Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Modré oko

Modré oko

Observatoř Blue Eye 600. Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově.
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XXII. V tomto dílu se vrátíme na observatoř v Ondřejově, kde na takzvané “radarové louce” stojí neobvyklá observatoř pojmenovaná Blue Eye neboli česky - Modré oko. V roce 2014 byl dokončen projekt observatoře s nepříliš poetickým názvem: „Vývoj technologií pro rychlé robotické observatoře a laserové komunikační systémy“, který vznikl s podporou Technologické agentury ČR ve spolupráci s Astronomickým ústavem Univerzity Karlovy a královéhradeckou firmou. Při konstrukci observatoře bylo progresivně využito robustních průmyslových automatů standardně instalovaných při řízení komplikovaných technologických procesů, například v pivovarech.

Jako její šéfkonstruktér se, krátce a technicky příšerným jazykem, pokusím oficiálně popsat tuto úplně novou robotickou hvězdárnu. Za pouhých 18 měsíců jsme vyprojektovali, postavili a instalovali plně robotickou observatoř, kterou jsme pojmenovali “Blue Eye 600“, česky – Modré oko 600. Na ultra rychlé alt-azimutální montáži, která dosahuje rychlosti přesunu až 90 úhlových stupňů za vteřinu v obou osách, byl instalován dalekohled optického systému Ritchey-Chrétien s průměrem zrcadla 600 milimetrů.

Pohled na zadní část dalekohledu s CCD kamerou. Observatoř Blue Eye 600, AsÚ AV ČR Ondřejov Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na zadní část dalekohledu s CCD kamerou. Observatoř Blue Eye 600, AsÚ AV ČR Ondřejov
Autor: Zdeněk Bardon

Montáž je tak rychlá, že může sledovat libovolné a rychle se pohybující objekty. To také bylo hlavním cílem, protože Evropská kosmická agentura (ESA), přesně takové aplikace vyhledávala pro sledování kosmického smetí. Observatoř využívá nejmodernější průmyslové řízení s pohony motorů typu direct-drive. Prakticky to znamená, že pohony nepoužívají převodovky. Principiálně stejné motory mají i ”lepší” pračky, ale v případě dalekohledu jde o řádově mnohem vyšší přesnost polohování. Řada meteorologických čidel, od detekce mraků až po déšť, se sama stará o naprostou “meteorologickou” bezpečnost celé observatoře. Zvláštností je nejen již popsaná rychlost, ale také fakt, že pro kotvení observatoře není nutné betonovat žádné pilíře. Srdce strojařů možná zaplesá, protože jsme použili pouze speciální patky. Absence stavebních prací předurčuje kompletní zařízení pro jednoduché a levné stěhování. S konstrukcí kopule jsem se nechal inspirovat průmyslnickou rodinou Ringhofferů a ondřejovskou hvězdárnou. Prvorepublikový strojař se svou konstrukcí odklápěcích střech vagónů byl prostě geniální. Stačilo se jen dívat a přemýšlet. Kopule tvarem i funkcí připomíná krovky českého brouka Roháče. Elegantně, tiše a hlavně rychle se dokáží otevřít a zavřít. 

Celkový pohled na otevřený kryt robotické observatoře Blue Eye 600. Autor: Zdeněk Bardon
Celkový pohled na otevřený kryt robotické observatoře Blue Eye 600.
Autor: Zdeněk Bardon

Prototyp observatoře Blue Eye je relativně přetechnizované zařízení, která má i jednu významnou „vychytávku” - automatickou tvorbu korekčního modelu. Zní to velmi sofistikovaně a o to lépe to ve skutečnosti pracuje, a tak se pokusím vše nějak lidově přiblížit. Každý větší dalekohled pro správnou funkci potřebuje takzvaný korekční model. To je důležité nejen pro nájezd na zvolené souřadnice, ale i pro korektní funkci pohonů. Aplikace precese, nutace, aberace, refrakce, průhybů tubusu a nekolmostí os montáže je důležitým předpokladem pro precizní nájezd dalekohledu na zvolené souřadnice. Tuto funkci, či spíše model, „vlastní” každý větší dalekohled. Ovšem, tato observatoř má instalovanou automatickou funkci pořizování dat s následnou aplikaci korekčního modelu. Dalekohled je schopen zcela sám vybrat hvězdy z katalogu, nasnímat patřičné snímky a následně i vypočítat hodnoty korekcí. Celá procedura zabere asi dvě hodiny času zatímco pozorovatel může v klidu popíjet kávu.
Observatoř byla slavnostně otevřena 07. října 2014. Pásku slavnostně přestřihl ředitel Astronomického ústavu AV ČR prof. RNDr. Vladimír Karas, DrSc., a prof. RNDr. Vladimír Baumruk, DrSc. z Matematicko Fyzikální Fakulty Univerzity Karlovy. Symbolickým klíčem odemkl observatoř emeritní generální tajemník IAU prof. Johannes Andersen z NBI v Kodani.

Slavnostní přestřižení pásky u příležitosti otevření nové observatoře. Zdeněk Bardon, prof. RNDr. Vladimír Karas, DrSc., prof. RNDr. Vladimír Baumruk, DrSc.a Pavel Suchan. Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin Archív Střediska společných činností AV ČR
Slavnostní přestřižení pásky u příležitosti otevření nové observatoře. Zdeněk Bardon, prof. RNDr. Vladimír Karas, DrSc., prof. RNDr. Vladimír Baumruk, DrSc.a Pavel Suchan.
Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin Archív Střediska společných činností AV ČR

Observatoř Blue Eye-600 využívá Astronomický ústav UK v Praze a jejím hlavním uživatelem byl náš kamarád a skvělý astronom Mgr. Martin Lehký, který každou jasnou noc pozoroval vzdáleně z Hvězdárny v Úpici zejména proměnné hvězdy, komety a planetky.
Cílem celého náročného vývoje a stavby bylo ověřit použití průmyslových komponent v kombinaci nových technologií řízení. Nicméně, nikdo z nás netušil, kdo všechno sleduje naše počínání a ani ve snu nás nenapadlo, že právě Modré oko nás dovede až na ostrov La Palma, kde stojí skutečně velký dalekohled nesoucí hrdé jméno - William Herschel Telescope (WHT). Ale o tom až příště.

Otevřená "kopule" observatoře Blue Eye 600 a pohled na teleskop. Autor: Zdeněk Bardon
Otevřená "kopule" observatoře Blue Eye 600 a pohled na teleskop.
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoř Blue Eye 600 v zimě. Radarová louka Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově Autor: Zdeněk Bardon
Observatoř Blue Eye 600 v zimě. Radarová louka Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově
Autor: Zdeněk Bardon

Dr. Johannes Andersen při slavnostním projevu u příležitosti otevření nové observatoře. AsÚ Ondřejov. Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin Archív Střediska společných činností AV ČR
Dr. Johannes Andersen při slavnostním projevu u příležitosti otevření nové observatoře. AsÚ Ondřejov.
Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin Archív Střediska společných činností AV ČR

Dr.Johannes Andersen slavnostně spouští novou observatoř. AsÚ Ondřejov. Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin Archív Střediska společných činností AV ČR
Dr.Johannes Andersen slavnostně spouští novou observatoř. AsÚ Ondřejov.
Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin Archív Střediska společných činností AV ČR


Příště: William Herschel Telescope




Seriál

  1. Observatoře očima bačkorového astronoma
  2. Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
  3. První dvoumetr
  4. Dvojče Perkova dalekohledu
  5. Perkův dalekohled
  6. Dalekohled a medvědi na Rozhenu
  7. Dvoumetr pod Elbrusem
  8. Laserová observatoř
  9. Česká stopa v astronomickém ráji
  10. Dalekohled MPG 2,2 m na La Silla
  11. Legenda astronomie - Dánský dalekohled
  12. Lovec exoplanet
  13. Znovuzrození E152
  14. Hranatá kopule dalekohledu NTT
  15. Dalekohled a čokoláda
  16. Porodnice zrcadel
  17. Katedrála astronomie
  18. Dalekohled programu Apollo
  19. SkyCenter na Mount Lemmon
  20. John F. Kennedy a americký Stonehenge
  21. Dalekohledy města andělů
  22. Modré oko
  23. William Herschel Telescope
  24. Legenda československé astronomie


O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem (www.bardon.cz) a jen za několik málo let oslaví půl století pod oblohou. Jeho vášeň k astronomii odstartovala kometa Kohoutek v roce 1973. Záhy navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se několikrát zúčastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo jakousi koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře. Tak krátký příklad za všechny: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), observatoř OGS na Tenerife (ESA) a Dánský 1,54 m dalekohled na observatoři ESO, La Silla v Chile.

Je „otcem“ zakladatelem a současným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM), také členem několika astronomických organizací: Mezinárodní astronomická unie (čestný člen), Česká astronomická společnost (ČAS), Slovenský zväz astronómov (SZA) a profesionální Evropské astronomické unie (EAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř Zdeňkovi udělila čestný titul ESO Photo Ambassador. Také je autorem knihy: Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA.

Štítky: Zdeněk Bardon


43. vesmírný týden 2021

43. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 10. do 31. 10. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad jihozápadem Venuše a nad jižním obzorem jsou planety Jupiter a Saturn. Jasná planeta Merkur je na ranní obloze. Aktivita Slunce je nízká, ale na povrchu jsou pěkné skvrny. V neděli 31. října končí letní čas – ve tři hodiny ráno se posouvá čas zpět o hodinu na 2 hodiny SEČ. V neděli 31. října má z Floridy odstartovat raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon (mise Crew-3 k ISS). Ariane 5 byla po úpravách aerodynamického krytu i podruhé úspěšná a může tedy v prosinci vynést dalekohled JWST. Před 40 lety odstartovala k Venuši úspěšná sonda Veněra 13.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mesiac a ISS

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2021 obdržel snímek „Mesiac a ISS", jehož autorem je Lukáš Astaloš   Měsíc září roku 2021 je za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A aby těch měsíců nebylo málo, tak tématem vítězné fotografie je také

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko

Slnko

Další informace »