Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevené a znovuobjevené komety v únoru 2016
Marek Biely Vytisknout článek

Objevené a znovuobjevené komety v únoru 2016

Kometa C/2003 K4 (LINEAR) na snímku Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Druhý měsíc roku 2016, únor, „doplatil“ na velice úspěšný leden a loňský prosinec z hlediska nově objevených komet. V únoru byly nalezeny pouze 2 předtím neznámé komety. Ani jeden objekt projevující kometární aktivitu pak nebyl znovuobjeven. Obě v únoru objevené komety byly nalezeny v první polovině měsíce, díky této skutečnosti mají uvnitř svého názvu písmeno C. Jednu z komet našel známý havajský teleskop PanSTARRS, o druhý objev se postarala sonda NEOWISE.

První z komet, C/2016 C1 (PanSTARRS), byla objevena dne 12. února při jasnosti 19,9 mag. Dle orbitálních elementů prolétla perihelem letos 9. března, a to ve velmi úctyhodné vzdálenosti 8,47 AU od Slunce. Jedná se o velmi difúzní objekt, který v těchto dnech prochází maximem jasnosti. Efemeridy naznačují, že by kometa měla dosahovat jasnosti přibližně 18 mag, právě kvůli jejímu vzhledu je odhadována v širokém rozsahu 17 až 20 mag. Na tom, že není pozorovatelná vizuálně, to ovšem nic nemění. Kometa navíc začne v příštích týdnech pozvolna slábnout.

Kometa C/2016 C2 (NEOWISE) je zajímavějším objektem. Nalezena byla 8. února, jenomže její potvrzení trvalo o něco déle než u výše zmíněné komety. Jasnost při objevu byla 19,0 mag. Kometa má proletět přísluním 19. dubna letošního roku, kdy se bude nacházet nějakých 1,56 AU od Slunce. Jde o příznivý návrat komety, která ovšem v dubnovém maximu jasnosti bude pozorovatelná jenom z jižní polokoule. Nás to ale příliš mrzet nemusí, kometa je na parametry dráhy příliš slabá, asi se jedná o malé a/nebo neaktivní těleso, jež dosáhne maximálně 17 mag. Pozorovatelé z jižní polokoule tak tuto kometu spatří pouze s použitím CCD techniky.

Poznámka pod čarou: Po více než roce byl potvrzen objev komety P/2015 B4 (Lemmon-PanSTARRS). Ta ale dosáhla maxima jasnosti již loni v únoru, kdy měla zhruba 20 mag. Minimálně v tomto návratu tak vizuálně pozorovatelná nebude.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Aerith.net - Databáze komet Seiichi Yoshidy

Převzato: Kommet.cz



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Nové komety


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »