Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevené a znovuobjevené komety v říjnu 2015
Marek Biely Vytisknout článek

Objevené a znovuobjevené komety v říjnu 2015

Kometa C/2006 M4 (SWAN) na snímku od Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Měsíc říjen byl na nově nalezené komety úspěšný. Bylo potvrzeno celkem 6 nových objevů, ačkoliv dva objekty se nejprve projevovaly asteroidálně a až posléze byla zjištěna jejich pravá kometární podstata. Další dvě komety pak byly znovuobjeveny. Chcete se o kometách, jež mají v názvu, ať už trvale, či jen provizorně, písmena T a U, dozvědět více? Více se dozvíte ve článku.

Vzhledem k aktuálnímu postavení úplňků v kalendáři je takřka jasné, že v případě nově objevených komet bude bodovat první polovina jednotlivých měsíců. To se potvrdilo i v říjnu. Do 15. dne v měsíci bylo objeveno hned 6 nových komet a 1 další byla znovuobjevena. Na druhou polovinu měsíce pak zbylo již pouze znovuobjevení komety P/1999 V1 (Catalina). V nalézání komet měl v říjnu opět hlavní podíl havajský teleskop PanSTARRS, který objevil, respektive spoluobjevil, hned 4 z 6 komet. Na jedné z nich se pak podílí s observatoří Mount Lemmon Survey. Zabodovali i další havajští pozorovatelé Sheppard s Tholenem. Velkou zajímavostí je to, že po takřka tříletém půstu, který věnoval na stavbu a konfiguraci nového dalekohledu SST, se prosadil i z minulosti velmi známý projekt LINEAR. O znovuobjevení se jednou zasloužil opět dalekohled PanSTARRS, v druhém případě zaznamenala úspěch maďarská observatoř Konkoly.

Podle označení začínáme i končíme právě kometou znovuobjevenou. Kometa P/2003 WC7 (LINEAR-Catalina) byla poprvé pozorována ve svém druhém návratu 10. října, kdy ji při jasnosti 19,7 mag nalezl dalekohled PanSTARRS. Provizorní označení P/2015 T1 se velmi rychle změnilo na definitivní s číslem 329 v katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet, které zní 329P/LINEAR-Catalina. Kometa perihelem již prolétla, a to letos 5. prosince, kdy se nacházela přibližně 1,66 AU od Slunce. Nicméně vzhledem k tomu, že bývá nejjasnější až po průletu perihelem, můžeme očekávat maximum jasnosti v lednu, kdy zjasní nejspíše k 15 mag a dostane se tak na hranu vizuální viditelnosti. Výhodu k případnému spatření dalekohledy s průměrem objektivu okolo 40 cm budeme mít my, pozorovatelé ze severní polokoule, kometa totiž bude v době svého největšího jasu v souhvězdí Býka (Tau).

Kometa C/2015 T2 (PanSTARRS) byla nalezena 9. října s jasností 21,8 mag. Perihelem má proletět až 21. května 2017, a to v poměrně velké vzdálenosti 6,93 AU od Slunce. Maximum jasnosti si odbude již na přelomu let 2016 a 2017, nebude však jasnější než 20 mag, kvůli čemuž se do vizuálního dosahu nedostane.

Další kometa nalezená dalekohledem PanSTARRS je tentokrát krátkoperiodická. Označení dostala P/2015 T3 (PanSTARRS) a Slunci byla nejblíže již 21. prosince 2014, a to nějakých 2,13 AU daleko. Objevena byla 13. října při jasnosti 20,9 mag, maximum jasnosti, které dle všeho proběhlo už v červenci 2014, mělo nejspíše hodnotu kolem 19 mag. Vizuálně tedy viditelná nikdy nebyla a vzhledem k jejímu současnému slábnutí už minimálně v tomto návratu ani nebude.

O trochu zajímavější je kometa C/2015 T4 (PanSTARRS). Ta byla objevena 14. října, když měla jasnost 19,2 mag. V přísluní bude pravděpodobně 18. června 2016, to se bude nacházet nějakých 2,30 AU daleko od Slunce. Nejjasnější bude asi až v červenci, kdy zjasní na 16 mag. To je jen lehce pod vizuálním dosahem, kometa tedy může překvapit a být viditelná i v amatérských dalekohledech. My u toho ale nebudeme, objekt totiž bude v tu dobu utopený hluboko na jižní obloze.

To kometa C/2015 T5 (Sheppard-Tholen) asi příliš nepotěší nikoho kromě objevitelů a statistiků. Pro pozorovatele z Mauna Kea je to totiž teprve druhá (Sheppard), respektive dokonce první (Tholen) objevená kometa v životě. Nalezli ji 13. října při jasnosti 21,6 mag. Do perihelu se dostane podle aktuálních výpočtů 5. února 2016, kdy se bude nacházet vysoce úctyhodných 9,33 AU od Slunce, díky čemuž se dostane do první desítky komet s nejvzdálenějším známým přísluním. Na jasnosti jí to ale příliš nepřidá. V maximu (21 mag) bude asi někdy na podzim 2016, její vizuální pozorování jsou naprosto vyloučena.

Kometa P/2015 TO19 (Lemmon-PanSTARRS) byla objevena zprvu jako těleso s planetkovým vzhledem, stalo se tak 13. října, a to s jasností 20,4 mag. Objevitelem byla observatoř Mount Lemmon Survey. O několik nocí později ale zpozorovali pracovníci obsluhující dalekohled PanSTARRS kometární aktivitu, a tím byl prokázán kometární původ tělesa. Ta proletí perihelem 6. března 2016, a to ve vzdálenosti 2,93 AU od Slunce. V maximu jasnosti byla již letos v listopadu, dosáhla pouze 19 mag. V těchto dnech už slábne, tak tomu bude i nadále. Vizuálně pozorována tím pádem nebyla, není a ani nebude.

Podobný osud objevu postihl i kometu C/2015 TQ209 (LINEAR), jež se stala první kometou nalezenou přes nový dalekohled Space Surveillance Telescope, který je využíván projektem LINEAR k vyhledávání blízkozemních asteroidů. Zároveň to je taky první kometa nesoucí název LINEAR od velmi známé C/2012 X1 (LINEAR), jasné komety, která prodělala velký outburst v roce 2013.
Kometa C/2015 TQ209 (LINEAR) byla objevena 10. října při jasnosti 19,2 mag, a jako těleso zdánlivě planetkového vzhledu, bez kometární aktivity. Že se jedná ve skutečnosti o kometu zjistil 23. října H. Sato (Tokio, Japonsko) pomocí 51cm dálkově ovládaného dalekohledu v Siding Spring v Austrálii. Na snímcích si povšiml silně kondenzované komy o průměru 10". 
Kometa prolétne perihelem 27. srpna 2016, a to ve vzdálenosti 1,41 AU od Slunce. Vzdálenost to je zajímavá a předpokládaná maximální jasnost v čase okolo perihelu kolem 13 mag naznačuje, že kometa vizuálně viditelným objektem takřka jistě bude. V tomto případě to ale není až tak jednoduché, geometrie současného návratu komety je tak nepříznivá, že kometa bude v maximu jasnosti nepozorovatelná, protože bude příliš blízko Slunci. V tomto případě nám tedy štěstí přát nebude.

Jubilejní 330. kometou, která zakotvila v katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet, se stala P/1999 V1 = P/2015 U1 = 330P/Catalina. Kometu znovuobjevil Krisztián Sárneczky z maďarské observatoře Konkoly, stalo se tak 22. října s jasností 19,7 mag. V jejím aktuálním návratu prolétne přísluním 29. srpna 2016, a to ve vzdálenosti 2,95 AU od Slunce. V maximu jasnosti bude až v únoru 2017, více než 17 mag ale mít nebude, s její vizuální viditelností tedy počítat nemůžeme.




O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Nové komety


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »