Znovuzrození E152

Dalekohled s průměrem zrcadla 1,52 metru v optické konfiguraci Cassegrain (f/14.9) nebo Coudé (f/31) je instalován na anglické dvou-pilířové montáži. Ohnisko Coudé bylo zrušeno a nepoužívá se. První světlo dalekohled spatřil v roce 1968. Posledním instalovaným přístrojem je spektrograf Boller & Chivens a až do roku 1994 byl zde využíván spektrograf The Fiber-fed Extended Range Optical Spectrograph (FEROS). Ten je nyní součástí přístrojového vybavení dalekohledu MPG/ESO 2,2 metru.

Pozoruhodností paralaktické montáže jsou třecí převody a nikoliv šnekové. Pravděpodobně je to oblíbené konstrukční řešení francouzské firmy REOSC. Mimochodem, tato firma stále existuje.
Zajímavostí, se kterou jsem se setkal jen v knížkách, je hydraulickým systémem ovládaná a pohyblivá podlaha. V minulosti toto vybavení bylo nezbytné, protože službu konající pozorovatel musel přístroje ovládat ručně z dosahu výšky člověka. Dánský astronom Johannes Andersen, o které jsem se zmínil v minulém dílu, mi napsal, že s tím to dalekohledem napozoroval několik tisíc hodin. Tím chci říci, že v minulosti to byl značně vytížený přístroj.

Konstrukční zajímavostí je kopule. V podstatě to jsou dvě kopule v jedné. Jednoduše řečeno je dutá. Důvodem byla teplotní stabilizace. Dutina se profukovala ventilátory naprosto stejně jako samotný tubus dalekohledu. Navíc po obvodu kopule byla umístěna speciální „hadice”, která se po zaparkování dalekohledu nafoukla a vytěsnila prostor mezi kopulí a prstencem budovy. Důvod je zřejmý - zamezení prašnosti a omezení teplotního gradientu optiky dalekohledu.

Z pohledu astrofotografa se nemůžu nezmínit o jednom fantastickém místě. Na samém vrcholu budovy dalekohledu E152 je plochá střecha, nebo spíše terasa. Jak vtipně poznamenal hlavní inženýr La Silla, je to ideální místo pro kavárnu. To byl samozřejmě vtip, ale podstatou je mimořádně úžasný výhled na celý komplex observatoře La Silla. V noci je to nejlepší místo pro fotografování a pozorování vesmíru.
Díky super nízkým hodnotám vlhkosti panující v poušti Atacama jsou ocelové komponenty dalekohledu a montáže poškozené rzí jen minimálně. Při naši poslední technické návštěvě jsme ve spolupráci s techniky ESO dokázali dalekohled „rozhýbat” i navzdory skutečnosti, že původní elektronika je z velké části nefunkční.

Dalekohled se bude ve finále ovládat z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Zároveň bude partnerem „flotily” teleskopů Alfreda Jensche a Perkova dalekohledu. To znamená součástí  konzorcia PLATOSpec, jejímž lídrem je Dr. Petr Kabath
Plán počítá s instalací Echellé spektrografu PUCHEROS a následně mnohem přesnějšího PLATOSpec. Cílem je rozpracovávaní výsledků pozorování satelitu PLATO (ESA) a hledání exoplanet.

Předmětem rekonstrukce a robotizace je snad úplně všechno. Nová čidla, motory, řídící systém,  kompletní kabelová instalace či nový spektrograf s opravou kopule. Proč mluvím v současnosti? Protože rekonstrukce právě probíhá a vzhledem k pandemickému stavu se bohužel termín instalace nových komponentů protahuje. Zásilka rozměrných beden bude připravena k odeslání v průběhu června 2021. Za dva měsíce bude nejspíše vše dodáno na La Silla a pak už „jenom” instalace a oživení. Držte nám palec, protože s vyšší mocí nikdo nic neudělá.

Poděkování za konzultaci patří Dr. Petru Kabathovi

Příště: Hranatá kopule dalekohledu NTT