V tomto díle se Mgr. Martin Jelínek, Ph.D., zaměří ponejvíce na Čerenkovovo záření. Jak vzniká, jak se projevuje? Co je Čerenkovovo záření? Kde všude vznikají observatoře a jaké přístroje slouží k jeho výzkumu? Co víme či nevíme o tom, odkud a z jakých objektů z vesmíru přichází?
Premiéra v sobotu 2. dubna ve 20:00 na TV Noe. Bližší info včetně vysílacích časů
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XIX. V minulých dílech jsme navštívili Vatikánskou observatoř VATT spolu s LBT na Mount Graham a také Mount Bigelow v Arizoně. Nyní je přesuneme ještě o „kousek” dále. Mount Lemmon, s nadmořskou výškou (2 792 m), je nejvyšším bodem v pohoří Santa Catalina. Nachází se v národním lese Coronado severně od Tucsonu v Arizoně ve Spojených státech. Mount Lemmon byl pojmenován po botaničce Saru Plummer Lemmon, která se v roce 1881 vydala na vrchol hory se svým manželem a místním farmářem E. O. Stratton.
Gama záření patří ve vesmíru k těm nejexotičtějším jevům, které známe. Mgr. Martin Jelínek, Ph.D. se v Astronomickém ústavu AV ČR zabývá právě tímto oborem. Co je gama záření, a jak se projevuje? Jsme schopni z těchto vysokoenergetických projevů vydedukovat jaké objekty či úkazy jej produkují?
Premiéra v sobotu 5. března od 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XVIII. V minulých dílech jsme navštívili Vatikánskou observatoř VATT a LBT na Mount Graham v Arizoně v nadmořské výšce 3 290 metrů. Nyní je přesuneme o „kousek” jinam. Na Mount Bigelow, asi 30 kilometrů severně od města Tucson, kde se nacházejí tři samostatné hvězdárny. Dva z nich využívá projekt Catalina Sky Survey (CSS).
S brněnským geologem a astronomem Mgr. Pavlem Gabzdylem se opět vypravíme k nejbližšímu kosmickému tělesu naší Země. Měsíc, běžný až samozřejmý, ale přesto stále objevovaný…
Pořad Hlubinami vesmíru s Martinem Gembecem, 2. díl je již v archivu TV Noe. Bližší info včetně repríz. Starší díly pořadu můžete najít v archivu TV Noe.
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XVII. V minulém dílu jsme navštívili Vatikánskou observatoř VATT na Mount Graham v Arizoně v nadmořské výšce 3 290 metrů. Jen pár stovek metrů opodál se nachází neuvěřitelný výtvor lidských mozků a rukou a tak se dostáváme k vrcholů všech vrcholů. Obřímu, gigantickému a naprosto neskutečnému goliáši. Největší dalekohled světa s jednolitým zrcadlem, respektive dvěma. Osobně bych to pojmenoval jako zázrak technologie jedenadvacátého století. Fantastický přístroj byl příznačně pojmenován - Large Binocular telescope (LBT). V českém překladu - Velký binokulární dalekohled.
Jaké těleso je Měsíc? Co o něm v současnosti víme? Pavel Gabzdyl, geolog a astronom Hvězdárny a planetária Brno se Měsícem zabývá dlouhodobě a vnese nám jistě do našeho povědomí i nové skutečnosti, které možná i překvapí.
Pokračování objevů ve sluneční soustavě a exoplanety. Premiéru můžete sledovat v sobotu 3. října ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz + sledování v archivu
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XVI. V tomto dílu budeme pokračovat nahlédnutím do amerického astronomického ráje v Arizoně. Podíváme se na vrchol hory Mount Graham. Z města Tucson je to po dálnici s označením I10 asi jen 200 kilomerů, což je přibližně 3,5 hodiny jízdy, než je dosaženo vrcholu hory Mount Graham v nadmořské výšce 3 290 metrů.
Díky dr. Jiřímu Grygarovi již po 14 let pravidelně v našem pořadu ukazujeme jeho Žně objevů, kde každoročně představuje „nej“ objevy v astronomii roku minulého. Tentokrát jsme se dva roky s tímto přehledem odmlčeli, protože nás zasáhla pandemie. Ale... jedeme dál.
Premiéra v sobotu 1. srpna v 19:45 na TV Noe. Bližší info a sledování v archivu
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XV. V tomto dílu se podíváme do USA, konkrétně do Arizony a města Tucson. Tentokrát se budu věnovat astronomickým zrcadlům. Patřím do generace, která si své astronomické přístroje musela vyrábět svépomocí. Broušení zrcadel a výroba dalekohledů na koleně bylo běžné. Legendární časopis Říše hvězd přinášel bezpočet návodů a instrukcí, jak si poradit s náročnou výrobou v domácích podmínkách. Samozřejmě i já jsem se pokoušel vybrousit zrcadlo „obřích” rozměrů z víčka od zavařovačky. Výsledkem nesmírného snažení asi 300 pracovních hodin bylo všechno možné, jenom ne funkční zrcadlo. Jindřich Zeman mi někdy v roce 1975 napsal: „Vážený kolego, až to jedenácté bude dobré”. A tak jsem broušení zrcadel nadobro opustil.
Pokračování besedy s mladým astronomem o vesmíru a jeho tajích. V našem povídání se nejprve dostaneme až na samou periferii Sluneční soustavy, když se pozastavíme u trpasličí planety Quaoar. Nedávno u ní byl objeven prstenec, který má ale podivné parametry – jaké?
Premiéra v sobotu 4. července ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XIV. Na observatoři ESO, La Silla v Chile ještě zůstaneme v posledním zastavení. Švýcarský 1,2m dalekohled Leonhard Euler na La Silla byl postaven v roce 1998 a je provozován Ženevskou observatoří na Université de Genève (Švýcarsko). Byl pojmenován na počest slavného švýcarského matematika Leonharda Eulera (1707–83). Uzavřený tubus dalekohledu obsahuje zrcadlo o průměru 1,2 metru z materiálu ZeroDur a sekundární zrcadlo o průměru 0,3 metru v optické konfiguraci Ritchey-Chrétien.
Dr. Kateřina Falk, vědkyně zabývající se oborem, který zkoumá hmotu a její projevy pomocí metod v laboratořích, nás ponoří do dalších tajů laboratorní astrofyziky. Jakým způsobem se napodobují procesy a podmínky ve vesmíru v pozemských laboratořích? Je to vůbec možné? Co jsou lasery a jak fungují? Ve studiu si pomocí malých laserů ukážeme, jak fungují. S jejich pomocí ve velkých laboratořích však uskutečňujeme to, co nemůžeme jinak přesněji určit, protože to pozorovací metody neumožňují – dalekohledy, spektrální přístroje aj.
Premiéra v sobotu 2. května ve 20 hodin na TV Noe. Bližší info včetně repríz. V archivu TV Noe můžete rovněž shlédnout 1. díl.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
