Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dalekohled programu Apollo

Dalekohled programu Apollo

Kopule dalekohledu Kuiper (1,54 m). Mt.Bigelow, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XVIII. V minulých dílech jsme navštívili Vatikánskou observatoř VATT a LBT na Mount Graham v Arizoně v nadmořské výšce 3 290 metrů.  Nyní je přesuneme o „kousek” jinam. Na Mount Bigelow, asi 30 kilometrů severně od města Tucson, kde se nacházejí tři samostatné hvězdárny. Dva z nich využívá projekt Catalina Sky Survey (CSS).

Kuiper 61-inch (1,54 m) s dřívějším pojmenováním NASA Telescope je dalekohled provozovaný Stewardovou observatoří University of Arizona a leží v nadmořské výšce 2 510 metrů na hoře Bigelow v pohoří Catalina. Teleskop byl pojmenován po velmi slavném astronomovi Gerard Peter Kuiper, který se narodil 7. prosince 1905 a zemřel 23. prosince 1973. Byl to holandský astronom, planetární vědec, selenograf, autor mnoha publikací a profesorem astronomie. Mnoho lidí považuje Kuipera za otce moderní planetární vědy. Kuiperův pás byl pojmenován právě po něm.

Označení observatoře Catalina Sky Survey (CSS). Mt. Bigelow, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Označení observatoře Catalina Sky Survey (CSS). Mt. Bigelow, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Dalekohled byl postaven na počátku 60. let za účelem průzkumu Měsíce v rámci přípravy na nadcházející mise kosmických lodí Apollo. Místo splňovalo dvojí požadavky. Velmi kvalitní pozorovací podmínky (seeing 1 - 2 úhlové vteřiny (chvění vzduchu)) a snadný přístup z univerzity (asi hodina jízdy autem). Takto vytvořený atlas Měsíce byl nazýván „nejlepší” pozemskou fotografií měsíčního povrchu, který kdy byl proveden časopisem Sky & Telescope. Na dalekohledu Kupier 61" si současní pozorovatelé nejvíce cenní špičkové optiky, skvělých podmínek a zároveň i útulného ubytování připomínající horskou chatu do které vede krytý tunel, protože v zimním období zde napadne hodně sněhu. Fantastická chalupa mi osobně připomněla časy strávené na expedici na Hvězdárně v Úpici. Pro romantické duše vrchol hory též poskytuje dech-beroucí pohledy do okolí.

Dalekohled Kuiper (1,54 m) na rámové paralaktické montáži. Mt.Bigelow, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled Kuiper (1,54 m) na rámové paralaktické montáži. Mt.Bigelow, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

V současnosti je na dalekohledu instalovaná CCD kamera, která obsahuje 111 milionů pixelů (10 560 x 10 560) a dokáže pokrýt obrazové pole téměř o velikosti 20 čtverečních stupňů!
Druhou observatoří je Cassegrain s průměrem zrcadla 1 metr F/2,6 a třetí 0,7 m Schmidt dalekohled (Steward Observatory/ Catalina Sky Survey), která má rovněž stejnou CCD kameru jako 1,5 metrový dalekohled.
Projekt Catalina Sky Survey (CSS) je mezi astronomy dost známým, ale pro ostatní si dovolím pár vět na vysvětlenou. Catalina Sky Survey (CSS) je projekt financovaný NASA, podporovaný programem NEOO (Near Earth Object Observation Program) a pod Úřadem pro koordinaci planetární obrany (PDCO). Hlavní sídlo je v lunární a planetární laboratoři University of Arizona v Tucsonu. Posláním CSS je plně se věnovat objevování a sledování objektů blízkých Zemi (NEO) ve snaze katalogizovat alespoň 90 procent odhadované populace NEO větších než 140 metrů, z nichž některé jsou klasifikovány jako potenciálně nebezpečné asteroidy (PHA), které představují dopadovou hrozbu pro Zemi.
Lidově řečeno - CSS je strážcem naší civilizace. Nezapomeňme, co se stalo dinosaurům. Otázka nezní kde, ale kdy se to bude opakovat. Možná je to analogie příběhu španělské chřipky a pandemie Covid19 jen s podstatně „delší periodou”.

Dalekohled Kuiper (1,54 m) včetně hledáčku a vyvažovacího systému. Mt.Bigelow, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled Kuiper (1,54 m) včetně hledáčku a vyvažovacího systému. Mt.Bigelow, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Dalekohled Kuiper (1,54 m). Mt.Bigelow, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled Kuiper (1,54 m). Mt.Bigelow, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Místní ovládání dalekohledu Kuiper u 1,54 m. Mt. Bigelow, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Místní ovládání dalekohledu Kuiper u 1,54 m. Mt. Bigelow, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Označení dalekohledu Kuiper. Mt. Bigelow, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Označení dalekohledu Kuiper. Mt. Bigelow, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Dalekohled 0,7 m Schmidt dalekohled (Steward Observatory/ Catalina Sky Survey).Mount Bigelow, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled 0,7 m Schmidt dalekohled (Steward Observatory/ Catalina Sky Survey).Mount Bigelow, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Příště: SkyCenter na Mount Lemmon




Seriál

  1. Observatoře očima bačkorového astronoma
  2. Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
  3. První dvoumetr
  4. Dvojče Perkova dalekohledu
  5. Perkův dalekohled
  6. Dalekohled a medvědi na Rozhenu
  7. Dvoumetr pod Elbrusem
  8. Laserová observatoř
  9. Česká stopa v astronomickém ráji
  10. Dalekohled MPG 2,2 m na La Silla
  11. Legenda astronomie - Dánský dalekohled
  12. Lovec exoplanet
  13. Znovuzrození E152
  14. Hranatá kopule dalekohledu NTT
  15. Dalekohled a čokoláda
  16. Porodnice zrcadel
  17. Katedrála astronomie
  18. Dalekohled programu Apollo
  19. SkyCenter na Mount Lemmon
  20. John F. Kennedy a americký Stonehenge
  21. Dalekohledy města andělů
  22. Modré oko
  23. William Herschel Telescope
  24. Legenda československé astronomie
  25. Český dalekohled E152 na La Silla v Chile „žije”!


O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

 

 

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).

Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.

Štítky: Zdeněk Bardon


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »