Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dalekohledy města andělů

Dalekohledy města andělů

Mohutné sekvoje a Mléčná dráha. Los Angeles, Kalifornie, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XXI. Určitě nejsem sám, kdo byl uchvácen knihou dr. Huberta Slouky - Pohledy do nebe. Jedna z observatoří, kterou publikace zmiňuje, je slavná Mount Wilson, která se rozkládá nad městem Los Angeles v nadmořské výšce 1740 metrů. Abych si splnil svoji touhu se dotknout fantastické a legendární observatoře, tak jsem musel navštívit Los Angeles v Kalifornii. Megalopole je domovem 20 miliónů lidí a kromě notoricky známého Hollywoodu, jsou překvapivě v blízkosti města dvě hvězdárny. Na jednom z východních hřbetů pohoří Santa Monica se rozkládá známý park s rozlohou 1740 hektarů. Vlastně už jde o Hollywood a zároveň je to největší městský park v USA. Dominantou je velkolepá budova Griffith Observatory postavená ve stylu art deco.

Hvězdárna byla slavnostně otevřena v roce 1935 a hlavním přístrojem je dalekohled ZEISS s průměrem objektivu (čočky) 305 milimetrů. V roce 1965 bylo zde instalováno planetárium, mimochodem, také od firmy ZEISS. V podstatě je to obdoba naší „lidové” hvězdárny a je častým cílem víkendových návštěvníků. Při prvním pohledu na dalekohled a paralaktickou montáž se člověk neubrání pocitu, že o něco menší dvojče je možné vidět v Praze na Štefánikově hvězdárně. Zeissův dvojitý astrograf (nazývaný König) jsou dva refraktory s průměry 180 mm a 200 mm vyrobené v letech 1905–1907. Oba dalekohledy vyrobila společnost ZEISS a oba jsou stejné konstrukce. Rozdíl je jen ve velikosti.

Pohled na Griffith Observatory. Los Angeles, Kalifornie, USA Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na Griffith Observatory. Los Angeles, Kalifornie, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Z Griffith Observatory moje cesta vedla na Mount Wilson. Legendární observatoř se nachází v nadmořské výšce 1742 metrů v pohoří San Gabriel Mountains. Jedna věc je předsevzetí a druhá jeho provedení. Vyrazit na observatoř je primitivní myšlenka, ale ouha, může být problém. Značnou komplikací je nepříjemné sucho, které panuje v této oblasti. S ním je spojené velké riziko požárů. Cesta na observatoř je velmi často uzavřená. Málokdo mi to bude věřit, ale důvodem jsou odlétávající kaménky od kol vozidla, které můžou podpálit na troud suchý podrost. Takže, když už má návštěvník to „kliku”, že cesta je otevřená, musí jet velmi pomalu. Riziko uvěznění v plamenech není žádným hororovým vtipem a doporučuji věřit hrozivým nápisům informačních tabulí. Konečně množství ohořelých borovic bylo srozumitelným důkazem o běsnění požáru v době zcela nedávné.

150 feet Solar Tower - věžový sluneční dalekohled. Mt. Wilson, Kalifornie, USA Autor: Zdeněk Bardon
150 feet Solar Tower - věžový sluneční dalekohled. Mt. Wilson, Kalifornie, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Prašná cesta se vine jako had a postupně se z řídkého borovicového lesa vynořují kopule dalekohledů. Jeden z nich je viditelný ze značné vzdálenosti a jde o věžový sluneční dalekohled. Používá se od roku 1912 a je stále funkční! Téměř 46 metrů vysoká věž na jejímž vrcholu je takzvaný celostat. To je relativně sofistikované optické zařízení obsahující dvě zrcadla. V tomto případě obě rovinná o průměru 47 centimetrů a 37 centimetrů. První zrcadlo sleduje dráhu Slunce s tím, že vrhá světlo do druhého, která paprsek směřuje do čočkového objektivu. Výsledek je ohnisko 46 metrů hluboko v srdci observatoře a díky optice vzniklo i její jméno - 150 feet Solar Tower. V ohniskové rovině byl dříve stůl, kde pozorovatel ručně zakresloval skvrny, ale dnes je nahradil magnetometr. Ve skutečnosti jsou na místě samém sluneční věže dvě. Ta druhá je „jen” 18 metrů vysoká.

Sluneční věžový dalekohled v zrcadle nad průčelím Astronomického muzea. Mt. Wilson, Kalifornie, USA Autor: Zdeněk Bardon
Sluneční věžový dalekohled v zrcadle nad průčelím Astronomického muzea. Mt. Wilson, Kalifornie, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Hlavním cílem návštěvy byl nýtovaný dalekohled s průměrem hlavního zrcadla 2,5 metru, který byl postaven v roce 1917 a nese hrdé jméno - Hookerův dalekohled. Od roku 1917 až do roku 1948 to byl největší dalekohled světa. Podstatou je skutečnost, že právě zde pozoroval slavný astronom Edwin Powell Hubble a prokázal rozpínání vesmíru. Observatoř prošla několikátou modernizací a jen pozorný technik si všimne nové instalace řídícího systému. Nyní se teleskop ovládá na dálku. Je to až neuvěřitelné, že po více jak sto letech je vše funkční. Rekonstrukce byla tak citlivá, že byla zachována i židle Edwina Hubbla. Mimochodem, ta židle mi nějak nedá „spát”, protože se nemůžu zbavit dojmu značné podobnosti s českou „thonetkou”, ale je to jen moje spekulace.

Židle ze které pozoroval slavný astronom Edwin Hubble. Mt. Wilson, Kalifornie, USA Autor: Zdeněk Bardon
Židle ze které pozoroval slavný astronom Edwin Hubble. Mt. Wilson, Kalifornie, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Osobně smekám před tím, jaké úsilí bylo nutné vynaložit k pozorování vesmíru přičemž pozorovatel nebyl jen astronomem, ale i tak trochu kaskadérem. Pohybovat se za hluboké noci po příhradové konstrukci montáže bez svítilny a ve výšce minimálně 4 metry nad ocelovou podlahou, jistě zaslouží obdiv.
Astronomická pozorování zde probíhají stále a to navzdory těsnému sousedství gigantické metropoli produkující značné světelné znečištění. Město je totiž v kotlině a vznášející se smog světelné znečištění „přikryje”, takže podmínky pro pozorování vesmíru jsou zde stále docela dobré.

Uvnitř kopule Griffith Observatory. Dva dalekohledy od společnosti ZEISS. Los Angeles, Kalifornie, USA Autor: Zdeněk Bardon
Uvnitř kopule Griffith Observatory. Dva dalekohledy od společnosti ZEISS. Los Angeles, Kalifornie, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Panorama pohoří Santa Monica. Los Angeles, Kalifornie, USA Autor: Zdeněk Bardon
Panorama pohoří Santa Monica. Los Angeles, Kalifornie, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Pohled na Griffith Observatory a část města Los Angeles. Kalifornie, USA Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na Griffith Observatory a část města Los Angeles. Kalifornie, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Kopule 100 - palcového Hooker dalekohled. Mt. Wilson, Kalifornie, USA Autor: Zdeněk Bardon
Kopule 100 - palcového Hooker dalekohled. Mt. Wilson, Kalifornie, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Slavný 100-palcový Hookerův dalekohled. Mt. Wilson, Kalifornie, USA Autor: Zdeněk Bardon
Slavný 100-palcový Hookerův dalekohled. Mt. Wilson, Kalifornie, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Příště: Modré oko

 




Seriál

  1. Observatoře očima bačkorového astronoma
  2. Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
  3. První dvoumetr
  4. Dvojče Perkova dalekohledu
  5. Perkův dalekohled
  6. Dalekohled a medvědi na Rozhenu
  7. Dvoumetr pod Elbrusem
  8. Laserová observatoř
  9. Česká stopa v astronomickém ráji
  10. Dalekohled MPG 2,2 m na La Silla
  11. Legenda astronomie - Dánský dalekohled
  12. Lovec exoplanet
  13. Znovuzrození E152
  14. Hranatá kopule dalekohledu NTT
  15. Dalekohled a čokoláda
  16. Porodnice zrcadel
  17. Katedrála astronomie
  18. Dalekohled programu Apollo
  19. SkyCenter na Mount Lemmon
  20. John F. Kennedy a americký Stonehenge
  21. Dalekohledy města andělů
  22. Modré oko
  23. William Herschel Telescope
  24. Legenda československé astronomie
  25. Český dalekohled E152 na La Silla v Chile „žije”!


O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

 

 

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).

Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.

Štítky: Zdeněk Bardon


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »