Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevené a znovuobjevené komety v září 2015
Marek Biely Vytisknout článek

Objevené a znovuobjevené komety v září 2015

Kometa P/1998 QP54 (LONEOS-Tucker) na snímku z roku 1998.
Autor: Nick James.

První podzimní měsíc letošního roku, září, nám přinesl opět nějaké nově objevené komety. Tentokrát však byly pouze tři, z tohoto hlediska se tak jedná spíše o neúspěch. Další kometa pak byla pozorována poprvé ve svém druhém návratu. Která to byla? A jak zní názvy v září nalezených komet? O tom blíže zde.

Úplněk poslední dobou nastává blízko koncům jednotlivých měsíců, takže je zřejmé, že o něco výhodnější pro hledání nových komet bude jejich první polovina. A to beze zbytku potvrdilo i září. Všechny tři nově nalezené komety totiž byly objeveny v první půli devátého kalendářního měsíce. Kometa P/1998 QP54 (LONEOS-Tucker) však byla znovuobjevena pouhé dvě noci po úplňku (a po úplném zatmění Měsíce), a to 30. září. To je rozhodně obdivuhodný výkon od pozorovatele A. Gibbse z observatoře Catalina Sky Survey, jenž kometu v tomto návratu jako první vyhledal. Pro úplné doplnění úvodních informací se hodí podotknout, že všechny 3 nové komety objevili pozorovatelé obsluhující v tomto směru takřka dominantní dalekohled PanSTARRS.

Začínáme s krátkoperiodickou kometou P/2015 R1 (PanSTARRS). Ta byla nalezena havajským teleskopem 8. září při jasnosti 19,0 mag. Podle orbitálních elementů byla v přísluní již letos 25. června, a to přibližně 2,17 AU od Slunce. V maximu jasnosti je však až nyní v říjnu, má ale pouze kolem 18 mag, ve vizuálním dosahu se tedy nevyskytuje a vzhledem k nadcházejícímu slábnutí to už jiné nebude.

Další nalezenou kometou je P/2015 R2 (PanSTARRS). Ta byla objevena o pouhý den později, tedy 9. září, a při jasnosti 21,7 mag. I tato kometa se od Slunce už vzdaluje, nejblíže mu byla 8. června letošního roku, kdy tyto dva objekty dělilo necelých 2,47 AU. Kometa podle všeho dosáhla maxima jasnosti někdy v srpnu, tehdy mohla mít přibližně 20 mag. V těchto dnech pomalu slábne, tento trend bude pokračovat a kometu tak vizuálně rozhodně nespatříme.

Jedinou v září objevenou dlouhoperiodickou kometou je C/2015 R3 (PanSTARRS). Tento objekt byl nalezen 12. září při jasnosti 22,3 mag, čímž se stal jednou z nejslabších komet, které kdy byly ze Země objeveny. Pro zajímavost, historické prvenství v této kategorii drží kometa C/2014 F3 (Sheppard-Trujillo), kterou se podařilo nalézt při jasnosti 23,0 mag. Tato kometa prolétne perihelem až v roce 2021. Ale zpět ke kometě C/2015 R3 (PanSTARRS), ta už v přísluní byla a podle dráhových elementů se tak stalo 11. února 2014, kdy se kometa dostala ke Slunci na vzdálenost nějakých 4,90 AU. Vypadá to, že nejjasnější byla na přelomu let 2013 a 2014, kdy dosahovala přibližně 20 mag. To na vizuální viditelnost nestačí ani omylem, se současnou jasností se navíc dá složitě vyhledat i s tou nejlepší technikou ve spojení se snímači typu CCD. Objekt navíc bude i nadále slábnout, takže vizuálně pozorovatelný zajisté nebude.

Ve druhé polovině září nebyla nalezena žádná kometa, jak už ale bylo zmíněno, 30. září byla znovuobjevena kometa P/1998 QP54 (LONEOS-Tucker). Tuto kometu pouhé dva dny po úplňku letos poprvé našel A. Gibbs z observatoře Catalina Sky Survey. Jasnost tělesa byla stanovena na 17,9 mag. Kometa obdržela provizorní označení P/2015 S1. Do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet by měla vstoupit s číslem 328 jako kometa s definitivním označením 328P/LONEOS-Tucker. V tomto návratu prolétne perihelem letos na Štědrý den, a to 1,89 AU od Slunce. Velkou vánoční kometu ovšem nečekejme. Nejvyšší jasnosti má tento objekt dosáhnout už v listopadu, především ale jeho jasnost pravděpodobně nepřekročí 17 mag, kvůli čemuž zůstane kometa úplně mimo vizuální dosah.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet Seiichi Yoshidy

Převzato: Společnost pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Nové komety


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »