Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  SOFIA odhalila překvapivý vznik hmotné hvězdy

SOFIA odhalila překvapivý vznik hmotné hvězdy

Vznikající protohvězda G35 okem létající observatoře SOFIA Autor: NASA
Vznikající protohvězda G35 okem létající observatoře SOFIA
Autor: NASA
Astronomové využívající létající observatoř SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy) pořídili v oboru infračerveného záření doposud nejdetailnější snímek vznikající masivní hvězdy uvnitř hustého kokonu prachu a plynu. Hvězda pojmenovaná G35.20-0.74 je obvykle zkráceně označována jako G35. Jedná se o jednu z nejhmotnějších známých protohvězd. Nachází se relativně blízko Země, ve vzdálenosti 8 000 světelných roků.

Až doposud vědci předpokládali, že proces vzniku hmotných hvězd je složitější v důsledku turbulencí a chaotického prostředí uvnitř nové hvězdokupy, kde hvězdy vznikají. Avšak pozorování protohvězdy G35 naznačují, že tato obří hvězda (s hmotností více než 20krát převyšující hmotnost Slunce) vzniká stejně uspořádaným procesem jako hvězdy s hmotností našeho Slunce. Vznik hvězd podobných Slunci chápeme jako jednoduchý symetrický kolaps mezihvězdného oblaku.

„Náš výzkum byl zaměřen na určení hmotnosti skutečně vznikajících hvězd,“ říká Yichen Zhang, University of Florida. Yichen Zhang je hlavním autorem článku o objevu, který byl publikován 10. 4. 2013 v odborném časopise Astrophysical Journal. „Předpokládali jsme, že struktura protohvězdy G35 bude velmi složitá, avšak místo toho jsme zjistili, že je docela jednoduchá, podobně jako stavba kokonů protohvězd s hmotností odpovídající Slunci.“

Pozorování objektu G35 se uskutečnila v roce 2011 pomocí speciální kamery umístěné na palubě létající observatoře SOFIA, což je upravený letoun Boeing 747SP, který může vynést dalekohled o průměru 2,5 metru do výšky přes 13 700 metrů.

Objekt G35 byl ideálním cílem výzkumu, protože se doposud nachází v rané fázi svého vývoje. Ale infračervené světlo přicházející z protohvězdy G35 je tak intenzivní, že bránilo dřívějším infračerveným kosmickým dalekohledům vytvořit detailní snímky. Protohvězda je rovněž zasazena tak hluboko do rodného oblaku, že nemůže být detekována optickými dalekohledy při pozemních pozorováních ve viditelném světle.

Vznikající protohvězda G35 okem létající observatoře SOFIA Autor: NASA
Vznikající protohvězda G35 okem létající observatoře SOFIA
Autor: NASA
Při letu vysoko v zemské atmosféře, nad hranicí převážného obsahu vodní páry, která při pozorování ze zemského povrchu blokuje přicházející záření, kamera Faint Object Infrared Camera for the SOFIA Telescope (FORCAST) umožňuje astronomům spatřit, kde je protohvězda G35 ukryta – uvnitř temného, hustého mezihvězdného oblaku prachu. Kamera FORCAST, která je pro tato pozorování mimořádně vhodná, rozlišila jemné detaily a další jasné struktury v oblasti záření nedostupného pro jiné dalekohledy, ať už pro pozemní teleskopy či kosmické observatoře.

„Hmotné hvězdy, ačkoliv velmi vzácné, jsou mimořádně důležité, neboť existují důkazy, že podporují vznik menších hvězd podobných Slunci. A také proto, že na konci svého života vytvářejí a rozhazují do okolí chemické prvky, které jsou základními stavebními bloky pro vznik planet podobných Zemi,“ říká spoluautor objevu James De Buizer, vědecký pracovník Universities Space Research Association (USRA) v Ames Research Center in Moffett Field, NASA, Kalifornie.

Zdroj: spaceref.com a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Sofia, G35.20-0.74, Protohvězda


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »