Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevené a znovuobjevené komety v červenci 2016
Marek Biely Vytisknout článek

Objevené a znovuobjevené komety v červenci 2016

Kometa C/2009 F6 (Yi-SWAN) na snímku Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Ani červenec nebyl jedním z těch měsíců, které se co do počtu nově objevených komet vydařily. Nalezeny totiž byly pouze dvě komety, jedna systémem teleskopů MASTER a jedna skrz havajský dalekohled PanSTARRS. Červenec by se však mohl titulovat jako měsíc znovuobjevených komet. Důvodem je situace, že v sedmém měsíci letošního roku byly znovuobjeveny hned 4 komety z let minulých.

Všechny v červenci objevené i znovuobjevené komety mají ve svém názvu písmeno N, jelikož jejich první učiněné pozorování v aktuálním návratu přišlo v první půli měsíce. To je poměrně unikátní záležitost, a to hlavně z toho důvodu, že celá druhá polovina měsíce žádný úspěch tohoto typu nepřinesla. Jak už bylo zmíněno, nově nalezené komety ve svém názvu nesou MASTER, respektive PanSTARRS. Co se znovuobjevených komet týče, zde zapracovaly 4 různé observatoře. Činila se tenerifská Optical Ground Station, opět dalekohled PanSTARRS, Catalina Sky Survey a také sluneční observatoř SOHO.

Dne 2. července byla poprvé ve svém druhém pozorovaném návratu nalezena kometa P/2008 J3 (McNaught). Stalo se tak při jasnosti 19,0 mag a objekt dostal provizorní označení P/2016 N1. Kometu nalezli E. Schwab a D. Abreu ze španělské observatoře Optical Ground Station v Tenerife a protože bylo znovuobjevení této komety rychle potvrzeno, kometa dostala číslo 338 do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet a její definitivní označení tak zní 338P/McNaught. To kometa P/2009 K1 (Gibbs) byla znovuobjevena sice dříve (29. června), ale její potvrzení trvalo o něco déle než v tomto případě, takže se nakonec jedná o kometu 339P/Gibbs a ne 338P/Gibbs, jak jsme v předchozím článku tohoto typu mylně uvedli. Ale zpátky ke kometě 338P/McNaught. V aktuálním návratu proletí perihelem letos 22. listopadu, a to ve vzdálenosti 2,30 AU od Slunce. Maximální jasnosti dosahuje již v těchto dnech, jedná se ovšem o hodnotu kolem 17 mag, kometa tedy v tomto návratu vizuálně pozorovatelná nebyla, není a ani nebude.

Jen o dva dny později, 4. července, byla znovuobjevena další kometa. Tentokrát se o to postaral R. Weryk s dalekohledem PanSTARRS a inkriminovaným objektem byla kometa P/2008 T1 (Boattini), letos provizorně P/2016 N2. Kometa byla znovuobjevena při jasnosti 20,4 mag. Nyní už z ní je objekt s označením 340P/Boattini, kometa se totiž stala již 340. kometou, jež byla pozorována alespoň ve dvou různých návratech a zařazena tak do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet. Tato vlasatice prolétne přísluním dne 18. listopadu letošního roku, kdy se bude nacházet 3,06 AU od Slunce. V maximu jasnosti ale byla už v srpnu a protože to bylo jen okolo 17 mag, můžeme poznamenat, že ani tato kometa se v současném návratu nestala vizuálně viditelnou.

Další znovuobjevení přišlo 15. července. V tomto případě šlo o kometu P/2007 R3 (Gibbs), znovuobjevenou provizorně jako P/2016 N3 při jasnosti 17,8 mag D. C. Fulsem z observatoře Catalina Sky Survey. Tato kometa dostala do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet číslo 341 a její provizorní označení se tak změnilo na definitivní 341P/Gibbs. Tahle kometa perihelem už prolétla, a to letos 26. května ve vzdálenosti 2,52 AU od Slunce. V maximu jasnosti by ovšem měla být až letos v listopadu, avšak stejně jako v předchozích dvou případech, i zde by se mělo jednat o hodnotu blízkou 17 mag a tím pádem i vizuální nepozorovatelnost.

První nově objevenou červencovou kometou je C/2016 N4 (MASTER). Nalezena byla 15. července při jasnosti 16,8 mag projektem Mobile Astronomical System of the Telescope-Robots. Kometa se má octnout nejblíže Slunci 17. září 2017, kdy bude obě tělesa dělit 3,21 AU. Zhruba v té samé době nás čeká i maximální jasnost komety, která by měla být poblíž 14 mag. Kometa se v tom čase bude pohybovat vysoko na naší obloze v souhvězdí Cefea, její vizuální viditelnost ve větších dalekohledech by tedy neměla být větším problémem.

O další kometě moc číselných informací nemáme. Obecně ale víme, že se jedná o kometu, která je pozorovatelná v každém svém návratu jen skrz sluneční observatoř SOHO. Krátkoperiodické komety SOHO se objevují v zorném poli korónografů LASCO C2 a LASCO C3 poměrně často, takže abychom dokázali zpřesnit jejich dráhu, nestačí nám dva návraty k tomu, abychom takové kometě dali číslo do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet. Kometa P/2000 O3 (SOHO) už ovšem byla znovuobjevena jako P/2005 W4, P/2011 E1 a nově i jako P/2016 N5. Proto se zaměstnanci Minor Planet Center rozhodli, že jí letos krátkoperiodické číslo již konečně přidělí. Jedná se o číslo 342 a tím pádem o kometu 342P/SOHO. Doplníme, že perihelem proletěla 1. července letošního roku ve vzdálenosti pouhých 0,05 AU od Slunce, ale to pro nás není příliš podstatné, jelikož jde o kometu, která ze Země pozorovatelná nebývá.

Poslední kometou v červencovém seznamu je objevená C/2016 N6 (PanSTARRS). Ta byla nalezena 14. července při jasnosti 20,7 mag, její potvrzení ale trvalo o něco déle. Přísluním prolétne dne 18. července 2018, a to ve vzdálenosti 2,67 AU od Slunce. V maximu jasnosti bude už na přelomu zimy a jara toho roku a stejně jako již zmíněná kometa C/2016 N4 (MASTER), i tato kometa by měla dosáhnout 14 mag vysoko na naší obloze, takže i pro ni platí, že bude pravděpodobně pozorovatelná i vizuálně velkými dalekohledy.

Poznámka pod čarou: Kometární aktivitu projevily i dva asteroidy. Ten s označením 2014 HU195 byl "přejmenován" na bezejmennou kometu C/2014 HU195, jež ale byla v maximu jasnosti letos v létě a protože dosáhla pouze 19 mag, nejednalo se o vizuálně viditelný objekt. O něco lépe je na tom dříve planetka 2015 TP200, nově kometa P/2015 TP200 (LINEAR). Maximální jasnosti dosáhne na začátku příštího roku, ale bude to jen okolo 17 mag, takže ani u ní nemůžeme počítat s vizuální viditelností.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Komety v databázi Seiichi Yoshidy

Převzato: Společnost pro Meziplanetární hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Nové komety


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »