Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice se po 12 letech vrátila do Brazílie. Své dovednosti poměřilo 236 studentů z 53 zemí. Všichni naši reprezentanti přivezli medaile. Stříbro získali Štěpán Plass, Martin Kudrna, Radovan Lev a Matouš Mišta, bronz vybojovala Anita Vaceková.
Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice (IOAA) je vrcholová soutěž pro studenty středních škol. První ročník proběhl v roce 2007 v Thajsku. Česká republika má v soutěži bohatou historii, pravidelně se účastní od roku 2010.
Pokračování povídání o kupách galaxií, které nás uvede do dalších pozoruhodných skutečností.
V čem jsou kupy galaxií zajímavé a proč se jim astronomové věnují? Jaká je jejich rozsáhlá struktura a na co se výzkum zaměřuje?
V pátek 24. května proběhlo v Praze na Štefánikově hvězdárně a v popularizačním a vzdělávacím centru Univerzity Karlovy Didaktikon ústřední kolo 21. ročníku Astronomické olympiády dvou nejmladších kategorií, EF a GH. Téměř padesátka nejlepších řešitelů krajských kol přijela ze všech koutů Česka, aby poměřila své síly v celorepublikovém finále.
Do našeho diskuzního pořadu zavítala mladá vědkyně z Astronomického ústavu AV ČR, která pracuje v oddělení galaxií a specializuje se na kupy galaxií. Je také spoluzodpovědná za českou verzi webu Evropské jižní observatoře, čímž nahlédneme i do její další činnosti. První díl našeho povídání bude ke shlédnutí již tuto sobotu 6. 9. 2025.
Ve dnech 15. až 17. května 2024 proběhlo na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo 21. ročníku Astronomické olympiády v kategorii CD. Ve finále zvítězila studentka Anita Vaceková (Gymnázium Brno).
Manželé Ivana a Jan Ebrovi v druhém díle pokračují výkladem o srážkách galaxií. Specializací Ivany jsou i tzv. slupkové galaxie. Co jsou zač? Jak vznikají a proč? Jsou procesy jejich existence dostatečně známy? Povídání o jejich „životě“ nás vtáhne do exotického světa vesmíru…
Ve dnech 20. až 22. března 2023 proběhlo na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo Astronomické olympiády v kategorii AB. Vítězem se stal Martin Kudrna z Gymnázia Jana Keplera v Praze. Prvních pět nejlepších bude v srpnu letošního roku reprezentovat Českou republiku na 17. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice v brazilském Rio de Janeiru.
Mgr. Ivana Ebrová, Ph.D. a Mgr. Jan Ebr, Ph.D. pracují ve Fyzikálním ústavu AV ČR a oba i ve stejném astročásticovém oddělení. Jejich zaměření je však rozdílné. Dr. Ebrová se věnuje převážně srážkám galaxií a dr. Ebr astročásticím. Souvisejí tato témata?
Po 12 letech se organizátorem 16. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice stalo opět Polsko. Desetidenní soutěže konané v Katovicích a okolí se letos účastnilo rekordních 53 zemí, mezi nováčky bylo například Japonsko, Norsko nebo Afghánistán. Naši mladí astronomové získali jednu zlatou, jednu stříbrnou a tři bronzové medaile. Zlato vybojoval David Bálek, stříbro přivezl Jakub Hadač a bronzové medaile získali Martin Kudrna, Matouš Mišta a Tomáš Patsch. Je to jeden z nejlepších výsledků českého týmu v historii soutěže!
V sobotu 5. dubna večer pokračuje na TV Noe seriál besed se zajímavými hosty z oboru astronomie nebo astrofyziky. RNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. V prvním dílu jsme se zaměřili na úžasné observatoře v Chile a zastoupení České republiky v jejích výzkumech. Dnes se dozvíme, co se odehrává v galaxiích a jak s tím souvisí jejich mezihvězdná a následně i mezigalaktická hmota?
V pátek 26. května proběhlo v Planetum - Planetárium Praha finále jubilejního 20. ročníku Astronomické olympiády dvou nejmladších kategorií, EF a GH. Téměř padesátka nejlepších řešitelů krajských kol přijela ze všech koutů Česka, aby poměřila své síly v celorepublikovém finále. To letos ovládly dívky, když v nejmladší kategorii GH zvítězila Stela Šaršonová z 5. ScioŠkoly Praha a v kategorii EF Anita Vaceková z Gymnázia Židlochovice.
RNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D. se v Astronomickém ústavu Akademie věd zabývá mezihvězdným prostředím v naší Galaxii a vztahy mezi hvězdami a mezihvězdným plynem. Naši republiku zastupuje v Mezinárodní astronomické unii a Evropské jižní observatoři.
Ve dnech 17. až 19. května 2023 proběhlo na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo 20. ročníku Astronomické olympiády v kategorii CD. Ve finále zvítězil student Matouš Mišta (Gymnázium Olomouc-Hejčín).
Náš host nás zavede k aktuálním snahám lidstva na cesty k Měsíci a Marsu. Měsíc by se měl do několika let dočkat astronautů. Budou to snahy téměř po šedesáti letech od přistání prvních lidí na Měsíci. Jaké jsou plány, kam konkrétně lidé zamíří? A s čím tam poletí? Jak budou tyto mise vypadat? A dá se očekávat budování měsíčních základen?
Letošní ročník Astronomické olympiády v kategorii AB již zná své vítěze.
Ve dnech 22. až 24. března 2023 proběhlo na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo Astronomické olympiády v kategorii AB. Ve finále zvítězil Tomáš Patsch ze Slovanského gymnázia v Olomouci, který tuto kategorii vyhrál také vloni. Prvních pět nejlepších bude v srpnu letošního roku reprezentovat Českou republiku na 16. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice v polských Katovicích.
Popularizátor pilotovaných letů Milan Halousek je současně předsedou vzdělávacího spolku Kosmos-news a také předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti.
Budeme si tedy převážně povídat o tom, spíše se jen dotýkat toho, jak lidé začali dobývat kosmos od počátku až po dnešek. První významné lety do vesmíru, výpravy Apolla na Měsíc, Skyleb, raketoplány, současná ISS, Tiangong a jiné.
Tak by se s nadsázkou a odkazem na kultovní knihu Stopařův průvodce po Galaxii dala charakterizovat letošní olympiáda v Gruzii. Konala se totiž poblíž průsečíku 42. rovnoběžky a 42. poledníku v městě Kutaisi a jeho okolí. Naši mladí astronomové získali celkem tři stříbrné medaile, jednu bronzovou medaili a jedno čestné uznání. Stříbro vybojovali David Bálek, Tomáš Patsch a Jiří Kohl, bronzovou medaili získal Šimon Bláha a čestné uznání si odvezl Daniel Čtvrtečka.
V minulém dílu s RNDr. Jiřím Svobodou, Ph.D. jsme se zaměřili na černé díry, neutronové hvězdy a vznikající galaxie v tehdy mladém vesmíru. V dalším pokračování Hlubin vesmíru se v besedě s dr. Svobodou opět vrátíme k pozoruhodnému výzkumu nejen u černých děr v oblasti rentgenové.
V pátek 27. května 2022 se čtyřicet čtyři nejlepších řešitelů Astronomické olympiády v kategoriích EF a GH sjelo do pražského planetária, aby poměřili své znalosti ve čtyřech soutěžních blocích. Vítězi finále jsou Jan Herzig z Gymnázia J. Š. Baara v Domažlicích a Alex Faivre z Gymnázia J. A. Komenského v Uherském Brodě.
Astronomie v rentgenovém oboru je hlavní specializací našeho hosta RNDr. Jiřího Svobody, Ph.D. z oddělení galaxií Astronomického ústavu AV ČR. Čemu se tato disciplína věnuje? A kdy se začalo s pozorováním? Blíže se podíváme k neutronovým hvězdám a černým děrám. Jejich vlastnosti přinášejí pozoruhodné skutečnosti – hmotnosti, rotace a mnohé další.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd.
Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre.
Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala.
Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ????
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.4. až 1.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
