Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevené a znovuobjevené komety v únoru 2016
Marek Biely Vytisknout článek

Objevené a znovuobjevené komety v únoru 2016

Kometa C/2003 K4 (LINEAR) na snímku Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Druhý měsíc roku 2016, únor, „doplatil“ na velice úspěšný leden a loňský prosinec z hlediska nově objevených komet. V únoru byly nalezeny pouze 2 předtím neznámé komety. Ani jeden objekt projevující kometární aktivitu pak nebyl znovuobjeven. Obě v únoru objevené komety byly nalezeny v první polovině měsíce, díky této skutečnosti mají uvnitř svého názvu písmeno C. Jednu z komet našel známý havajský teleskop PanSTARRS, o druhý objev se postarala sonda NEOWISE.

První z komet, C/2016 C1 (PanSTARRS), byla objevena dne 12. února při jasnosti 19,9 mag. Dle orbitálních elementů prolétla perihelem letos 9. března, a to ve velmi úctyhodné vzdálenosti 8,47 AU od Slunce. Jedná se o velmi difúzní objekt, který v těchto dnech prochází maximem jasnosti. Efemeridy naznačují, že by kometa měla dosahovat jasnosti přibližně 18 mag, právě kvůli jejímu vzhledu je odhadována v širokém rozsahu 17 až 20 mag. Na tom, že není pozorovatelná vizuálně, to ovšem nic nemění. Kometa navíc začne v příštích týdnech pozvolna slábnout.

Kometa C/2016 C2 (NEOWISE) je zajímavějším objektem. Nalezena byla 8. února, jenomže její potvrzení trvalo o něco déle než u výše zmíněné komety. Jasnost při objevu byla 19,0 mag. Kometa má proletět přísluním 19. dubna letošního roku, kdy se bude nacházet nějakých 1,56 AU od Slunce. Jde o příznivý návrat komety, která ovšem v dubnovém maximu jasnosti bude pozorovatelná jenom z jižní polokoule. Nás to ale příliš mrzet nemusí, kometa je na parametry dráhy příliš slabá, asi se jedná o malé a/nebo neaktivní těleso, jež dosáhne maximálně 17 mag. Pozorovatelé z jižní polokoule tak tuto kometu spatří pouze s použitím CCD techniky.

Poznámka pod čarou: Po více než roce byl potvrzen objev komety P/2015 B4 (Lemmon-PanSTARRS). Ta ale dosáhla maxima jasnosti již loni v únoru, kdy měla zhruba 20 mag. Minimálně v tomto návratu tak vizuálně pozorovatelná nebude.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Aerith.net - Databáze komet Seiichi Yoshidy

Převzato: Kommet.cz



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Nové komety


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »