Český tým přivezl z XXI. Mezinárodní astronomické olympiády (XXI. IAO) v Pamporovu jednu stříbrnou a dvě bronzové medaile. Dvacátý první ročník Mezinárodní astronomické olympiády hostilo od 5. do 13. října 2016 město Pamporovo v pohoří Rodopy, které se nachází v jižní části Bulharska ve Smoljanské oblasti. Organizátoři připravili zajímavé soutěžní úlohy a pestrý doprovodný odborný a kulturní program.
Prvním dílem pořadu v roce 2022 se podíváme k výzkumu exoplanet s dr. Petrem Kabáthem z Astronomického ústavu AV ČR. Jak se zjišťují z kosmu exoplanety? Zákrytové metody a sledování radiálních rychlostí blízkých hvězd přinášejí zatím ty nejpodrobnější výsledky. Jak to astronomové prokazují a čím?
V pátek 20. května se pět desítek finalistů ze základních škol a víceletých gymnázií z celé republiky utkalo na celostátním finále v Praze. Mladší řešitelé soutěžili na Štefánikově hvězdárně, starší na Akademii věd na Národní třídě. Středoškoláci svá finálová klání absolvovali na Filosoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě. Na prvních příčkách se v jednotlivých kategoriích umístili Lukáš Supik z Gymnázia v Třinci v kategorii AB, Jindřich Jelínek z Gymnázia Olomouc - Hejčín v kategorii CD, Martin Schmied z Gymnázia v Jihlavě v kategorii EF a Samuel Elich z Gymnázia Jana Keplera v kategorii GH.
Ke konci roku se zaměříme na moderní astronomický obor, kterým je objevování a výzkum extrasolárních planet. Co jsou to za objekty? Jak vypadají a jaké jsou jejich vlastnosti? Kde je nebližší exoplaneta a kam až k jejich detekci prozatím dohlédneme? Nejen na tyto otázky nám odpovídal dr. Petr Kabáth, vedoucí Skupiny výzkumu exoplanet při Stelárním oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
13 finalistů se v pátek 13. utkalo o vítězství ve 13. ročníku Astronomické olympiády na Bezručově náměstí 13. Pro některé se stala pověstná 13ka šťastnou! Ve dnech 11. až 13. května 2016 proběhlo na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě druhé ze čtyř ústředních kol 13. ročníku Astronomické olympiády. Finalisté kategorie CD se kvalifikovali z více než jedenácti stovek řešitelů z celé České republiky. Ve finále zvítězil Jindřich Jelínek z Gymnázia Olomouc - Hejčín. Nejlepší úspěšní řešitelé postupují dále na soustředění v Louňovicích pod Blaníkem, kde se utkají o místa v reprezentaci na XXI. Mezinárodní astronomické olympiádě.
V pořadu Hlubinami vesmíru si RNDr. Jiří Grygar, CSc., povídal o tom, jaké objevy hýbaly světem astronomie v minulém roce. Po prvním dílu o Sluneční soustavě a po druhém pokračování, věnovaném vzdálenějším objektům, tu máme třetí pokračování rozhovoru s naším předním popularizátorem astronomie a astrofyziky. V tomto díle zakončí dr. Jiří Grygar vyprávění o významných objevech v astronomii loňského roku.
Na začátku dubna se na Štefánikově hvězdárně v Praze sešla 15členná porota krajského kola, která vybrala 67 finalistů v kategoriích CD, EF a GH. Poprvé v historii AO řešili online test také středoškoláci v kategorii CD. Tato novinka přilákala třikrát více zájemců než v předchozích letech.
V říjnovém díle budeme pokračovat s RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. v přehledu nejvýraznějších objevů v astronomii roku minulého. Nejprve se zastavíme u výzkumu Slunce, protože výzkum naší mateřské hvězdy obstarává hned dvojice nových sond. Pak se zastavíme na periférii Sluneční soustavy a povíme si i zajímavosti ze světa galaxií.
Ve dnech 16. až 18. března 2016 proběhlo na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě první ze čtyř ústředních kol 13. ročníku Astronomické olympiády. Dvě desítky soutěžících se kvalifikovaly z více než čtyř set řešitelů z celé České republiky. Ve finále zvítězil Lukáš Supik z Gymnázia v Třinci. Osm nejlepších účastníků se dále utká o pět míst v reprezentaci na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice.
Pořad televize Noe si pravidelně zve zajímavé osobnosti z oboru astronomie či astrofyziky, které mají co říct ke své práci nebo koníčku. Stálicí je náš známý popularizátor, astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc. I letos tedy nevynecháme Žně objevů za rok 2020 a v prvním dílu začneme tradičně tím, co zajímavého se dělo ve výzkumu Sluneční soustavy.
Dvě desítky nejlepších řešitelů nejvyšší kategorie Astronomické olympiády se ve čtvrtek a pátek sjedou do Opavy, aby poměřili své znalosti v Ústředním kole kategorie AB. Kdo postoupí do užšího výběru na 10. Mezinárodní olympiádu v astronomii a astrofyzice v Indii? Objeví se další hvězdy mezi novými tvářemi? Jaké úlohy připravila pro soutěžící odborná komise? Pomohou soutěžícím zkušenosti z předchozích dvou kol? Již v pátek 18. března odpoledne budeme znát odpovědi na tyto otázky.
Astrochemik RNDr. Martin Ferus, Ph.D. zůstal ve studiu TV Noe, a tak je hostem pokračování besedy o chemických procesech ve vesmíru. V tomto díle se zaměříme nejprve na prebiotické předpoklady ve vesmíru. Jaké jsou směry výzkumu? Jsou chemické procesy pro vznik života podobné tomu, jak to vidíme na Zemi, anebo mohou být rozdílné? Kam vedou úvahy? Jak vznikl život?
Český tým přivezl z XX. Mezinárodní astronomické olympiády (XX. IAO) v Kazani (Tatarstán, Ruská federace, 15. – 23. října) dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili. Jubilejní dvacátý ročník Mezinárodní astronomické olympiády hostilo hlavní město Tatarské republiky Kazaň. Organizátoři připravili velmi zajímavé soutěžní úlohy a pestrý doprovodný odborný a kulturní program.
RNDr. Martin Ferus, Ph.D. je fyzikálním chemikem Oddělení spektroskopie Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského v Praze a je prvním astrochemikem, kterého jsme přivítali v našem pořadu. A tak se bude naše beseda točit kolem chemie ve vesmíru. Dotkneme se otázek, např: Z čeho se vesmír skládal v raných epochách svého vývoje? Co zkoumají astrochemici a jak? Co nám mohou prozradit spektra mlhovin? Jakou roli hrají supernovy při syntézách prvků?
Český tým získal na 9. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA) tři čestná uznání. Velmi dobře tak po obměně účastníků (čtyři byli na soutěži poprvé) uspěl v narůstající mezinárodní konkurenci. Do indonéského Magelangu se od 26. července do 4. srpna sjelo 206 soutěžících ze 41 zemí světa. Olympiáda se v Indonésii konala již podruhé, Indonésie je jedním z pěti zakládajících států IOAA.
Jak vypadají centra galaxií? Jsou masivní černé díry krmeny i výbuchy supernov? V besedě s prof. Janem Paloušem z Astronomického ústavu AV ČR se vydáme vstříc výzkumu do těchto končin. Co víme či nevíme o černé díře uprostřed Mléčné dráhy? Jaké procesy se odehrávají v tzv. AGN – galaxií s aktivním jádrem např. u galaxie M 82 ve Velké medvědici?
V pátek 22. května se pět desítek finalistů ze základních škol a víceletých gymnázií z celé republiky utkalo na celostátním finále v Praze. Mladší řešitelé soutěžili na Štefánikově hvězdárně, starší na Akademii věd na Národní třídě. Středoškoláci svá finálová klání absolvovali v Planetáriu Ostrava v polovině května a na konci března. Ve třech kategoriích ze čtyř obsadily první místo dívky.
Průvodcem současného výzkum galaxií bude v našem pořadu Prof. RNDr. Jan Palouš DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR.
Český tým na XIX. IAO (zleva: Jiří Vala, Hana Lounová, Martin Pecár, Lenka Soumarová, Radek Kříček, Denis Müller, Jáchym Bareš a Jan Kožuško)Autor: Jan Kožuško Český tým přivezl z XIX. Mezinárodní astronomické olympiády (XIX. IAO) v Biškeku a Cholpon-Ata (Kyrgyzstán, 12. – 21. října) stříbrnou a bronzovou medaili. Letos se soutěž po třech letech vrátila do střední Asie. První dva dny strávili studenti v Biškeku, kde se ve Státní opeře konal výpravně pojatý zahajovací ceremoniál. Poté se soutěžící přesunuli do 250 km vzdáleného letoviska Cholpon-Ata u jezera Issyk-Kul v nadmořské výšce 1609 metrů. Týdenní program doprovodily přednášky, prohlídka Biškeku, kulturní program ve středisku Ruh Ordo a exkurze do kaňonu Semenov.
Pokračování besedy o Slunci s prof. Petrem Heinzelem se bude dotýkat nejprve neutrin, které produkují sluneční aktivity. Jak a kde to vše začínalo? Hlavním tématem ale bude sluneční atmosféra. Fotosféra, chromosféra a sluneční koróna mají své projevy, známé i zatím neobjasněné. Které to jsou?
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
