Související stránky k článku Jak je na tom astronomie ve výuce? Přinášíme zevrubný průzkum
Ve dnech 23. až 25. března 2022 proběhlo po tříleté přestávce, způsobené pandemií nemoci C-19, opět prezenčně na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo Astronomické olympiády v kategorii AB. Ve finále zvítězil Tomáš Patsch ze Slovanského gymnázia v Olomouci. Prvních pět nejlepších bude v srpnu letošního roku reprezentovat Českou republiku na 15. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice v gruzínském městě Kutaisi.
S brněnským geologem a astronomem Mgr. Pavlem Gabzdylem se opět vypravíme k nejbližšímu kosmickému tělesu naší Země. Měsíc, běžný až samozřejmý, ale přesto stále objevovaný…
Na 14. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice získali naši mladí astronomové tři stříbrné a sedm bronzových medailí. Stříbro vybojovali Marco Souza de Joode, David Bálek a Tomáš Patsch. Bronzové medaile získali David Kamenský, Jakub Hadač, Daniel Čtvrtečka, Šimon Bláha, Tomáš Vítek, Natálie Maleňáková a Lukáš Linhart. Jedná se o naprosto výjimečný výsledek v historii České republiky, kdy každý reprezentant získal medailové umístění.
Jaké těleso je Měsíc? Co o něm v současnosti víme? Pavel Gabzdyl, geolog a astronom Hvězdárny a planetária Brno se Měsícem zabývá dlouhodobě a vnese nám jistě do našeho povědomí i nové skutečnosti, které možná i překvapí.
Ve dnech 10. a 11. května vyvrcholil XVIII. ročník Astronomické olympiády celostátními koly v kategoriích EF a GH. Finále se zúčastnilo pět desítek nejlepších řešitelů z celé ČR. V kategorii EF (8. a 9. ročník ZŠ) zvítězil Martin Kudrna z Gymnázia Jana Keplera v Praze. V kategorii GH (6. a 7. ročník ZŠ) Jan Herzig z Gymnázia J.Š. Baara v Domažlicích.
Díky dr. Jiřímu Grygarovi již po 14 let pravidelně v našem pořadu ukazujeme jeho Žně objevů, kde každoročně představuje „nej“ objevy v astronomii roku minulého. Tentokrát jsme se dva roky s tímto přehledem odmlčeli, protože nás zasáhla pandemie. Ale... jedeme dál.
Ve dnech 8. a 9. dubna proběhlo historicky první virtuální celorepublikové finále Astronomické olympiády v kategorii AB a o několik dnů později, 13. až 14. dubna také v kategorii CD, tedy v obou kategoriích, které jsou určeny studentům středních škol. Přestože celá soutěž probíhala virtuálně, vítězové jsou zcela skuteční.
Pokračování besedy s mladým astronomem o vesmíru a jeho tajích.
V našem povídání se nejprve dostaneme až na samou periferii Sluneční soustavy, když se pozastavíme u trpasličí planety Quaoar. Nedávno u ní byl objeven prstenec, který má ale podivné parametry – jaké?
XXIV. Mezinárodní astronomická olympiáda se konala od 19. do 27. října ve městě Piatra Neamt na severovýchodě Rumunska. Do dějiště soutěže se sjelo 99 účastníků z 19 zemí a tří kontinentů. Za Českou republiku soutěžili David Bálek (Gymnázium Příbram), Tomáš Vítek (Gymnázium a JŠ Břeclav) - bronzová medaile, Patrik Čermák (PORG Praha) - bronzová medaile, Kateřina Holečková (Gymnázium Fr. M. Pelcla v Rychnově nad Kněžnou) a Lukáš Linhart (Gymnázium Petra Bezruče ve Frýdku-Místku) - bronzová medaile. Delegaci vedli Jan Kožuško (předseda ústřední komise AO, Hvězdárna a planetárium hl.m. Prahy, Česká astronomická společnost), Jakub Vošmera (FzÚ AV ČR; ústřední komise AO) a Václav Pavlík (AÚ UK; ASU AV ČR; Planetárium Praha; ústřední komise AO).
Studenta gymnázia v Domažlicích Jana Herziga vesmír uchvátil už v jedenácti letech. Dnes se cíleně věnuje teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. Je úspěšným účastníkem několika astronomických olympiád včetně mezinárodních.
Na 13. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice získali naši mladí astronomové celkem čtyři medaile. Zlatou, stříbrnou a dvě bronzové. Nejlépe se umístil Jindřich Jelínek, který získal zlatou medaili. Stříbro získal Marco Souza de Joode a bronzové medaile Radka Křížová a David Kománek. V soutěži smíšených týmů z různých zemí se tým Tomáše Vítka umístil na třetím místě. Jedná se o třetí nejlepší výsledek v historii České republiky.
Dr. Kateřina Falk, vědkyně zabývající se oborem, který zkoumá hmotu a její projevy pomocí metod v laboratořích, nás ponoří do dalších tajů laboratorní astrofyziky.
Jakým způsobem se napodobují procesy a podmínky ve vesmíru v pozemských laboratořích? Je to vůbec možné?
Co jsou lasery a jak fungují? Ve studiu si pomocí malých laserů ukážeme, jak fungují. S jejich pomocí ve velkých laboratořích však uskutečňujeme to, co nemůžeme jinak přesněji určit, protože to pozorovací metody neumožňují – dalekohledy, spektrální přístroje aj.
Devatenáct badatelů se od 8. do 10. května sjelo do Opavy prozkoumat hvězdný trojúhelník, dešifrovat vesmírnou morseovku, připravit se na návrat vzorků z Jupiterova měsíce Europa a vyřešit další úkoly ústředního kola kategorie CD Astronomické olympiády. Ve finále zvítězila studentka Natálie Maleňáková ze Slovanského gymnázia v Olomouci, která si hravě poradila i s pozorováním oblohy za ztížených podmínek blížící se okluzní fronty.
Host našeho pořadu k nám zavítal z Drážďan z prestižního Helmholz Zentrum Dresden Rossendorf. Je jím fyzik dr. Kateřina Falk. Během rozhovoru se dozvíme, jak se vyvíjela její studia, výzkum i vědecká dráha. Poodhalíme tajemství pojmu laboratorní astrofyzika a některých z témat, kterým se věnuje, například prostředí v okolí planety Jupiter.
V pátek 12. a v sobotu 13. dubna se v Planetáriu Praha sešla 15členná porota krajského kola Astronomické olympiády. Vyhodnotila více než tisícovku prací a vybrala sedm desítek finalistů do květnových celostátních kol v Praze a Opavě. Výsledky jsou již teď k dispozici na webu Astronomické olympiády. Zvláštní poděkování za poskytnutí zázemí pro práci poroty patří řediteli Planetum, Jakubu Rozehnalovi.
V dalším díle s dr. Markem Skarkou budeme pokračovat v besedě o vesmíru. Nejprve se ještě na chvíli zastavíme u pulsujících hvězd, jak ovlivnily chápání světa, a jak se podle nich určují vzdálenosti ve vesmíru? Poté se budeme zabývat exoplanetami a jejich výzkumem. Jak se hledají kandidáti a co o tom zkoumá Astronomický ústav v Ondřejově?
Ve dnech 20. až 22. března 2019 proběhlo na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě první ze čtyř ústředních kol 16. ročníku Astronomické olympiády. Ve finále zvítězil Jindřich Jelínek z Gymnázia Olomouc-Hejčín. Osm nejlepších účastníků se v červnu utká o pět míst v reprezentaci na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice.
Mgr. Marek Skarka, Ph.D. z Astronomického ústavu AV ČR se ve Stelárním oddělení zabývá výzkumem a měřením hvězd a exoplanet. Co to jsou pulsující hvězdy a jaké mají projevy? Jak lze jejich vlastnosti zkoumat? Podíváme se k některým z nich blíže. Astronomové rozlišují tyto hvězdy podle jejich způsobu existence. Budeme tak putovat k zákrytovým hvězdám, cefeidám, hvězdám typu RR Lyrae i jiným objektům a představíme si i některé z nich konkrétně.
Na 12. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice získali naši mladí astronomové celkem pět medailí. Zlatou, stříbrnou a tři bronzové. Medaile získali všichni naši soutěžící. Nejlépe se umístil Jindřich Jelínek, který získal zlatou medaili. Stříbro získal Martin Orság a bronzové medaile Radka Křížová, Jáchym Bareš a Jiří Vala. Jedná se o druhý nejlepší výsledek v historii České republiky.
V dnešním díle představí RNDr. Jiří Grygar, CSc. jednu z nejvýznamnějších osobností astronomie v Československu.
Byl spoluzakladatelem vzniku naší republiky, o kterou se zasloužil významným podílem. T. G. Masaryka a Edvarda Beneše seznámil s významnými evropskými osobnostmi a jeho aktivity přinášely snahám o samostatnost ovoce. Ale především byl astronomem. Jeho život se může stát inspirací. Co vše dokázal, je takřka neuvěřitelné.
