< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
Zdeněk Bardon Vytisknout článek

Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka

Dalekohled Schmidt s průměrem zrcadla 1,2 m.
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl I. Německo - španělská observatoř CAHA (Centro Astronómico Hispano en Andalucía) se nachází asi 120 kilometrů od španělské Granady na úbočí pohoří Sierra Nevada v nadmořské výšce 2 168 metrů. Rozsáhlý prostor observatoře je domovem několika teleskopů. Největším místním a zároveň největším kontinentálním přístrojem je dalekohled s průměrem zrcadla 3,5 metru. Vyrobila jej firma ZEISS a jistě není bez zajímavosti, že jeho téměř identické dvojče stojí na observatoři ESO La Silla v Chile.

Ovšem, já bych se chtěl pozastavit u jednoho menšího přístroje, který jsem měl možnost důkladně prozkoumat. Vlastně to není klasický dalekohled, ale Schmidtův teleskop, nebo spíše fotografická komora. Max-Planck-Institute (Univerzita Heidelberg) dalekohled s průměrem zrcadla 1,2 metru a korekční deskou 0,8 metru (ohnisko 240 centimetrů) přemístil z observatoře v Hamburku a instaloval jej na observatoři CAHA. S tímto přístrojem pracoval i český astronom pan dr. Luboš Kohoutek, který v roce 1973 objevil kometu nesoucí jeho jméno - Kohoutek C/1973 E1.

Kopule dalekohledu Schmidt s průměrem zrcadla 1,2 m. Autor: Zdeněk Bardon
Kopule dalekohledu Schmidt s průměrem zrcadla 1,2 m.
Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled pocházející z roku 1954 je umístěn na anglické vidlicové montáži Grubb-Parsons (1978) a její nectností byla drobná mechanická nestabilita. Fotografovalo se na skleněné desky o rozměrech 24x24 centimetrů s obrazovým polem 5,5 x 5,5 stupňů. Asi nejlepším zážitkem byl důmyslný mechanismus „nabíjení” fotografické kazety. Na druhou stranu vyměňovat desky za hluboké noci muselo být dost adrenalinovým procesem.

Držák fotografické kazety v ohnisku dalekohledu. Autor: Zdeněk Bardon
Držák fotografické kazety v ohnisku dalekohledu.
Autor: Zdeněk Bardon
Navzdory dlouhé době, kdy byla observatoř odstavená z provozu, se nám podařilo doslova „znásilnit” původní elektroniku a s dalekohledem pohybovat jako v době „normálního” provozu. Budova observatoře byla precizně zařízená včetně parádní temné komory a zázemí pro pozorovatele. Drobnou pozoruhodností  je stále fungující úklid. Pečlivě ustlaná a čistá postel je neustále připravená pro pozorovatele. 
Bohužel k instalaci nového řídícího systému prozatím nedošlo, takže observatoř na svoje znovuzrození teprve čeká.

Pohled do tubusu dalekohledu a na korekční desku s průměrem 0,8 m. Autor: Zdeněk Bardon
Pohled do tubusu dalekohledu a na korekční desku s průměrem 0,8 m.
Autor: Zdeněk Bardon

Kopule největšího kontinentálního dalekohledu. ZEISS 3,5 m. Autor: Zdeněk Bardon
Kopule největšího kontinentálního dalekohledu. ZEISS 3,5 m.
Autor: Zdeněk Bardon

Pohled na tubusu dalekohledu Schnidt z vrcholu kopule. Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na tubusu dalekohledu Schnidt z vrcholu kopule.
Autor: Zdeněk Bardon

Řídící panel dalekohledu. Autor: Zdeněk Bardon
Řídící panel dalekohledu.
Autor: Zdeněk Bardon

Ubytovací komplex observatoře CAHA. Autor: Zdeněk Bardon
Ubytovací komplex observatoře CAHA.
Autor: Zdeněk Bardon

Pohled na observatoř CAHA z vrcholu kopule Schmidt 1,2 metru dalekohledu. Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na observatoř CAHA z vrcholu kopule Schmidt 1,2 metru dalekohledu.
Autor: Zdeněk Bardon

Příště: První dvoumetr




Seriál

  1. Observatoře očima bačkorového astronoma
  2. Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
  3. První dvoumetr
  4. Dvojče Perkova dalekohledu
  5. Perkův dalekohled
  6. Dalekohled a medvědi na Rozhenu
  7. Dvoumetr pod Elbrusem
  8. Laserová observatoř
  9. Česká stopa v astronomickém ráji
  10. Dalekohled MPG 2,2 m na La Silla
  11. Legenda astronomie - Dánský dalekohled
  12. Lovec exoplanet
  13. Znovuzrození E152
  14. Hranatá kopule dalekohledu NTT
  15. Dalekohled a čokoláda
  16. Porodnice zrcadel
  17. Katedrála astronomie
  18. Dalekohled programu Apollo
  19. SkyCenter na Mount Lemmon
  20. John F. Kennedy a americký Stonehenge
  21. Dalekohledy města andělů
  22. Modré oko
  23. William Herschel Telescope
  24. Legenda československé astronomie
  25. Český dalekohled E152 na La Silla v Chile „žije”!


O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

 

 

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).

Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.

Další články autora (49)

Štítky: Zdeněk Bardon

22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »