Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Katedrála astronomie

Katedrála astronomie

Kopule dalekohledu LBT (Large Binocular Telescope). Mount Graham, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XVII. V minulém dílu jsme navštívili Vatikánskou observatoř VATT na Mount Graham v Arizoně v nadmořské výšce 3 290 metrů. Jen pár stovek metrů opodál se nachází neuvěřitelný výtvor lidských mozků a rukou a tak se dostáváme k vrcholů všech vrcholů.  Obřímu, gigantickému a naprosto neskutečnému goliáši. Největší dalekohled světa s jednolitým zrcadlem, respektive dvěma. Osobně bych to pojmenoval jako zázrak technologie jedenadvacátého století. Fantastický přístroj byl příznačně pojmenován - Large Binocular telescope (LBT). V českém překladu - Velký binokulární dalekohled.

Podobný typ dalekohledu používají myslivci, ale zdejší binokulár používá zrcadla o průměru 8,4 metrů a hned dvě vedle sebe! Pokud se spojí optický výkon obou zrcadel, tak je dosaženo ekvivalentu jednoho zrcadla o průměru 12 metrů!
Na provozu obřího stroje se podílejí čtyři skupiny univerzit. Na straně USA to jsou zejména Arizona State University, The Ohio State University a University of Minnesota. Za Evropu pak německý Max Planck Institute for Astronomy a italská Istituto Nazionale di Astrofisica. Ve skutečnosti je to daleko větší skupina a koho to zajímá, tak na stránkách LBT nalezne více informací.

Pohled na Submillimeter Telescope a LBT. Mt.Graham, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na Submillimeter Telescope a LBT. Mt.Graham, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

První věcí, která skutečně zaujme je vlastní budova s kopulí. Ovšem pokud se hranatá „krabice” dá považovat za kopuli. Já myslím, že slušivější název může být něco jako sofistikovaný kryt. A je fakt obrovský. Jenom šíře jedné štěrbiny je neuvěřitelných 10 metrů. Podvozková kola, použitá z železničních vagonů, nesou celou váhu kopule, která se otáčí synchronně s dalekohledem. Pokud se „zapomenete” v kopuli při chodu dalekohledu, pak je tak trochu legrační nalézt východ, který neustále mění svoji polohu.

Jeden z podvozků kopule dalekohledu LBT. Mt.Graham, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Jeden z podvozků kopule dalekohledu LBT. Mt.Graham, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Dalekohled na první pohled připomíná „pivovar”, protože orientace v obrovském množství potrubí je relativně náročná, protože zde je velmi těžké pojmenovat něco jako tubus a montáž. Prostě dalekohled je integrován do montáže. Základem teleskopu je mamutí konstrukce ve tvaru písmene „T”. Na kratších stranách jsou uložena dvě zrcadla o průměru 8,417 metru, F/1,142. Tloušťka přední stěny skleněného kotouče je pouhých 28 milimetrů, celková hmotnost 16 tun a tloušťka „včelí plástve” 894 milimetrů. Soustava zrcadel pracuje v optické konfiguraci Gregory s výsledným f/15. Sekundární zrcadlo je samozřejmě součástí adaptivní optiky.

Jedno ze dvou primárních zrcadel o průměru 8,4 metru dalekohledu LBT. Mt.Graham, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Jedno ze dvou primárních zrcadel o průměru 8,4 metru dalekohledu LBT. Mt.Graham, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Zrcadla jsou samozřejmě produktem Laboratoře zrcadel v Tucsonu. Revoluční pojetí výroby uspoří značnou masu skla a tak jen pro srovnání - legendární Hale teleskop (1949) na Mount Palomaru s průměrem žebrovaného zrcadla průměru 508 centimetrů má hmotnost 14,5 tun.
Konstrukce otevřeného „tubusu” je umístěna Alt/Az montáži, který plave na hydrostatických ložiscích. A jsme opět u hydraulického oleje a řešení použité před mnoha desítkami roků. Ovšem zde, je to jinak. Tím myslím dvojitou kolébku ložisek na vertikálním zdvihu. Princip hydraulického lože jsem již několikrát popsal, ale tady je problém podstatně složitější, protože se využívají současně dvě ložiska a tak mimo nadnášení, se musí hydraulické axiální kleště postarat o to, aby dalekohled „nespadl” ze základní konstrukce azimutu.

Detailní snímek hydraulického ložiska dalekohledu LBT. Mt.Graham, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Detailní snímek hydraulického ložiska dalekohledu LBT. Mt.Graham, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Osobně jsem byl nadšený ze způsobu vyvažovaní složité konstrukce. To se provádí naprosto jednoduše a současně geniálně. Nemrznoucí kapalinou. Ta se přečerpává do malých nádrží integrovaných v konstrukci dalekohledu.
V roce 2017 celou horu zachvátil rozsáhlý požár. Oheň rozpoutal blesk. Shořela většina stromů v okolí observatoře VATT a LBT. Snad jen zázrakem hasičské letouny zachránily obě observatoře před totální zkázou.

Dalekohled LBT v porovnání s velikostí člověka (uprostřed snímku pod dalekohledem stojí autor). Mt.Graham, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled LBT v porovnání s velikostí člověka (uprostřed snímku pod dalekohledem stojí autor). Mt.Graham, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Autor v řídícím centru dalekohledu LBT. Mt.Graham, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Autor v řídícím centru dalekohledu LBT. Mt.Graham, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Schéma dalekohledu LBT. Mt.Graham, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Schéma dalekohledu LBT. Mt.Graham, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Jedno z primárních zrcadel o průměru 8,4 metru. Dalekohled LBT, Mt.Graham, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Jedno z primárních zrcadel o průměru 8,4 metru. Dalekohled LBT, Mt.Graham, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Dalekohled LBT ze strany hydraulických ložisek. Mt.Graham, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled LBT ze strany hydraulických ložisek. Mt.Graham, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

CCD kamera dalekohledu LBT (velikost připomíná malé auto). Mt. Graham, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
CCD kamera dalekohledu LBT (velikost připomíná malé auto). Mt. Graham, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

LBT a Submillimeter Telescope za úplňku. Mt.Graham, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
LBT a Submillimeter Telescope za úplňku. Mt.Graham, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Budova dalekohledu LBT. Mt.Graham, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Budova dalekohledu LBT. Mt.Graham, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Otevřená "kopule" a Submillimter Telescope. Mt.Graham, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Otevřená "kopule" a Submillimter Telescope. Mt.Graham, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Pohled na Submillimeter Telescope (Heinrich Rudolf Hertz) na Mt. Graham. Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na Submillimeter Telescope (Heinrich Rudolf Hertz) na Mt. Graham. Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Příště: Dalekohled programu Apollo




Seriál

  1. Observatoře očima bačkorového astronoma
  2. Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
  3. První dvoumetr
  4. Dvojče Perkova dalekohledu
  5. Perkův dalekohled
  6. Dalekohled a medvědi na Rozhenu
  7. Dvoumetr pod Elbrusem
  8. Laserová observatoř
  9. Česká stopa v astronomickém ráji
  10. Dalekohled MPG 2,2 m na La Silla
  11. Legenda astronomie - Dánský dalekohled
  12. Lovec exoplanet
  13. Znovuzrození E152
  14. Hranatá kopule dalekohledu NTT
  15. Dalekohled a čokoláda
  16. Porodnice zrcadel
  17. Katedrála astronomie
  18. Dalekohled programu Apollo
  19. SkyCenter na Mount Lemmon
  20. John F. Kennedy a americký Stonehenge
  21. Dalekohledy města andělů
  22. Modré oko
  23. William Herschel Telescope
  24. Legenda československé astronomie
  25. Český dalekohled E152 na La Silla v Chile „žije”!


O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

 

 

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).

Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.

Štítky: Zdeněk Bardon


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »