Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  První virtuální finále Astronomické olympiády v její historii

První virtuální finále Astronomické olympiády v její historii

Astronomická olympiáda

Ve dnech 8. a 9. dubna proběhlo historicky první virtuální celorepublikové finále Astronomické olympiády v kategorii AB a o několik dnů později, 13. až 14. dubna také v kategorii CD, tedy v obou kategoriích, které jsou určeny studentům středních škol. Přestože celá soutěž probíhala virtuálně, vítězové jsou zcela skuteční.

Finále kategorie AB

Soutěžní online klání dvaceti nejlepších řešitelů krajského kola začalo ve čtvrtek 8. dubna dopoledne na platformě ZOOM teoretickou částí. Na regulérní průběh finále dohlíželo až osm komisařů, soutěžící museli být po celou dobu v zorném poli svých kamer a museli mít zapnutý mikrofon. Řešené příklady se týkaly například rozpadu mezonu, polohy špionážní družice nebo skleníkového efektu. Své výsledky pak soutěžící zasílali emailem porotcům k hodnocení. Odpoledne přišly na řadu praktické znalosti oblohy, objektů a práce s astronomickou mapou. V pátek dopoledne zpracovávali finalisté data z pozorování vzplanutí proměnné hvězdy. Závěrečné vyhlášení výsledků se odehrálo od 20 hodin a také diplomy byly rozeslány po internetu.

Finále Astronomické olympiády 2021 Autor: Tomáš Gráf
Finále Astronomické olympiády 2021
Autor: Tomáš Gráf

Finále kategorie CD

Finále v této kategorii se odehrálo v obdobném režimu jako soutěž starších studentů kategorie AB, tedy dvacítka nejlepších řešitelů krajského kola se v úterý 13. dubna dopoledne zabývala teoretickou částí. Výpočty se týkaly například pohybu dvojhvězd, velikosti zorného pole dalekohledu nebo změn polohy planety Mars. Odpoledne přišly na řadu praktické znalosti astronomických objektů a práce s astronomickou mapou. Ve středu dopoledne zpracovávali finalisté data z pozorování atmosférické extinkce. Závěrečné vyhlášení výsledků se odehrálo také online ve středu od 20 hodin a diplomy byly rozeslány po internetu.

V rámci doprovodného programu čekala studenty obou finále virtuální prohlídka budovy Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě včetně observatoře WHOO! a Unisféry (digitální sférické projekce) a rovněž části budovy na Hauerově ulici, ve které působí pedagogové a studenti studijního programu Multimediální techniky.

Vítězové obou finále

V pátek 9. dubna proběhlo online vyhlášení vítězů v kategorii AB. Na prvních třech příčkách se umístili:

  1. Marco Souza de Joode, Gymnázium Nad Štolou, Praha 7
  2. David Bálek, Gymnázium Příbram
  3. Natálie Maleňáková, Slovanské gymnázium Olomouc

Ve středu 14. dubna proběhlo online vyhlášení vítězů v kategorii CD. Na prvních třech příčkách se umístili:

  1. David Bálek, Gymnázium Příbram
  2. Tomáš Patsch, Slovanské gymnázium Olomouc
  3. Daniel Čtvrtečka, Gymnázium Budějovická, Praha
    Šimon Bláha, Slovanské gymnázium Olomouc

Mohlo by vás zajímat, že …

  • finalisté zjistili, že internet nedokáže přenášet ani emoce ani atmosféru celé soutěže a doufají, že tento vynucený experiment nebude mít v příštích letech pokračování
  • mezi komisaři mohli být i naši kolegové ze Švýcarska a z univerzity v americké Indianě i vzdělávacího centra Faktum
  • kromě vyřešených příkladů byla jedním z účastníků během finále vytvořena satirická báseň o Astronomické olympiádě
  • zvuky skenerů používaných některými finalisty připomínaly zvuky sekaček na trávu

O Astronomické olympiádě

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Česká astronomická společnost a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2020/21 probíhá její 18. ročník. Soutěž je zařazena do Věstníku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v kategorii A.

Více informací o Astronomické olympiádě a její historii, výsledkovou listinu, zadání a vzorová řešení úloh finále naleznete na olympiada.astro.cz.

Astronomická olympiáda ještě pokračuje. Letos vyvrcholí ústředními koly pro pět desítek finalistů kategorie EF a GH v polovině května. Informace naleznete na olympiada.astro.cz.

Poděkování

Hlavním partnerem finále je Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě. Ústřední kola kategorie AB a CD by se neobešla bez pečlivého organizačního zajištění týmem tvořeným členy komisí Astronomické olympiády a zaměstnanci i studenty Slezské univerzity v Opavě.

Úlohy finále připravili Martin Blaschke, Tomáš Gráf, Jindřich Jelínek, Jan Kožuško, Pavel Kůs, Jaromír Mielec, Ondřej Theiner, Jiří Vala a Jakub Vošmera. Zadání recenzovali Michal Švanda a Petr Kulhánek.

Porotci a komisaři online obou finále byli Jáchym Bareš, Martin Blaschke, Martin Fuzik, Hana Gráfová, Tomáš Gráf, Jan Hladík, Petra Hyklová, Jan Kožuško, Pavel Kůs, Václav Pavlík, Lukáš Supik, Ondřej Theiner, Jiří Vala a Jakub Vošmera.

Kontakty:

Dr. Ing. Jan Kožuško, předseda ústřední komise AO
Česká astronomická společnost
e-mail: kozusko@astro.cz

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
e-mail: tomas.graf@fpf.slu.cz
telefon: +420 734 268 124

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická olympiáda
[2] Astronomická expedice v Úpici
[3] Slezská univerzita v Opavě
[4] Tisková zpráva ke stažení (doc)
[5] Tisková zpráva ke stažení (pdf)



O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »