Modré oko

Jako její šéfkonstruktér se, krátce a technicky příšerným jazykem, pokusím oficiálně popsat tuto úplně novou robotickou hvězdárnu. Za pouhých 18 měsíců jsme vyprojektovali, postavili a instalovali plně robotickou observatoř, kterou jsme pojmenovali “Blue Eye 600“, česky – Modré oko 600. Na ultra rychlé alt-azimutální montáži, která dosahuje rychlosti přesunu až 90 úhlových stupňů za vteřinu v obou osách, byl instalován dalekohled optického systému Ritchey-Chrétien s průměrem zrcadla 600 milimetrů.

Montáž je tak rychlá, že může sledovat libovolné a rychle se pohybující objekty. To také bylo hlavním cílem, protože Evropská kosmická agentura (ESA), přesně takové aplikace vyhledávala pro sledování kosmického smetí. Observatoř využívá nejmodernější průmyslové řízení s pohony motorů typu direct-drive. Prakticky to znamená, že pohony nepoužívají převodovky. Principiálně stejné motory mají i ”lepší” pračky, ale v případě dalekohledu jde o řádově mnohem vyšší přesnost polohování. Řada meteorologických čidel, od detekce mraků až po déšť, se sama stará o naprostou “meteorologickou” bezpečnost celé observatoře. Zvláštností je nejen již popsaná rychlost, ale také fakt, že pro kotvení observatoře není nutné betonovat žádné pilíře. Srdce strojařů možná zaplesá, protože jsme použili pouze speciální patky. Absence stavebních prací předurčuje kompletní zařízení pro jednoduché a levné stěhování. S konstrukcí kopule jsem se nechal inspirovat průmyslnickou rodinou Ringhofferů a ondřejovskou hvězdárnou. Prvorepublikový strojař se svou konstrukcí odklápěcích střech vagónů byl prostě geniální. Stačilo se jen dívat a přemýšlet. Kopule tvarem i funkcí připomíná krovky českého brouka Roháče. Elegantně, tiše a hlavně rychle se dokáží otevřít a zavřít. 

Prototyp observatoře Blue Eye je relativně přetechnizované zařízení, která má i jednu významnou „vychytávku” - automatickou tvorbu korekčního modelu. Zní to velmi sofistikovaně a o to lépe to ve skutečnosti pracuje, a tak se pokusím vše nějak lidově přiblížit. Každý větší dalekohled pro správnou funkci potřebuje takzvaný korekční model. To je důležité nejen pro nájezd na zvolené souřadnice, ale i pro korektní funkci pohonů. Aplikace precese, nutace, aberace, refrakce, průhybů tubusu a nekolmostí os montáže je důležitým předpokladem pro precizní nájezd dalekohledu na zvolené souřadnice. Tuto funkci, či spíše model, „vlastní” každý větší dalekohled. Ovšem, tato observatoř má instalovanou automatickou funkci pořizování dat s následnou aplikaci korekčního modelu. Dalekohled je schopen zcela sám vybrat hvězdy z katalogu, nasnímat patřičné snímky a následně i vypočítat hodnoty korekcí. Celá procedura zabere asi dvě hodiny času zatímco pozorovatel může v klidu popíjet kávu.
Observatoř byla slavnostně otevřena 07. října 2014. Pásku slavnostně přestřihl ředitel Astronomického ústavu AV ČR prof. RNDr. Vladimír Karas, DrSc., a prof. RNDr. Vladimír Baumruk, DrSc. z Matematicko Fyzikální Fakulty Univerzity Karlovy. Symbolickým klíčem odemkl observatoř emeritní generální tajemník IAU prof. Johannes Andersen z NBI v Kodani.

Observatoř Blue Eye-600 využívá Astronomický ústav UK v Praze a jejím hlavním uživatelem byl náš kamarád a skvělý astronom Mgr. Martin Lehký, který každou jasnou noc pozoroval vzdáleně z Hvězdárny v Úpici zejména proměnné hvězdy, komety a planetky.
Cílem celého náročného vývoje a stavby bylo ověřit použití průmyslových komponent v kombinaci nových technologií řízení. Nicméně, nikdo z nás netušil, kdo všechno sleduje naše počínání a ani ve snu nás nenapadlo, že právě Modré oko nás dovede až na ostrov La Palma, kde stojí skutečně velký dalekohled nesoucí hrdé jméno - William Herschel Telescope (WHT). Ale o tom až příště.

Příště: William Herschel Telescope