Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  První virtuální finále Astronomické olympiády v její historii

První virtuální finále Astronomické olympiády v její historii

Astronomická olympiáda

Ve dnech 8. a 9. dubna proběhlo historicky první virtuální celorepublikové finále Astronomické olympiády v kategorii AB a o několik dnů později, 13. až 14. dubna také v kategorii CD, tedy v obou kategoriích, které jsou určeny studentům středních škol. Přestože celá soutěž probíhala virtuálně, vítězové jsou zcela skuteční.

Finále kategorie AB

Soutěžní online klání dvaceti nejlepších řešitelů krajského kola začalo ve čtvrtek 8. dubna dopoledne na platformě ZOOM teoretickou částí. Na regulérní průběh finále dohlíželo až osm komisařů, soutěžící museli být po celou dobu v zorném poli svých kamer a museli mít zapnutý mikrofon. Řešené příklady se týkaly například rozpadu mezonu, polohy špionážní družice nebo skleníkového efektu. Své výsledky pak soutěžící zasílali emailem porotcům k hodnocení. Odpoledne přišly na řadu praktické znalosti oblohy, objektů a práce s astronomickou mapou. V pátek dopoledne zpracovávali finalisté data z pozorování vzplanutí proměnné hvězdy. Závěrečné vyhlášení výsledků se odehrálo od 20 hodin a také diplomy byly rozeslány po internetu.

Finále Astronomické olympiády 2021 Autor: Tomáš Gráf
Finále Astronomické olympiády 2021
Autor: Tomáš Gráf

Finále kategorie CD

Finále v této kategorii se odehrálo v obdobném režimu jako soutěž starších studentů kategorie AB, tedy dvacítka nejlepších řešitelů krajského kola se v úterý 13. dubna dopoledne zabývala teoretickou částí. Výpočty se týkaly například pohybu dvojhvězd, velikosti zorného pole dalekohledu nebo změn polohy planety Mars. Odpoledne přišly na řadu praktické znalosti astronomických objektů a práce s astronomickou mapou. Ve středu dopoledne zpracovávali finalisté data z pozorování atmosférické extinkce. Závěrečné vyhlášení výsledků se odehrálo také online ve středu od 20 hodin a diplomy byly rozeslány po internetu.

V rámci doprovodného programu čekala studenty obou finále virtuální prohlídka budovy Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě včetně observatoře WHOO! a Unisféry (digitální sférické projekce) a rovněž části budovy na Hauerově ulici, ve které působí pedagogové a studenti studijního programu Multimediální techniky.

Vítězové obou finále

V pátek 9. dubna proběhlo online vyhlášení vítězů v kategorii AB. Na prvních třech příčkách se umístili:

  1. Marco Souza de Joode, Gymnázium Nad Štolou, Praha 7
  2. David Bálek, Gymnázium Příbram
  3. Natálie Maleňáková, Slovanské gymnázium Olomouc

Ve středu 14. dubna proběhlo online vyhlášení vítězů v kategorii CD. Na prvních třech příčkách se umístili:

  1. David Bálek, Gymnázium Příbram
  2. Tomáš Patsch, Slovanské gymnázium Olomouc
  3. Daniel Čtvrtečka, Gymnázium Budějovická, Praha
    Šimon Bláha, Slovanské gymnázium Olomouc

Mohlo by vás zajímat, že …

  • finalisté zjistili, že internet nedokáže přenášet ani emoce ani atmosféru celé soutěže a doufají, že tento vynucený experiment nebude mít v příštích letech pokračování
  • mezi komisaři mohli být i naši kolegové ze Švýcarska a z univerzity v americké Indianě i vzdělávacího centra Faktum
  • kromě vyřešených příkladů byla jedním z účastníků během finále vytvořena satirická báseň o Astronomické olympiádě
  • zvuky skenerů používaných některými finalisty připomínaly zvuky sekaček na trávu

O Astronomické olympiádě

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Česká astronomická společnost a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2020/21 probíhá její 18. ročník. Soutěž je zařazena do Věstníku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v kategorii A.

Více informací o Astronomické olympiádě a její historii, výsledkovou listinu, zadání a vzorová řešení úloh finále naleznete na olympiada.astro.cz.

Astronomická olympiáda ještě pokračuje. Letos vyvrcholí ústředními koly pro pět desítek finalistů kategorie EF a GH v polovině května. Informace naleznete na olympiada.astro.cz.

Poděkování

Hlavním partnerem finále je Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě. Ústřední kola kategorie AB a CD by se neobešla bez pečlivého organizačního zajištění týmem tvořeným členy komisí Astronomické olympiády a zaměstnanci i studenty Slezské univerzity v Opavě.

Úlohy finále připravili Martin Blaschke, Tomáš Gráf, Jindřich Jelínek, Jan Kožuško, Pavel Kůs, Jaromír Mielec, Ondřej Theiner, Jiří Vala a Jakub Vošmera. Zadání recenzovali Michal Švanda a Petr Kulhánek.

Porotci a komisaři online obou finále byli Jáchym Bareš, Martin Blaschke, Martin Fuzik, Hana Gráfová, Tomáš Gráf, Jan Hladík, Petra Hyklová, Jan Kožuško, Pavel Kůs, Václav Pavlík, Lukáš Supik, Ondřej Theiner, Jiří Vala a Jakub Vošmera.

Kontakty:

Dr. Ing. Jan Kožuško, předseda ústřední komise AO
Česká astronomická společnost
e-mail: kozusko@astro.cz

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
e-mail: tomas.graf@fpf.slu.cz
telefon: +420 734 268 124

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická olympiáda
[2] Astronomická expedice v Úpici
[3] Slezská univerzita v Opavě
[4] Tisková zpráva ke stažení (doc)
[5] Tisková zpráva ke stažení (pdf)



O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »