Úvodní  >  Související stránky k článku Objevené a znovuobjevené komety na konci jara 2015

Související stránky k článku Objevené a znovuobjevené komety na konci jara 2015

Marek BielySluneční soustava

Objevené a znovuobjevené komety v prosinci 2016

Závěr roku 2016 se z hlediska nově objevených a znovuobjevených komet vůbec nepovedl. Po říjnu, v němž jsme zaznamenali nález 4 komet (znovuobjevena nebyla žádná), přišel listopad, který nepřinesl ani jednu, jak objevenou, tak znovuobjevenou kometu (právě kvůli tomu ani nevznikl článek za listopad 2016). A o mnoho tuto statistiku nevylepšil ani prosinec s pouhou jednou nově nalezenou kometou na kontě. Znovuobjeven opět nebyl žádný kometární objekt.

Marek BielySluneční soustava

Objevené a znovuobjevené komety v září 2016

Měsíc září skončil z hlediska objevených a znovuobjevených komet spíše průměrným dojmem. Nalezeny byly 4 nové komety, další dvě pak byly znovuobjeveny. Na rozdíl od srpna už se ale v některých případech jednalo i o zajímavější a perspektivnější kometární objekty.

Marek BielySluneční soustava

Objevené a znovuobjevené komety v červenci 2016

Ani červenec nebyl jedním z těch měsíců, které se co do počtu nově objevených komet vydařily. Nalezeny totiž byly pouze dvě komety, jedna systémem teleskopů MASTER a jedna skrz havajský dalekohled PanSTARRS. Červenec by se však mohl titulovat jako měsíc znovuobjevených komet. Důvodem je situace, že v sedmém měsíci letošního roku byly znovuobjeveny hned 4 komety z let minulých.

Marek BielySluneční soustava

Objevené a znovuobjevené komety v květnu 2016

Po extrémně nepovedeném dubnu, kdy byla nalezena jen jedna nová kometa, dopadl pátý měsíc kalendáře, květen, o dost lépe. Objeveno bylo hned pět nových komet, znovuobjevena nebyla ani jedna. Zpoždění tohoto článku je způsobeno tím, že některé informace vyžadovaly o něco dělší čekání na potvrzení.

Marek BielySluneční soustava

Objevené a znovuobjevené komety v dubnu 2016

Jestliže jsme nazvali letošní měsíce únor a březen z hlediska nově objevených komet jako velmi špatné, tak je nutné uznat, že duben dopadl naprosto tragicky. Nalezena totiž byla jen jedna jediná kometa. Znovuobjevený nebyl ani jeden kometární objekt. V dubnu objevená kometa byla zachycena dalekohledem PanSTARRS v první polovině měsíce, a proto je uvnitř jejího označení písmeno G.

Marek BielySluneční soustava

Objevené a znovuobjevené komety v březnu 2016

Letošní březen dopadl z hlediska nově objevených i znovuobjevených komet naprosto stejně jako únor. Velké robotické teleskopy prohlížející oblohu totiž nalezly pouze dvě nové komety, žádný z kometárních objektů čekajících na první pozorování ve svém druhém návratu pak objeven nebyl. Obě komety byly opět objeveny v té půli měsíce, kdy pozorování neruší Měsíc v úplňku, tedy v první. V jejich názvu tím pádem nalezneme písmeno E. První kometu našel teleskop PanSTARRS, druhou pak Richard Kowalski z observatoře Catalina Sky Survey.

Marek BielySluneční soustava

Objevené a znovuobjevené komety v únoru 2016

Druhý měsíc roku 2016, únor, „doplatil“ na velice úspěšný leden a loňský prosinec z hlediska nově objevených komet. V únoru byly nalezeny pouze 2 předtím neznámé komety. Ani jeden objekt projevující kometární aktivitu pak nebyl znovuobjeven. Obě v únoru objevené komety byly nalezeny v první polovině měsíce, díky této skutečnosti mají uvnitř svého názvu písmeno C. Jednu z komet našel známý havajský teleskop PanSTARRS, o druhý objev se postarala sonda NEOWISE.

Marek BielySluneční soustava

Objevené a znovuobjevené komety v lednu 2016

Přelom let 2015 a 2016 byl velice úspěšný z hlediska nově objevených komet. Nedávno jsme vás informovali o tom, že prosinec se stal nejúspěšnějším měsícem v roce 2015 a jedním z nejúspěšnějších měsíců celkově právě v této kategorii. Nalezeno bylo neuvěřitelných 12 komet. Leden na něj navázal více než dobře. Objeveno bylo hned 9 nových komet, další 3 byly znovuobjeveny.

Marek BielySluneční soustava

Objevené a znovuobjevené komety v prosinci 2015

Poslední měsíc roku 2015 byl co do nově nalezených komet ten nejúspěšnější. V prosinci totiž bylo objeveno hned 12 nových vlasatic, takový úspěch se astronomům, lépe řečeno velkým robotickým přehlídkám, podaří v průměru pouze jednou za několik let. Loňský prosinec navíc zaostal o pouhou jednu kometu za absolutním rekordem 13 objevených komet za měsíc z listopadu 2004 a 2014. Jedna kometa byla také znovuobjevena. Zajímá vás, o které komety se jedná, jaké dosáhly jasnosti, popřípadě zdali mají nějakou perspektivu do budoucna? Čtěte tedy zde.

Marek BielySluneční soustava

Objevené a znovuobjevené komety v říjnu 2015

Měsíc říjen byl na nově nalezené komety úspěšný. Bylo potvrzeno celkem 6 nových objevů, ačkoliv dva objekty se nejprve projevovaly asteroidálně a až posléze byla zjištěna jejich pravá kometární podstata. Další dvě komety pak byly znovuobjeveny. Chcete se o kometách, jež mají v názvu, ať už trvale, či jen provizorně, písmena T a U, dozvědět více? Více se dozvíte ve článku.

Marek BielySluneční soustava

Objevené a znovuobjevené komety v září 2015

První podzimní měsíc letošního roku, září, nám přinesl opět nějaké nově objevené komety. Tentokrát však byly pouze tři, z tohoto hlediska se tak jedná spíše o neúspěch. Další kometa pak byla pozorována poprvé ve svém druhém návratu. Která to byla? A jak zní názvy v září nalezených komet? O tom blíže zde.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »