Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Celostátní kolo Astronomické olympiády má své vítěze!

Celostátní kolo Astronomické olympiády má své vítěze!

Astronomická olympiáda

Ve dnech 10. a 11. května vyvrcholil XVIII. ročník Astronomické olympiády celostátními koly v kategoriích EF a GH. Finále se zúčastnilo pět desítek nejlepších řešitelů z celé ČR. V kategorii EF (8. a 9. ročník ZŠ) zvítězil Martin Kudrna z Gymnázia Jana Keplera v Praze. V kategorii GH (6. a 7. ročník ZŠ) Jan Herzig z Gymnázia J.Š. Baara v Domažlicích.

V neobvyklém školním roce 2020/21 plném videokonferencí se do online-prostředí přesunula i Astronomická olympiáda. Přes školní a krajské kolo se do celostátního kola probojovalo pět desítek nejlepších řešitelů z celé republiky. Znalosti napříč všemi oblastmi astronomie nejprve prověřil přehledový test, po kterém na soutěžící čekaly úlohy na klasifikaci hvězd, astronomický soumrak a orientaci na obloze. Centrálním motivem byla planeta Mars – řešitelé se věnovali jak letu ze Země na Mars, tak i orbitální stanici přímo u rudé planety.

Virtuální exkurze na pracoviště slunečního oddělení v Ondřejově Autor: Jan Kožuško
Virtuální exkurze na pracoviště slunečního oddělení v Ondřejově
Autor: Jan Kožuško

Na regulérní průběh soutěže dohlíželo dvanáct komisařů z celé republiky, Německa, Švýcarska i USA. "Soutěžící museli být po celou dobu v zorném poli svých kamer a museli mít zapnutý mikrofon. V místnosti s nimi nesměly být žádné další osoby", říká předseda Ústřední komise Astronomické olympiády Jan Kožuško. Na rozdíl od běžných finále také nemuseli nikam cestovat. To umožnilo soutěžícím řešit úlohy z pohodlí domova, na druhou stranu ale neměli možnost pocítit soutěžní atmosféru prezenčního finále. "I když virtuální finále bylo zajímavým experimentem a přineslo řadu nových zkušeností, všichni se těšíme na dobu, kdy se se soutěžícími budeme opět moci setkat osobně na hvězdárně nebo v planetáriu" pokračuje Kožuško.

Virtuální exkurze na Štefánikovu hvězdárnu v Praze Autor: Jan Kožuško
Virtuální exkurze na Štefánikovu hvězdárnu v Praze
Autor: Jan Kožuško

V rámci doprovodného programu se účastníci podívali na pracoviště Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, která jsou za běžných okolností přístupná jen několika pozorovatelům Slunce. Seznámili se s odbornými programy České astronomické společnosti  zaměřenými na proměnné hvězdy a exoplanety, navštívili robotické observatoře na jižní Moravě a v Toskánsku. Ve druhé části byly připraveny komentované prohlídky pražského planetária a Štefánikovy hvězdárny. Na virtuální návštěvu můžete nyní zavítat i vy, a to online na adrese www.planetum.cz.

Vítězové kategorie EF - 8. a 9. ročník ZŠ

  1. Martin Kudrna, Gymnázium Jana Keplera v Praze
  2. Jan Flajšar, Gymnázium Olomouc - Hejčín
  3. Matouš Mišta, Gymnázium Olomouc – Hejčín

Vítězové kategorie GH - 6. a 7. ročník ZŠ

  1. Jan Herzig, Gymnázium J. Š. Baara Domažlice
  2. Matěj Knop, Gymnázium Christiana Dopplera, Praha
  3. Barbora Nociarová, Mendelovo gymnázium Opava

První dvě celostátní kola pro střední školy proběhla v polovině dubna. O jejich výsledcích jsme Vás informovali zde.

O Astronomické olympiádě

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Česká astronomická společnost a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2020/21 probíhá její XVIII. ročník. Soutěž je zařazena do Věstníku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v kategorii A.

Více informací o Astronomické olympiádě a její historii, výsledkovou listinu, zadání a vzorová řešení úloh finále naleznete na olympiada.astro.cz.

Poděkování

Hlavním partnerem finále je platforma Planetum. Astronomickou olympiádu dále podpořili Kraj Vysočina, Plzeňský, Ústecký, Liberecký, Pardubický, Královéhradecký, Středočeský, Olomoucký, Jihomoravský a Zlínský kraj.

Úlohy finále připravili Václav Pavlík a Tomáš Franc. Zadání recenzovali Ota Kéhar a Tomáš Prosecký. Porotci a komisaři online obou finále byli Martin Blaschke, Tomáš Franc, Petra Hyklová, Martina Pavelková, Václav Pavlík, Irena Picková, Lenka Soumarová, Lukáš Supik, Ondřej Theiner, Ondřej Trnka, Jiří Vala a Viktor Zeman.

Na pořádání Astronomické olympiády se dále celoročně podílí několik desítek organizátorů a porotců. Práce ústřední komise by se neobešla bez podpory a spolupráce více než tří stovek učitelů, kteří se v průběhu školního roku věnují tisícům řešitelů.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická olympiáda
[2] www.planetum.cz

Kontakt a další informace:

Pavel Suchan
Tiskový tajemník České astronomické společnosti
e-mail: suchan@astro.cz
telefon: +420 737 322 815

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická olympiáda
[2] Planetum



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Astronomická olympiáda


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »