Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  SOFIA odhalila překvapivý vznik hmotné hvězdy

SOFIA odhalila překvapivý vznik hmotné hvězdy

Vznikající protohvězda G35 okem létající observatoře SOFIA Autor: NASA
Vznikající protohvězda G35 okem létající observatoře SOFIA
Autor: NASA
Astronomové využívající létající observatoř SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy) pořídili v oboru infračerveného záření doposud nejdetailnější snímek vznikající masivní hvězdy uvnitř hustého kokonu prachu a plynu. Hvězda pojmenovaná G35.20-0.74 je obvykle zkráceně označována jako G35. Jedná se o jednu z nejhmotnějších známých protohvězd. Nachází se relativně blízko Země, ve vzdálenosti 8 000 světelných roků.

Až doposud vědci předpokládali, že proces vzniku hmotných hvězd je složitější v důsledku turbulencí a chaotického prostředí uvnitř nové hvězdokupy, kde hvězdy vznikají. Avšak pozorování protohvězdy G35 naznačují, že tato obří hvězda (s hmotností více než 20krát převyšující hmotnost Slunce) vzniká stejně uspořádaným procesem jako hvězdy s hmotností našeho Slunce. Vznik hvězd podobných Slunci chápeme jako jednoduchý symetrický kolaps mezihvězdného oblaku.

„Náš výzkum byl zaměřen na určení hmotnosti skutečně vznikajících hvězd,“ říká Yichen Zhang, University of Florida. Yichen Zhang je hlavním autorem článku o objevu, který byl publikován 10. 4. 2013 v odborném časopise Astrophysical Journal. „Předpokládali jsme, že struktura protohvězdy G35 bude velmi složitá, avšak místo toho jsme zjistili, že je docela jednoduchá, podobně jako stavba kokonů protohvězd s hmotností odpovídající Slunci.“

Pozorování objektu G35 se uskutečnila v roce 2011 pomocí speciální kamery umístěné na palubě létající observatoře SOFIA, což je upravený letoun Boeing 747SP, který může vynést dalekohled o průměru 2,5 metru do výšky přes 13 700 metrů.

Objekt G35 byl ideálním cílem výzkumu, protože se doposud nachází v rané fázi svého vývoje. Ale infračervené světlo přicházející z protohvězdy G35 je tak intenzivní, že bránilo dřívějším infračerveným kosmickým dalekohledům vytvořit detailní snímky. Protohvězda je rovněž zasazena tak hluboko do rodného oblaku, že nemůže být detekována optickými dalekohledy při pozemních pozorováních ve viditelném světle.

Vznikající protohvězda G35 okem létající observatoře SOFIA Autor: NASA
Vznikající protohvězda G35 okem létající observatoře SOFIA
Autor: NASA
Při letu vysoko v zemské atmosféře, nad hranicí převážného obsahu vodní páry, která při pozorování ze zemského povrchu blokuje přicházející záření, kamera Faint Object Infrared Camera for the SOFIA Telescope (FORCAST) umožňuje astronomům spatřit, kde je protohvězda G35 ukryta – uvnitř temného, hustého mezihvězdného oblaku prachu. Kamera FORCAST, která je pro tato pozorování mimořádně vhodná, rozlišila jemné detaily a další jasné struktury v oblasti záření nedostupného pro jiné dalekohledy, ať už pro pozemní teleskopy či kosmické observatoře.

„Hmotné hvězdy, ačkoliv velmi vzácné, jsou mimořádně důležité, neboť existují důkazy, že podporují vznik menších hvězd podobných Slunci. A také proto, že na konci svého života vytvářejí a rozhazují do okolí chemické prvky, které jsou základními stavebními bloky pro vznik planet podobných Zemi,“ říká spoluautor objevu James De Buizer, vědecký pracovník Universities Space Research Association (USRA) v Ames Research Center in Moffett Field, NASA, Kalifornie.

Zdroj: spaceref.com a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Sofia, G35.20-0.74, Protohvězda


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »