sluneční soustavě. Při využití tohoto modelu teoretikové naznačují, že největší planeta v planetární soustavě možná bude jako obvykle souviset s přilehlými prstenci drobných částic.

Jiný model přisuzuje přítomnost teplého materiálu v podobě prachu vznikajícího ve vnější části útvaru podobného Kuiperovu pásu ve Sluneční soustavě a zaplňující prstenec materiálu směrem k centrální hvězdě. V tomto modelu se teplý materiál nachází v širokém pásu a není koncentrován do prstenců podobných pásu asteroidů ani nesouvisí s žádnou planetou ve vnitřním regionu.

Vnitřní a vnější část soustavy Epsilon Eridani v porovnání se Sluneční soustavou Autor: NASA/JPL/Caltech/R. Hurt (SSC)
Vnitřní a vnější část soustavy Epsilon Eridani v porovnání se Sluneční soustavou
Autor: NASA/JPL/Caltech/R. Hurt (SSC)
Při využití dalekohledu na létající observatoři SOFIA Kate Su se svými spolupracovníky zjistila, že teplý materiál v okolí hvězdy Epsilon Eridani je ve skutečnosti rozložen podobně, jak to napovídá první model. Jedná se přinejmenším o jeden úzký prstenec, spíše než o široký souvislý disk.

Uskutečnit tato pozorování bylo možné, protože létající observatoř SOFIA má na své palubě větší dalekohled než kosmická observatoř Spitzer Space Telescope, a to 2,5 metru v průměru v porovnání s observatoří Spitzer, která je vybavena teleskopem o průměru 0,85 metru. To umožnilo vědeckému týmu na palubě observatoře SOFIA rozlišit detaily, které jsou třikrát menší než to, co vidí observatoř Spitzer. Kromě toho výkonná kamera na palubě létající observatoře pro oblast středního infračerveného záření s názvem FORCAST (Faint Object infraRed CAmera for the SOFIA Telescope) umožnila astronomům studovat velmi silnou infračervenou emisi teplého materiálu v okolí hvězdy Epsilon Eridani na vlnových délkách 25-40 mikronů, kterou nelze pozorovat z pozemních observatoří.

Vysoké prostorové rozlišení observatoře SOFIA kombinované s unikátním pokrytím vlnovou délkou a impozantním dynamickým rozsahem kamery FORCAST nám umožňuje rozlišit tepelnou emisi kolem hvězdy Epsilon Eridani, což potvrzuje model, který umísťuje teplý materiál do blízkosti dráhy planety typu Jupitera,“ říká Kate Su. „Kromě toho objekt planetární hmotnosti je potřebný k ohraničení vrstvy prachu z vnější strany, což se podobá úloze Neptunu ve Sluneční soustavě. Skutečně je působivé, jak se Epsilon Eridani, mnohem mladší verze Sluneční soustavy, vyvíjela velmi podobně jako naše soustava.“

Studie byla publikována 25. dubna 2017 v časopise Astronomical Journal.

Létající observatoř SOFIA byla vybudována na palubě dopravního letadla Boeing 747SP, které nese dalekohled o průměru 2,5 metru. Jedná se o společný projekt NASA a German Aerospace Center, DLR. NASA’s Ames Research Center v California’s Silicon Valley organizuje program, vědecké a letové operace observatoře SOFIA ve spolupráci s Universities Space Research Association, Columbia, Maryland a German SOFIA Institute (DSI) na univerzitě ve Štuttgartu. Základnou pro létající observatoř je NASA’s Armstrong Flight Research Center's Hangar 703 v Palmdale, Kalifornie.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] sofia.usra.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Exoplanety, Epsilon Eridani, Sofia


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »