Související stránky k článku Hlubinami vesmíru se Zdeňkem Bardonem, 2. díl – astrofotografie
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl IV. Na Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově jsem přijel asi v roce 2005, kdy Perkův dalekohled ještě neměl současné jméno, ale byl to „jen” dvoumetr. Jakmile jsem vstoupil do kopule, tak mě jako technika doslova jedna věc „praštila do oči”. Drážky šroubů vnitřního opláštění kopule, lidově nuty, jsou všechny v jednom sklonu. Jak říkal můj strýc – aby to vypadalo. Obdobnými drobnostmi se firma ZEISS liší od těch ostatních. Prostě i po padesáti čtyřech letech je to stále perfektní.
Největší dalekohled České republiky je mojí srdeční záležitostí, protože bez této velmi náročné rekonstrukce elektronického řídícího systému by nebylo dalších. Navíc si osobně osahat úplně vše byla pro amatérského astronoma velká pocta.
V říjnovém díle budeme pokračovat s RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. v přehledu nejvýraznějších objevů v astronomii roku minulého. Nejprve se zastavíme u výzkumu Slunce, protože výzkum naší mateřské hvězdy obstarává hned dvojice nových sond. Pak se zastavíme na periférii Sluneční soustavy a povíme si i zajímavosti ze světa galaxií.
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl III. Shamakhy Astrophysical Observatory (SHAO) je observatoř na jižních svazích pohoří Kavkaz v Ázerbájdžánu. Je pojmenována po Nasreddinovi Tusim. Nachází se na východním svahu Pirqulu v nadmořské výšce 1500 m a je vzdálená jen několik kilometrů od města Šamachi. Než se člověk dostane až na hvězdárnu samou, musí zdolat přibližně 150 kilometrů z hlavního města Baku. Naštěstí nyní už po dálnici, ale v době mojí návštěvy byla cesta dost značným utrpením, jelikož silnice nebyly v úplně solidním stavu a dálnice se teprve budovala.
RNDr. Martin Ferus, Ph.D. je fyzikálním chemikem Oddělení spektroskopie Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského v Praze a je prvním astrochemikem, kterého jsme přivítali v našem pořadu.
A tak se bude naše beseda točit kolem chemie ve vesmíru. Dotkneme se otázek, např: Z čeho se vesmír skládal v raných epochách svého vývoje? Co zkoumají astrochemici a jak? Co nám mohou prozradit spektra mlhovin? Jakou roli hrají supernovy při syntézách prvků?
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl II. Observatoř Tautenburg, celým názvem Karl Schwarzschild Observatory, se nachází jen několik desítek kilometrů od místa zrodu legendární optiky. Město Jena proslavila hlavně firma ZEISS a i když se zde už astronomické dalekohledy nevyrábějí, tak zmodernizovaná optická továrna je zde stálou ikonou. Firmu ZEISS není možné ze seriálu o dalekohledech vynechat, protože to není jen o výrobě dalekohledů, ale to je už příběh, který započal mnohem dříve než stavba observatoře v Tautenburgu. Firma ZEISS vyrobila ve své historii opravdu hodně dalekohledů. Jen namátkově a se značnou mírou nepřesnosti (jedná se o průměr zrcadla) - 3 x 3,6 metru, 2 x 2,2 metru, 5 x 2 metry a 11 x 1 metr. V průběhu seriálu některé z nich navštívíme, ale nyní to bude o tom prvním, který se hovorově nazývá - dvoumetr.
Jak vypadají centra galaxií? Jsou masivní černé díry krmeny i výbuchy supernov? V besedě s prof. Janem Paloušem z Astronomického ústavu AV ČR se vydáme vstříc výzkumu do těchto končin.
Co víme či nevíme o černé díře uprostřed Mléčné dráhy? Jaké procesy se odehrávají v tzv. AGN – galaxií s aktivním jádrem např. u galaxie M 82 ve Velké medvědici?
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl I. Německo - španělská observatoř CAHA (Centro Astronómico Hispano en Andalucía) se nachází asi 120 kilometrů od španělské Granady na úbočí pohoří Sierra Nevada v nadmořské výšce 2 168 metrů. Rozsáhlý prostor observatoře je domovem několika teleskopů. Největším místním a zároveň největším kontinentálním přístrojem je dalekohled s průměrem zrcadla 3,5 metru. Vyrobila jej firma ZEISS a jistě není bez zajímavosti, že jeho téměř identické dvojče stojí na observatoři ESO La Silla v Chile.
Průvodcem současného výzkum galaxií bude v našem pořadu Prof. RNDr. Jan Palouš DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR.
Díl nultý: bačkorový astronom. Jmenuji se Zdeněk Bardon a jsem spolupracovníkem Hvězdárny v Úpici, dlouholetým členem České astronomické společnosti (ČAS), Slovenské svazu astronomů (SZA), Evropské astronomické společnosti (EAS), Foto ambasadorem ESO (Evropská jižní observatoř) a zakladatelem fotografické soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Přátelé mne znají spíše pod přezdívkou Bačkorový astronom. Proč právě „bačkorový” a jakou to má souvislost se seriálem, který touto předmluvou začíná?
V pražském studiu televize Noe zůstali od minula Brankica a Jiří Kubátovi. Stelární astrofyzici, kteří modelují atmosféry horkých hvězd. Jejich práce přináší i nové metody či spíše nová řešení. Jak se tam hmota pohybuje, jaké má projevy? V besedě se dotkneme také tzv. Wolf-Rayetových hvězd, které patří mezi nejteplejší hvězdy a snad jsou tím, co předchází výbuchům supernov.
Obraz Měsíce na obloze je nedílnou součástí naší představy o nočním nebi. Astrofotografové jej proklínají, jiní astronomové čekají s okem přitisknutým k okuláru dalekohledu na krátery objevující se ve slunečním světle postupujícímu u měsíčního terminátoru. Zamilovaní si šeptají Máchovy verše z Máje "Ouplné lůny krásná tvář – tak bledě jasná, jasně bledá, ...". V každém případě nám zejména úplněk, jinak nepříliš prokreslený díky "en face" nemodelujícímu osvětlení, přináší zajímavé otázky. Je stále stejný, stejně velký, stejně jasný? Na fotografické měsíční kompozici Zdenka Bardona, jejíž vytvoření zabralo vlastně celý kalendářní rok, se na tyto otazníky podíváme podrobněji.
Zveme vás k pokračování besedy s astrofyzikem doc. RNDr. Petrem Hadravou, DrSc. o spektoskopii hvězd. Spektrum hvězd přináší mnohdy takové informace, že díky nim vědci dokáží určit nejen jejich vlastnosti, velikosti či teploty, ale často určí i jejich průvodce. Zvláště u těsných dvojhvězd přináší spektroskopie vynikající výsledky. Jak se to určuje?
V úterní odpoledne 6. října byl obyčejný podzimní a již téměř klasicky zamračený den. Těžká oblaka zakrývala oblohu a déšť byl na spadnutí. Náhle a naprosto nečekaně se nad severovýchodním obzorem rozzářila neuvěřitelně krásná plná duha. Klenula se nad městem Jaroměř a autorovým rodným Josefovem. Ovšem nebyla to jen tak obyčejná duha. Byla fantasticky barevně sytá, a hlavně ji jako vějíř protínaly anti-krepuskulární paprsky.
V roce 2017 „navštívil“ okolí slunce objekt z jiného prostoru než sluneční soustavy. Jak tento objekt vypadá a odkud přiletěl? Co o něm víme? I ve světě exoplanet stále přibývají nové poznatky. My se zastavíme u naší nejbližší hvězdy od slunce Proximy a u soustavy Trappist-1 a její rodiny planet. Jaké tam jsou nové objevy?
Po knize astronomických fotografií „Nebeské perly české a slovenské astrofotografie“ se objevila kniha další. Není tentokrát čistě astronomická, byť snímků oblohy je v ní i tak dost. Její autor, astrofotograf a foto-ambasador ESO Zdenek Bardon, v ní propojil klasickou astronomii s cestovatelskými zážitky, i se svými zkušenostmi s velkými a ještě většími dalekohledy a jejich rekonstrukcemi.
S prof. Miloslavem Druckmüllerem, matematikem z VUT Brno, se ve vyprávění nejprve zastavíme u loňského úplného zatmění Slunce nad USA. Byla to velmi náročná expedice a podrobnosti o jejím průběhu budou jistě poutavým nahlédnutím pod pokličku vědeckého výzkumu. Jaká úskalí čekala na její protagonisty? Co vše bylo nutné zajistit, když prováděli fotografování hned na pěti stanovištích? Výsledky expedice se nyní zpracovávají a my si ukážeme v našem pořadu některé z nich.
Pokračování besedy o matematickém zpracování sluneční koróny.
Počátek roku 2019 odstartovaly hned dva mimořádně dobře pozorovatelné nebeské úkazy – meteorický roj Kvadrantidy a úplné zatmění Měsíce. V případě druhého úkazu počasí natolik přálo, že i přes nutné včasné vstávání a mrazivé teploty si barevný úplněk nenechaly ujít velké zástupy nadšenců. Ovšem co už se ví trošku méně, je fakt, že první kalendářní měsíc roku 2019 zaznamenal hned několik významných českých úspěchů na mezinárodní úrovni v astronomii a astrofotografii.
Astronom ze stelárního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR RNDr. Pavel Koubský, CSc. zůstal v pražském studiu TV Noe i na pokračování besedy o hvězdné astronomii.
Chcete se dozvědět jak se fotí krásy nebes v poušti Atacama v Chile či na vrcholu sopky Roque de los Muchachos na ostrově La Palma? Chcete si osahat a na vlastní fotoaparát nasadit některý z kompletní řady objektivů firmy Zeiss? Chcete se podívat na krásné snímky Foto Ambasadora Evropské Jižní Observatoře Zdenka Bardona? Chcete vzpomenout sta let Československa, padesáti devíti let úpické hvězdárny a dlouhé historie astronomie v hradeckém regionu? Pak přijďte 3. listopadu 2018 v 18 hodin na přednášku Zdenka Bardona do kongresového centra Aldis v Hradci Králové.
V pokračování s dr. Jiřím Grygarem budeme v listopadu pokračovat v objevech ve Sluneční soustavě a také se podíváme k exoplanetám. Zastavíme se tedy u trpasličí planety Pluto, komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, další trpasličí planety Ceres a první část cesty zakončíme u Slunce. Pak se podíváme na planety u jiných hvězd, například Proximy Kentaura.
