Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Znovuzrození E152

Znovuzrození E152

Jižní kříž a mlhovina Homunkulus v "zajetí" silného airglow nad kopulí dalekohledu E152.ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XII. Na observatoři La Silla v chilské poušti Atacama, která patří pod křídla Evropské jižní observatoře (ESO), je samostatných hvězdáren relativně mnoho. Jednou z nich již léta opuštěná budova dalekohledu E152. Tato pětipatrová observatoř s velkou kopulí na samém vrcholu byla kdysi „vlajkovou lodí” ESO s množstvím kanceláří, optických laboratoří a samotného dalekohledu. Konstrukce E152 je dvojčetem identického stroje, který se nachází ve francouzské Observatoire de Haute-Provence a byl vyroben francouzskou firmou REOSC.

Dalekohled s průměrem zrcadla 1,52 metru v optické konfiguraci Cassegrain (f/14.9) nebo Coudé (f/31) je instalován na anglické dvou-pilířové montáži. Ohnisko Coudé bylo zrušeno a nepoužívá se. První světlo dalekohled spatřil v roce 1968. Posledním instalovaným přístrojem je spektrograf Boller & Chivens a až do roku 1994 byl zde využíván spektrograf The Fiber-fed Extended Range Optical Spectrograph (FEROS). Ten je nyní součástí přístrojového vybavení dalekohledu MPG/ESO 2,2 metru.

Pohled na tubus dalekohledu E152. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na tubus dalekohledu E152. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Pozoruhodností paralaktické montáže jsou třecí převody a nikoliv šnekové. Pravděpodobně je to oblíbené konstrukční řešení francouzské firmy REOSC. Mimochodem, tato firma stále existuje.
Zajímavostí, se kterou jsem se setkal jen v knížkách, je hydraulickým systémem ovládaná a pohyblivá podlaha. V minulosti toto vybavení bylo nezbytné, protože službu konající pozorovatel musel přístroje ovládat ručně z dosahu výšky člověka. Dánský astronom Johannes Andersen, o které jsem se zmínil v minulém dílu, mi napsal, že s tím to dalekohledem napozoroval několik tisíc hodin. Tím chci říci, že v minulosti to byl značně vytížený přístroj.

Uvnitř tubusu dalekohledu E152. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Uvnitř tubusu dalekohledu E152. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Konstrukční zajímavostí je kopule. V podstatě to jsou dvě kopule v jedné. Jednoduše řečeno je dutá. Důvodem byla teplotní stabilizace. Dutina se profukovala ventilátory naprosto stejně jako samotný tubus dalekohledu. Navíc po obvodu kopule byla umístěna speciální „hadice”, která se po zaparkování dalekohledu nafoukla a vytěsnila prostor mezi kopulí a prstencem budovy. Důvod je zřejmý - zamezení prašnosti a omezení teplotního gradientu optiky dalekohledu.

Kopule a výhled na část observatoře La Silla z ploché střechy dalekohledu E152. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Kopule a výhled na část observatoře La Silla z ploché střechy dalekohledu E152. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Z pohledu astrofotografa se nemůžu nezmínit o jednom fantastickém místě. Na samém vrcholu budovy dalekohledu E152 je plochá střecha, nebo spíše terasa. Jak vtipně poznamenal hlavní inženýr La Silla, je to ideální místo pro kavárnu. To byl samozřejmě vtip, ale podstatou je mimořádně úžasný výhled na celý komplex observatoře La Silla. V noci je to nejlepší místo pro fotografování a pozorování vesmíru.
Díky super nízkým hodnotám vlhkosti panující v poušti Atacama jsou ocelové komponenty dalekohledu a montáže poškozené rzí jen minimálně. Při naši poslední technické návštěvě jsme ve spolupráci s techniky ESO dokázali dalekohled „rozhýbat” i navzdory skutečnosti, že původní elektronika je z velké části nefunkční.

Budova dalekohledu E152 a svobodná lama guanko. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Budova dalekohledu E152 a svobodná lama guanko. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Dalekohled se bude ve finále ovládat z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Zároveň bude partnerem „flotily” teleskopů Alfreda Jensche a Perkova dalekohledu. To znamená součástí  konzorcia PLATOSpec, jejímž lídrem je Dr. Petr Kabath
Plán počítá s instalací Echellé spektrografu PUCHEROS a následně mnohem přesnějšího PLATOSpec. Cílem je rozpracovávaní výsledků pozorování satelitu PLATO (ESA) a hledání exoplanet.

Řídící místnost v pátém patře kopule dalekohledu E152. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Řídící místnost v pátém patře kopule dalekohledu E152. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Předmětem rekonstrukce a robotizace je snad úplně všechno. Nová čidla, motory, řídící systém,  kompletní kabelová instalace či nový spektrograf s opravou kopule. Proč mluvím v současnosti? Protože rekonstrukce právě probíhá a vzhledem k pandemickému stavu se bohužel termín instalace nových komponentů protahuje. Zásilka rozměrných beden bude připravena k odeslání v průběhu června 2021. Za dva měsíce bude nejspíše vše dodáno na La Silla a pak už „jenom” instalace a oživení. Držte nám palec, protože s vyšší mocí nikdo nic neudělá.

Panorama Mléčné dráhy nad kopulí dalekohledu E152. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Panorama Mléčné dráhy nad kopulí dalekohledu E152. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Velký Magellanův oblak a silné airglow nad kopulí dalekohledu E152. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Velký Magellanův oblak a silné airglow nad kopulí dalekohledu E152. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Budova dalekohledu E152 těsně po západu Slunce. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Budova dalekohledu E152 těsně po západu Slunce. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Dalekohled E152 v parkovací poloze. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled E152 v parkovací poloze. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Původní spektrograf Boller & Chivens na dalekohledu E152. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Původní spektrograf Boller & Chivens na dalekohledu E152. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Pohled na odkryté zrcadlo dalekohledu E152. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na odkryté zrcadlo dalekohledu E152. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Tovární test nového řídícího systému určeného pro dalekohled E152 Autor: Zdeněk Bardon
Tovární test nového řídícího systému určeného pro dalekohled E152
Autor: Zdeněk Bardon

Poděkování za konzultaci patří Dr. Petru Kabathovi

Příště: Hranatá kopule dalekohledu NTT




Seriál

  1. Observatoře očima bačkorového astronoma
  2. Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
  3. První dvoumetr
  4. Dvojče Perkova dalekohledu
  5. Perkův dalekohled
  6. Dalekohled a medvědi na Rozhenu
  7. Dvoumetr pod Elbrusem
  8. Laserová observatoř
  9. Česká stopa v astronomickém ráji
  10. Dalekohled MPG 2,2 m na La Silla
  11. Legenda astronomie - Dánský dalekohled
  12. Lovec exoplanet
  13. Znovuzrození E152
  14. Hranatá kopule dalekohledu NTT
  15. Dalekohled a čokoláda
  16. Porodnice zrcadel
  17. Katedrála astronomie
  18. Dalekohled programu Apollo
  19. SkyCenter na Mount Lemmon
  20. John F. Kennedy a americký Stonehenge
  21. Dalekohledy města andělů
  22. Modré oko
  23. William Herschel Telescope
  24. Legenda československé astronomie
  25. Český dalekohled E152 na La Silla v Chile „žije”!


O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

 

 

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).

Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.

Štítky: Zdeněk Bardon


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »