Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Hranatá kopule dalekohledu NTT

Hranatá kopule dalekohledu NTT

Mléčná dráha na dalekohledem NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XIII. Na observatoři ESO, La Silla v Chile ještě zůstaneme, protože nelze nevzpomenout revoluční observatoř pojmenovanou - New Technology Telescope  (NTT). Stavba a hlavně konstrukce dalekohledu byla průlomem v oblasti designu teleskopů. Observatoř byla slavnostně otevřena v roce 1989, ale jen rok před tím, dne 13. června 1988 společnost ZEISS dokončila zrcadlo o průměru 3,58 metru s tloušťkou 240 milimetrů a světu představila první aktivní optiku, vyvinutou ESO (adaptivní optika je něco jiného).

Aktivní optika byla skutečnou revolucí v astronomii, protože primární zrcadlo vyrobené z materiálu Zerodur (lithium-aluminosilikátová sklokeramika) je flexibilní. Prakticky zrcadlo leží na 75 aktivních podporách, které umožňují pohyb ve třech osách. Poloha sekundárního zrcadla je také aktivně ovládána ve třech směrech. Tvar obou zrcadel je během pozorování aktivně nastavován akčními prvky řídícím počítačem na základě speciálního snímače obrazu (analyzátor obrazu).

Celkový pohled na dalekohled NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Celkový pohled na dalekohled NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Důvodem instalace aktivní optiky je omezení chvění obrazu zapřičiněného turbulencí atmosféry. Principy a zkušenosti s konstrukcí aktivní optiky byly převzaty pro stavbu Very Large Telescope (VLT) na Cerro Paranal a budou použity i na Extremely Large Telescope (ELT).
Příhradová konstrukce tubusu dalekohledu je instalována na alt-azimutální montáži. Konstrukční výhody takového řešení jsou zřejmé. Jde hlavně o hmotnost a jednodušší výrobu, obzvláště pro podstatně větší průměry zrcadel. Alt/Az montáž je „jednoduchá”, ale vzhledem ke stáčení obrazového pole oproti paralaktické montáži musí být použit derotátor. Velmi lidově to popíši asi takto - derotátor je velmi precizně vyrobený „okulárový” výstup dalekohledu, který řídí počítač a otáčí kamerou tak, aby na snímku byly hvězdy zobrazeny jako „tečky” a ne „čárky”.

Detailní snímek odrazné plochy zrcadla dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Detailní snímek odrazné plochy zrcadla dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Kopule dalekohledu, pokud to tak lze pojmenovat, je osmiboká a opět to byl technologický průlom v konstrukci. Hlavním důvodem relativně malé kopule je systém větracích klapek, které zajišťují nejen kompletní větrání, ale i plynulé směřování proudění vzduchu přes zrcadlo. Tím se snižují turbulence a výsledný efekt vede k ostřejším obrazům. V podstatě to už není klasická kopule, ale kryt dalekohledu.
Pozoruhodností celé konstrukce je to, že se kopule otáčí zároveň s dalekohledem. Uvnitř je místo pouze pro vertikální pohyb dalekohledu, nikoliv pro horizontální.
Instalovaných vědeckých přístrojů je více, ale já bych si dovolil připomenout jeden, který mne velmi zaujal. Infračervený spektrograf a kamera - SOFI. Kompletní název je sloučenina „hromady zkratek a souvislostí”. Tak tedy SOFI = Son OF ISAAC, přičemž ISAAC = Infrared Spectrometer And Array Camera. Popis tohoto přístroje jde nad rámec seriálu, ale pokud má někdo zájem o více informací, tak zde je odkaz: https://www.eso.org/public/teles-instr/lasilla/ntt/sofi/

Spektrograf SOFI na dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Spektrograf SOFI na dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Celá konstrukce observatoře NTT je monumentální a stejně jako v případě MPG, tak i zde konstruktéři přemýšleli hlavou a po „zádech” budovy vybudovali servisní rampu, ze které je možné snadno a jednoduše vyjmout zrcadlo určené každé tři roky k pokovení odrazné plochy. Zároveň byly pod nájezdovou rampou umístěny výkonové zdroje, a tak odpadní teplo neruší dalekohled v pozorování.

Mléčná dráha a souhvězdí Jižní kříž ve štěrbině dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Mléčná dráha a souhvězdí Jižní kříž ve štěrbině dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

CCD kamera v Nasmyth ohnisku dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
CCD kamera v Nasmyth ohnisku dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Spodní část zrcadla dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Spodní část zrcadla dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Zrcadlo o průměru 3,6 metru dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Zrcadlo o průměru 3,6 metru dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Dráhy hvězd nad kopulí dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Dráhy hvězd nad kopulí dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Kopule dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Kopule dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Příště: Dalekohled a čokoláda




Seriál

  1. Observatoře očima bačkorového astronoma
  2. Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
  3. První dvoumetr
  4. Dvojče Perkova dalekohledu
  5. Perkův dalekohled
  6. Dalekohled a medvědi na Rozhenu
  7. Dvoumetr pod Elbrusem
  8. Laserová observatoř
  9. Česká stopa v astronomickém ráji
  10. Dalekohled MPG 2,2 m na La Silla
  11. Legenda astronomie - Dánský dalekohled
  12. Lovec exoplanet
  13. Znovuzrození E152
  14. Hranatá kopule dalekohledu NTT
  15. Dalekohled a čokoláda
  16. Porodnice zrcadel
  17. Katedrála astronomie
  18. Dalekohled programu Apollo
  19. SkyCenter na Mount Lemmon
  20. John F. Kennedy a americký Stonehenge
  21. Dalekohledy města andělů
  22. Modré oko
  23. William Herschel Telescope
  24. Legenda československé astronomie
  25. Český dalekohled E152 na La Silla v Chile „žije”!


O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

 

 

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).

Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.

Štítky: Zdeněk Bardon


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »