Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  SOFIA odhalila překvapivý vznik hmotné hvězdy

SOFIA odhalila překvapivý vznik hmotné hvězdy

Vznikající protohvězda G35 okem létající observatoře SOFIA Autor: NASA
Vznikající protohvězda G35 okem létající observatoře SOFIA
Autor: NASA
Astronomové využívající létající observatoř SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy) pořídili v oboru infračerveného záření doposud nejdetailnější snímek vznikající masivní hvězdy uvnitř hustého kokonu prachu a plynu. Hvězda pojmenovaná G35.20-0.74 je obvykle zkráceně označována jako G35. Jedná se o jednu z nejhmotnějších známých protohvězd. Nachází se relativně blízko Země, ve vzdálenosti 8 000 světelných roků.

Až doposud vědci předpokládali, že proces vzniku hmotných hvězd je složitější v důsledku turbulencí a chaotického prostředí uvnitř nové hvězdokupy, kde hvězdy vznikají. Avšak pozorování protohvězdy G35 naznačují, že tato obří hvězda (s hmotností více než 20krát převyšující hmotnost Slunce) vzniká stejně uspořádaným procesem jako hvězdy s hmotností našeho Slunce. Vznik hvězd podobných Slunci chápeme jako jednoduchý symetrický kolaps mezihvězdného oblaku.

„Náš výzkum byl zaměřen na určení hmotnosti skutečně vznikajících hvězd,“ říká Yichen Zhang, University of Florida. Yichen Zhang je hlavním autorem článku o objevu, který byl publikován 10. 4. 2013 v odborném časopise Astrophysical Journal. „Předpokládali jsme, že struktura protohvězdy G35 bude velmi složitá, avšak místo toho jsme zjistili, že je docela jednoduchá, podobně jako stavba kokonů protohvězd s hmotností odpovídající Slunci.“

Pozorování objektu G35 se uskutečnila v roce 2011 pomocí speciální kamery umístěné na palubě létající observatoře SOFIA, což je upravený letoun Boeing 747SP, který může vynést dalekohled o průměru 2,5 metru do výšky přes 13 700 metrů.

Objekt G35 byl ideálním cílem výzkumu, protože se doposud nachází v rané fázi svého vývoje. Ale infračervené světlo přicházející z protohvězdy G35 je tak intenzivní, že bránilo dřívějším infračerveným kosmickým dalekohledům vytvořit detailní snímky. Protohvězda je rovněž zasazena tak hluboko do rodného oblaku, že nemůže být detekována optickými dalekohledy při pozemních pozorováních ve viditelném světle.

Vznikající protohvězda G35 okem létající observatoře SOFIA Autor: NASA
Vznikající protohvězda G35 okem létající observatoře SOFIA
Autor: NASA
Při letu vysoko v zemské atmosféře, nad hranicí převážného obsahu vodní páry, která při pozorování ze zemského povrchu blokuje přicházející záření, kamera Faint Object Infrared Camera for the SOFIA Telescope (FORCAST) umožňuje astronomům spatřit, kde je protohvězda G35 ukryta – uvnitř temného, hustého mezihvězdného oblaku prachu. Kamera FORCAST, která je pro tato pozorování mimořádně vhodná, rozlišila jemné detaily a další jasné struktury v oblasti záření nedostupného pro jiné dalekohledy, ať už pro pozemní teleskopy či kosmické observatoře.

„Hmotné hvězdy, ačkoliv velmi vzácné, jsou mimořádně důležité, neboť existují důkazy, že podporují vznik menších hvězd podobných Slunci. A také proto, že na konci svého života vytvářejí a rozhazují do okolí chemické prvky, které jsou základními stavebními bloky pro vznik planet podobných Zemi,“ říká spoluautor objevu James De Buizer, vědecký pracovník Universities Space Research Association (USRA) v Ames Research Center in Moffett Field, NASA, Kalifornie.

Zdroj: spaceref.com a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Sofia, G35.20-0.74, Protohvězda


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »