Televize Noe uvede v lednu debatu s předními odborníky na téma současného vývoje v astronomii. Hosty pořadu budou dr. Jiří Grygar – astrofyzik, prof. Zdeněk Stuchlík – teoretický fyzik a prof. Petr Kulhánek – matematický fyzik. Premiéra již v pátek 4. ledna od 20:00 hod. Vážení čtenáři, neváhejte se zapojit svými dotazy!
Již druhou nemocnici v České republice navštívila astronomická výstava Vesmír blíže lidem, uspořádaná k 60. výročí založení Evropské jižní observatoře (ESO). Výstava zachycuje na deseti panelech několik velkých teleskopů této instituce, včetně astronomických objektů, pozorovatelných z jižní polokoule.
Astrofyzik prof. Mgr. Norbert Werner, Ph.D. z brněnské Masarykovy University, Přírodovědecké fakulty, Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky se bude v naší besedě věnovat nejprve svým prvotním výzkumům a poté družicím, které právě v Brně měli či mají svou základnu – malá GBR Alpha a QUVIK.
Matematik z VUT Brno Prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc. se poslední dobou zabývá slunečními zatměními. Výprava do Maďarska v roce 1999 jej přivedla na myšlenku matematického zpracování obrazu. Ze snímků pořízených různými ohnisky a expozicemi získává tak detailní pohledy na sluneční korónu, že o jeho práci projevili i odborníci z NASA.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba (James Webb Space Telescope - JWST) byl úspěšně vypuštěn do kosmického prostoru 25. 12. na raketě Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. JWST v současné době míří do libračního centra L2, kde bude v následujících letech umístěn. Českým astronomům se podařilo let Webbova dalekohledu zachytit při jeho pouti noční oblohou.
Další povídání z cyklu Hlubinami vesmíru s Mgr. Petrem Horálkem bude převážně o jeho zálibě i odbornosti, tedy astrofotografii. Čeká nás přehled aktuálního dění na obloze i pozvánka za zatměním Slunce v roce 2026. Podíváme se na dechberoucí astronomické fotografie a na závěr zažijeme i krátký minikurz, jak to celé vzniká.
Reprízu živého vysílání zatmění v USA mužete sledovat tuto neděli 27. 8. od 15:50 na TV Noe. Pořad můžete také sledovat v archivu TV Noe. Blíže zde.
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XXIV. Na samotný závěr seriálu jsem si ponechal observatoř, které si ve své „sbírce” velmi cením - Skalnaté Pleso. Dostat se na observatoře Skalnaté pleso a Lomnický štít není zase až tak složité, ale přijet s pozváním a šroubovákem v tlumoku, to je jiná káva. Obzvláště Skalnaté pleso je pro mě téměř modla, protože ji založil významný český astronom Antonín Bečvář. Existuje mnoho zkazek, jak se mu to podařilo za války, kdy lidé měli problém absolutně se vším a observatoř byla až to úplně poslední, na co by kdo pomyslel. On to ale dokázal. Psal se rok 1940 a v nadmořské výšce 1 751 metrů vyrostla architektonicky krásná stavba.
Astronom a prestižní astrofotograf, ambasador Evropské jižní observatoře (ESO) a NOIRLab (USA) a propagátor astronomie současně pracuje na Slezské universitě v Opavě. Budeme účastni přiblížení jevů v atmosféře, ovlivněné astronomickými vlivy.
Pozorování oblohy pro veřejnost je vděčnou náplní práce našich hvězdáren. Vždy je příjemné vidět nadšení, které v nich vyvolává pohled na Měsíc, planety nebo některé objekty vzdáleného vesmíru. Veřejná pozorování jsou i skvělým doplňkem výuky na všech typech škol. Této činnosti se pochopitelně věnuje i hvězdárna na Petříně v Praze. Do našeho studia jsme si pozvali Mgr. Lenku Soumarovou ze zmíněné Štefánikovy hvězdárny a ve společnosti moderátora Jindřicha Suchánka se v pořadu Hlubinami vesmíru podíváme nejen na pozorování oblohy. Premiéru pořadu sledujte již tuto sobotu 3. června 2017 od 18:45 na TV Noe.
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XXIII. V tomto dílu zavítáme na španělský ostrov La Palma. Na vrcholu vyhaslé sopky ostrova La Palma Kanárského souostroví se nachází komplex observatoří. Kouzelné místo nese oficiální pojmenování Observatorio del Roque de los Muchachos a cestou vzhůru lze napočítat 116 pravotočivých a 127 levotočivých zatáček. Zvládnout tolik zákrut spolu s nadmořskou výškou 2 500 metrů zabere autem asi dvě hodiny. Okraj vulkánu je obsypán dalekohledy, a tak uvedu jen několik nejzajímavějších. Například Gran Telescopio Canarias (GTC) s celkovým průměrem segmentových zrcadel 10,4 metru. Je to největší dalekohled světa této kategorie. Návštěva jeho kopule je jako vstoupit na hokejový stadion, a to rozhodně nepřeháním. Hned vedle William Herschel Telescope (WHT) se nachází Isaac Newton Telescope (INT) s průměrem zrcadla 2,54 metru. A na hraně skály připomínající orlí hnízdo, je instalován dalekohled The Nordic Optical Telescope (NOT) s průměrem zrcadla 2,56 metru, jehož dlouholetým ředitelem byl již několikrát zmíněný Johannes Andersen.
Do našeho diskuzního pořadu zavítala mladá vědkyně z Astronomického ústavu AV ČR, která pracuje v oddělení galaxií a specializuje se na kupy galaxií. Je také spoluzodpovědná za českou verzi webu Evropské jižní observatoře, čímž nahlédneme i do její další činnosti. První díl našeho povídání bude ke shlédnutí již tuto sobotu 6. 9. 2025.
Premiéra v sobotu 3. září v 18:50 na TV Noe. Bližší info včetně repríz Pořad můžete sledovat i v archivu TV Noe
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XXII. V tomto dílu se vrátíme na observatoř v Ondřejově, kde na takzvané “radarové louce” stojí neobvyklá observatoř pojmenovaná Blue Eye neboli česky - Modré oko. V roce 2014 byl dokončen projekt observatoře s nepříliš poetickým názvem: „Vývoj technologií pro rychlé robotické observatoře a laserové komunikační systémy“, který vznikl s podporou Technologické agentury ČR ve spolupráci s Astronomickým ústavem Univerzity Karlovy a královéhradeckou firmou. Při konstrukci observatoře bylo progresivně využito robustních průmyslových automatů standardně instalovaných při řízení komplikovaných technologických procesů, například v pivovarech.
Manželé Ivana a Jan Ebrovi v druhém díle pokračují výkladem o srážkách galaxií. Specializací Ivany jsou i tzv. slupkové galaxie. Co jsou zač? Jak vznikají a proč? Jsou procesy jejich existence dostatečně známy? Povídání o jejich „životě“ nás vtáhne do exotického světa vesmíru…
Premiéra v sobotu 6. srpna 19:30 na TV Noe Info včetně repríz
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XXI. Určitě nejsem sám, kdo byl uchvácen knihou dr. Huberta Slouky - Pohledy do nebe. Jedna z observatoří, kterou publikace zmiňuje, je slavná Mount Wilson, která se rozkládá nad městem Los Angeles v nadmořské výšce 1740 metrů. Abych si splnil svoji touhu se dotknout fantastické a legendární observatoře, tak jsem musel navštívit Los Angeles v Kalifornii. Megalopole je domovem 20 miliónů lidí a kromě notoricky známého Hollywoodu, jsou překvapivě v blízkosti města dvě hvězdárny. Na jednom z východních hřbetů pohoří Santa Monica se rozkládá známý park s rozlohou 1740 hektarů. Vlastně už jde o Hollywood a zároveň je to největší městský park v USA. Dominantou je velkolepá budova Griffith Observatory postavená ve stylu art deco.
Mgr. Ivana Ebrová, Ph.D. a Mgr. Jan Ebr, Ph.D. pracují ve Fyzikálním ústavu AV ČR a oba i ve stejném astročásticovém oddělení. Jejich zaměření je však rozdílné. Dr. Ebrová se věnuje převážně srážkám galaxií a dr. Ebr astročásticím. Souvisejí tato témata?
Premiéra v sobotu 2. července ve 20 hod. na TV Noe Info včetně repríz
Novým čestným členem Mezinárodní astronomické unie (IAU) se stal konstruktér, astrofotograf, fotoambasador ESO, popularizátor astronomie a zakladatel soutěže Česká astrofotografie měsíce Zdeněk Bardon. Na toto prestižní ocenění byl nominován za svůj významný přínos v oblasti modernizaci astronomických přístrojů a popularizace astronomie. Nominaci schválila prostřednictvím tiskové zprávy generální tajemnice IAU prof. Teresa Lago v květnu 2021.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
