Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevené a znovuobjevené komety v červenci 2016
Marek Biely Vytisknout článek

Objevené a znovuobjevené komety v červenci 2016

Kometa C/2009 F6 (Yi-SWAN) na snímku Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Ani červenec nebyl jedním z těch měsíců, které se co do počtu nově objevených komet vydařily. Nalezeny totiž byly pouze dvě komety, jedna systémem teleskopů MASTER a jedna skrz havajský dalekohled PanSTARRS. Červenec by se však mohl titulovat jako měsíc znovuobjevených komet. Důvodem je situace, že v sedmém měsíci letošního roku byly znovuobjeveny hned 4 komety z let minulých.

Všechny v červenci objevené i znovuobjevené komety mají ve svém názvu písmeno N, jelikož jejich první učiněné pozorování v aktuálním návratu přišlo v první půli měsíce. To je poměrně unikátní záležitost, a to hlavně z toho důvodu, že celá druhá polovina měsíce žádný úspěch tohoto typu nepřinesla. Jak už bylo zmíněno, nově nalezené komety ve svém názvu nesou MASTER, respektive PanSTARRS. Co se znovuobjevených komet týče, zde zapracovaly 4 různé observatoře. Činila se tenerifská Optical Ground Station, opět dalekohled PanSTARRS, Catalina Sky Survey a také sluneční observatoř SOHO.

Dne 2. července byla poprvé ve svém druhém pozorovaném návratu nalezena kometa P/2008 J3 (McNaught). Stalo se tak při jasnosti 19,0 mag a objekt dostal provizorní označení P/2016 N1. Kometu nalezli E. Schwab a D. Abreu ze španělské observatoře Optical Ground Station v Tenerife a protože bylo znovuobjevení této komety rychle potvrzeno, kometa dostala číslo 338 do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet a její definitivní označení tak zní 338P/McNaught. To kometa P/2009 K1 (Gibbs) byla znovuobjevena sice dříve (29. června), ale její potvrzení trvalo o něco déle než v tomto případě, takže se nakonec jedná o kometu 339P/Gibbs a ne 338P/Gibbs, jak jsme v předchozím článku tohoto typu mylně uvedli. Ale zpátky ke kometě 338P/McNaught. V aktuálním návratu proletí perihelem letos 22. listopadu, a to ve vzdálenosti 2,30 AU od Slunce. Maximální jasnosti dosahuje již v těchto dnech, jedná se ovšem o hodnotu kolem 17 mag, kometa tedy v tomto návratu vizuálně pozorovatelná nebyla, není a ani nebude.

Jen o dva dny později, 4. července, byla znovuobjevena další kometa. Tentokrát se o to postaral R. Weryk s dalekohledem PanSTARRS a inkriminovaným objektem byla kometa P/2008 T1 (Boattini), letos provizorně P/2016 N2. Kometa byla znovuobjevena při jasnosti 20,4 mag. Nyní už z ní je objekt s označením 340P/Boattini, kometa se totiž stala již 340. kometou, jež byla pozorována alespoň ve dvou různých návratech a zařazena tak do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet. Tato vlasatice prolétne přísluním dne 18. listopadu letošního roku, kdy se bude nacházet 3,06 AU od Slunce. V maximu jasnosti ale byla už v srpnu a protože to bylo jen okolo 17 mag, můžeme poznamenat, že ani tato kometa se v současném návratu nestala vizuálně viditelnou.

Další znovuobjevení přišlo 15. července. V tomto případě šlo o kometu P/2007 R3 (Gibbs), znovuobjevenou provizorně jako P/2016 N3 při jasnosti 17,8 mag D. C. Fulsem z observatoře Catalina Sky Survey. Tato kometa dostala do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet číslo 341 a její provizorní označení se tak změnilo na definitivní 341P/Gibbs. Tahle kometa perihelem už prolétla, a to letos 26. května ve vzdálenosti 2,52 AU od Slunce. V maximu jasnosti by ovšem měla být až letos v listopadu, avšak stejně jako v předchozích dvou případech, i zde by se mělo jednat o hodnotu blízkou 17 mag a tím pádem i vizuální nepozorovatelnost.

První nově objevenou červencovou kometou je C/2016 N4 (MASTER). Nalezena byla 15. července při jasnosti 16,8 mag projektem Mobile Astronomical System of the Telescope-Robots. Kometa se má octnout nejblíže Slunci 17. září 2017, kdy bude obě tělesa dělit 3,21 AU. Zhruba v té samé době nás čeká i maximální jasnost komety, která by měla být poblíž 14 mag. Kometa se v tom čase bude pohybovat vysoko na naší obloze v souhvězdí Cefea, její vizuální viditelnost ve větších dalekohledech by tedy neměla být větším problémem.

O další kometě moc číselných informací nemáme. Obecně ale víme, že se jedná o kometu, která je pozorovatelná v každém svém návratu jen skrz sluneční observatoř SOHO. Krátkoperiodické komety SOHO se objevují v zorném poli korónografů LASCO C2 a LASCO C3 poměrně často, takže abychom dokázali zpřesnit jejich dráhu, nestačí nám dva návraty k tomu, abychom takové kometě dali číslo do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet. Kometa P/2000 O3 (SOHO) už ovšem byla znovuobjevena jako P/2005 W4, P/2011 E1 a nově i jako P/2016 N5. Proto se zaměstnanci Minor Planet Center rozhodli, že jí letos krátkoperiodické číslo již konečně přidělí. Jedná se o číslo 342 a tím pádem o kometu 342P/SOHO. Doplníme, že perihelem proletěla 1. července letošního roku ve vzdálenosti pouhých 0,05 AU od Slunce, ale to pro nás není příliš podstatné, jelikož jde o kometu, která ze Země pozorovatelná nebývá.

Poslední kometou v červencovém seznamu je objevená C/2016 N6 (PanSTARRS). Ta byla nalezena 14. července při jasnosti 20,7 mag, její potvrzení ale trvalo o něco déle. Přísluním prolétne dne 18. července 2018, a to ve vzdálenosti 2,67 AU od Slunce. V maximu jasnosti bude už na přelomu zimy a jara toho roku a stejně jako již zmíněná kometa C/2016 N4 (MASTER), i tato kometa by měla dosáhnout 14 mag vysoko na naší obloze, takže i pro ni platí, že bude pravděpodobně pozorovatelná i vizuálně velkými dalekohledy.

Poznámka pod čarou: Kometární aktivitu projevily i dva asteroidy. Ten s označením 2014 HU195 byl "přejmenován" na bezejmennou kometu C/2014 HU195, jež ale byla v maximu jasnosti letos v létě a protože dosáhla pouze 19 mag, nejednalo se o vizuálně viditelný objekt. O něco lépe je na tom dříve planetka 2015 TP200, nově kometa P/2015 TP200 (LINEAR). Maximální jasnosti dosáhne na začátku příštího roku, ale bude to jen okolo 17 mag, takže ani u ní nemůžeme počítat s vizuální viditelností.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Komety v databázi Seiichi Yoshidy

Převzato: Společnost pro Meziplanetární hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Nové komety


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »