Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Supernovy vytvářejí materiál pro vznik planet

Supernovy vytvářejí materiál pro vznik planet

Data z létající observatoře SOFIA odhalila teplý prach (bílá barva) dochovaný uvnitř pozůstatku po explozi supernovy. Oblak SNR Sgr A East byl nalezen v oboru rentgenového záření (modrá barva). Rádiová emise (červená barva) ukazuje rozpínající se rázové vlny, které narážejí do okolního mezihvězdného oblaku (zelená barva).
Autor: NASA/CXO/Herschel/VLA/Lau et al

Prostřednictvím Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy (SOFIA), což je stratosférická létající observatoř NASA pro infračervenou astronomii, objevil mezinárodní vědecký tým, že supernovy jsou schopny produkovat velké množství materiálu, z kterého se mohou zformovat planety podobné Zemi.

„Naše pozorování odhalila enormní oblak vytvořený při explozi supernovy, která vybuchla před 10 000 roky, obsahující dostatečné množství prachu k vytvoření 7 000 zeměkoulí,“ říká Ryan Lau (Cornell University, Ithaca, New York).

Vědecký tým, jehož vedoucím byl Ryan Lau, použil k výzkumu dalekohled umístěný na palubě létající observatoře SOFIA ve spojení s kamerou FORCAST (Faint Object InfraRed Camera for the SOFIA Telescope) k pořízení detailních infračervených snímků mezihvězdného oblaku prachu pojmenovaného Supernova Remnant Sagittarius A East (pozůstatek po výbuchu supernovy Sagittarius A východ), zkráceně SNR Sgr A East.

Astronomové použili data z observatoře SOFIA k odhadu celkového množství prachu ve zmiňovaném oblaku na základě intenzity jeho záření. Výzkum vyžadoval měření v oboru infračerveného záření na delších vlnových délkách za účelem proniknutí skrz mezihvězdná oblaka prachu a k detekci záření emitovaného prachem ze supernovy.

Astronomové již měli důkazy, že odvržená vnější rázová vlna supernovy může vytvořit značné množství prachu. Až doposud bylo klíčovou otázkou, jestli nově vytvořené prachové částice svojí velikostí podobné sazím až písku přečkají zpětné rázové vlny generované v okamžiku, kdy se první, ven směřující rázová vlna srazí s obklopujícím mezihvězdným prachem a plynem.

Prachový pozůstatek po explozi supernovy detekovaný létající observatoří SOFIA (žlutá barva) přetrvává daleko od žhavého plynu emitujícího rentgenové záření (purpurová barva). Červená elipsa vyznačuje rázovou vlnu supernovy. Vložený obrázek ukazuje zvětšenou oblast prachu (oranžová barva) a záření plynu (modrozelená barva). Autor: NASA/CXO/Lau et al
Prachový pozůstatek po explozi supernovy detekovaný létající observatoří SOFIA (žlutá barva) přetrvává daleko od žhavého plynu emitujícího rentgenové záření (purpurová barva). Červená elipsa vyznačuje rázovou vlnu supernovy. Vložený obrázek ukazuje zvětšenou oblast prachu (oranžová barva) a záření plynu (modrozelená barva).
Autor: NASA/CXO/Lau et al
„Prach přečkal pozdější prudký nápor rázových vln z exploze supernovy a nyní proudí do mezihvězdného prostředí, kde se může stát součástí zárodečného materiálu pro vznik nových hvězd a planet,“ vysvětluje Ryan Lau.

Tyto závěry rovněž odhalily možnost, že obrovské množství prachu pozorovaného ve vzdálených mladých galaxiích mohlo být vytvořeno při explozích supernov raných hmotných hvězd. Žádný jiný známý mechanismus nemůže produkovat tak velké množství prachu.

„Tento objev je mimořádným počinem observatoře SOFIA ukazujícím, jak pozorování v naší Galaxii mohou vést k pochopení vývoje galaxií vzdálených miliardy světelných roků,“ říká Pamela Marcum, vědecká pracovnice na Ames Research Center, Moffett Field, Kalifornie.

SOFIA je modifikovaný letoun Boeing 747, který nese na své palubě zabudovaný dalekohled o průměru 2,5 metru a během pozorování se nachází ve výšce 12 až 14 kilometrů. SOFIA je společný projekt NASA a Německého letecko-kosmického střediska. Tato létající observatoř má základnu na NASA's Armstrong Flight Research Center facility v Palmdale, Kalifornie.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] http://www.nasa.gov/

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Sofia, Supernova


47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »