Související stránky k článku Hlubinami vesmíru se Zdeňkem Bardonem, 2. díl – astrofotografie
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XII. Na observatoři La Silla v chilské poušti Atacama, která patří pod křídla Evropské jižní observatoře (ESO), je samostatných hvězdáren relativně mnoho. Jednou z nich již léta opuštěná budova dalekohledu E152. Tato pětipatrová observatoř s velkou kopulí na samém vrcholu byla kdysi „vlajkovou lodí” ESO s množstvím kanceláří, optických laboratoří a samotného dalekohledu. Konstrukce E152 je dvojčetem identického stroje, který se nachází ve francouzské Observatoire de Haute-Provence a byl vyroben francouzskou firmou REOSC.
Jak vypadají centra galaxií? Jsou masivní černé díry krmeny i výbuchy supernov? V besedě s prof. Janem Paloušem z Astronomického ústavu AV ČR se vydáme vstříc výzkumu do těchto končin.
Co víme či nevíme o černé díře uprostřed Mléčné dráhy? Jaké procesy se odehrávají v tzv. AGN – galaxií s aktivním jádrem např. u galaxie M 82 ve Velké medvědici?
Ve studiu TV Noe budou v pátek od 10:15 událost komentovat RNDr. Michal Sobotka, DSc.Vedoucí slunečního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR a PaeDr. Ivana Marková, Ph.D., vedoucí Hvězdárny a planetária Johana Palisy v Ostravě. Podrobnosti
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XI. Observatoř ESO, La Silla v Chile ještě neopustíme, protože nelze vynechat dalekohled ESO 3,6. Rozměrná 30 metrů vysoká válcová budova s velkou kopulí o průměru 30 metrů je dominantou sedla hory La Silla (2 400 m), protože je umístěná na nejvyšším místě a zářivé bílá kopule je viditelná už i z dálnice. K dalekohledu samotnému se lze dostat po silnici, která jako šroubovice obepíná skalnatý vrchol na kterém byla budova postavena. Cestou si lze všimnou do skály zapuštěné rozvodny a výkonových zdrojů. To má svůj racionální důvod, a tím je odvod odpadního tepla mimo zorné pole dalekohledu.
Průvodcem současného výzkum galaxií bude v našem pořadu Prof. RNDr. Jan Palouš DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR.
Jiří Grygar. Zdroj: TV Noe.Na pátek 14. června 2013 připravuje TV Noe na 20:00 živé vysílání Kulatého stolu o aktuálním dění v astronomii. Na dotazy diváků budou připraveni odpovídat tři hosté - astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc. z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, děkan Filozoficko přírodovědecké fakulty Slezské univerzity Prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc. a teoretický fyzik Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. z ČVUT.
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl X. Na Evropské jižní observatoři (ESO) na La Silla v Chile zahájil v roce 1978 pozorování Dánský 1,54 metrový dalekohled, který se oficiálně označuje jako DK154, a něm bude tento díl.
Když jsem na observatoř La Silla jsem přijel poprvé, hned jsem se do tohoto astronomického ráje zamiloval. Cílem návštěvy byla technická prohlídka dalekohledu, kterému již dosluhoval řídící systém. Dánský dalekohled je takzvaný národní dalekohled. To znamená, že je sice součástí ESO, ale ve vlastnictví Niels Bohr Institute v Kodani. O stavbu slavného teleskopu se zasloužil dánský astronom Johannes Andersen, který byl mimo jiné v letech 1997 - 2000 generálním tajemníkem Mezinárodní astronomické unie (IAU).
V pražském studiu televize Noe zůstali od minula Brankica a Jiří Kubátovi. Stelární astrofyzici, kteří modelují atmosféry horkých hvězd. Jejich práce přináší i nové metody či spíše nová řešení. Jak se tam hmota pohybuje, jaké má projevy? V besedě se dotkneme také tzv. Wolf-Rayetových hvězd, které patří mezi nejteplejší hvězdy a snad jsou tím, co předchází výbuchům supernov.
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl IX. Observatoř La Silla v chilské poušti Atacama, která patří pod křídla Evropské jižní observatoře (ESO), jsem představil v úvodním povídáním předchozího dílu. Nyní se podíváme do útrob dalekohledu MPG/ESO 2,2 metru. Zkratka MPG vychází z německého Max Planck Gesellschaft. Teleskop byl zkonstruován Astronomickým institutem Maxe Plancka (Heidelberg, Německo) a vyroben společností ZEISS. Původně měl být umístěn v Africe, ale v roce 1983 byl instalován na La Silla.
Zveme vás k pokračování besedy s astrofyzikem doc. RNDr. Petrem Hadravou, DrSc. o spektoskopii hvězd. Spektrum hvězd přináší mnohdy takové informace, že díky nim vědci dokáží určit nejen jejich vlastnosti, velikosti či teploty, ale často určí i jejich průvodce. Zvláště u těsných dvojhvězd přináší spektroskopie vynikající výsledky. Jak se to určuje?
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl VIII. Dříve než se pustím do povídání o dalekohledech v astronomickém ráji pouště Atacama, tak bych rád přiblížil Evropskou jižní observatoř (ESO) na La Silla v Chile.
Místo samotné je vzdálené asi 250 kilometrů od druhého nejstaršího města Chile La Sereny a přibližně 600 kilometrů od hlavního města Santiaga. Poušť Atacama je kromě arktických oblastí nejsušším místem naší planety a 300 jasných nocí v kalendářním roce byly nejspíše hlavní důvody pro výstavbu první observatoře ESO. V sedle hory La Silla (v češtině Židle) v nadmořské výšce 2 400 metrů se nachází komplex hvězdáren, který zahájil svá pozorování v letech 1960 - 1961.
V roce 2017 „navštívil“ okolí slunce objekt z jiného prostoru než sluneční soustavy. Jak tento objekt vypadá a odkud přiletěl? Co o něm víme? I ve světě exoplanet stále přibývají nové poznatky. My se zastavíme u naší nejbližší hvězdy od slunce Proximy a u soustavy Trappist-1 a její rodiny planet. Jaké tam jsou nové objevy?
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl VII. Observatoř s oficiálním názvem – ESA Optical Ground Station (OGS) na španělském ostrově Tenerife není jen „obyčejná” hvězdárna, ale laserová stanice ve vlastnictví Evropské kosmické agentury (ESA). Špičkové vědecké pracoviště je zároveň součástí komplexu Teide observatory - španělsky Observatorio del Teide a leží v nadmořské výšce 2 390 metrů v těsném sousedství nejvyšší hory Španělského království Pico de Teide (3718 m n. m.).
A jsme opět u firmy ZEISS, která vyrobila úplně poslední dalekohled o průměru 1 metr s originálním pojmenováním 1 m RCC ZEISS. Zajímavá je jeho pouť mezi národy. Totiž, tento dalekohled byl původně vlastnictvím SSSR a nebyl nikdy instalován. Nakonec jej koupila ESA a následně byl postaven na ostrově Tenerife.
S prof. Miloslavem Druckmüllerem, matematikem z VUT Brno, se ve vyprávění nejprve zastavíme u loňského úplného zatmění Slunce nad USA. Byla to velmi náročná expedice a podrobnosti o jejím průběhu budou jistě poutavým nahlédnutím pod pokličku vědeckého výzkumu. Jaká úskalí čekala na její protagonisty? Co vše bylo nutné zajistit, když prováděli fotografování hned na pěti stanovištích? Výsledky expedice se nyní zpracovávají a my si ukážeme v našem pořadu některé z nich.
Pokračování besedy o matematickém zpracování sluneční koróny.
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl VI. Konečně nejmladší dvoumetr 2M-RCC (někdy označovaný jako ZEISS-2000) byl instalován na severním Kavkazu ve „stínu” Elbrusu. Hora má dva vrcholy (západní 5642 m n. m. a východní 5621 m n. m.) a místní jí přezdívají „dívčí ňadra”. Impozantní observatoř se nachází ve výšce 3 150 metrů a nese jméno Terskol dle stejnojmenného městečka hluboko pod ní. Na rozdíl od všech ostatních hvězdáren je Terskol obtížně dosažitelný. Nákladní auta se zásobami mají šanci dosáhnout vrcholu jenom během krátkého léta. Ovšem nejprve musí buldozery doslova vyčistit jedinou přístupovou cestu. Velké kameny a hromady štěrku na prašnou silnici zanese bezpočet lavin v zimním období.
Astronom ze stelárního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR RNDr. Pavel Koubský, CSc. zůstal v pražském studiu TV Noe i na pokračování besedy o hvězdné astronomii.
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl V. Bulharská observatoř Rozhen se nachází jen patnáct kilometrů od městečka Chepelare v nadmořské výšce 1759 metrů. Dalo by se říci, že leží téměř na hranicích s Řeckem. Oficiální pojmenování je NAO-Rozhen (National Astronomical Observatory - Rozhen). Jak říkají místní lidé – Vítejte na pohostinné hoře Orfeus a Dionysius, starých Thráků, pyšných horolezců, božské přírody, magických písní a starověkých legend. Musím potvrdit, že hora porostlá mohutnými smrky, na které je observatoř umístěna, je skutečně kouzelná.
V pokračování s dr. Jiřím Grygarem budeme v listopadu pokračovat v objevech ve Sluneční soustavě a také se podíváme k exoplanetám. Zastavíme se tedy u trpasličí planety Pluto, komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, další trpasličí planety Ceres a první část cesty zakončíme u Slunce. Pak se podíváme na planety u jiných hvězd, například Proximy Kentaura.
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl IV. Na Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově jsem přijel asi v roce 2005, kdy Perkův dalekohled ještě neměl současné jméno, ale byl to „jen” dvoumetr. Jakmile jsem vstoupil do kopule, tak mě jako technika doslova jedna věc „praštila do oči”. Drážky šroubů vnitřního opláštění kopule, lidově nuty, jsou všechny v jednom sklonu. Jak říkal můj strýc – aby to vypadalo. Obdobnými drobnostmi se firma ZEISS liší od těch ostatních. Prostě i po padesáti čtyřech letech je to stále perfektní.
Největší dalekohled České republiky je mojí srdeční záležitostí, protože bez této velmi náročné rekonstrukce elektronického řídícího systému by nebylo dalších. Navíc si osobně osahat úplně vše byla pro amatérského astronoma velká pocta.
21. srpna se ve Spojených státech odehrálo úplné zatmění Slunce. Dlouho očekávaná událost se stala jistě velmi sledovanou mnohými médii. Živé komentované vysílání úplného zatmění připravila i televize Noe, známá svým seriálem Hlubinami vesmíru.
Pojďme si tuto událost připomenout ještě jednou v repríze tuto neděli od 15:50 na TV Noe.