Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevené a znovuobjevené komety v červnu 2016
Marek Biely Vytisknout článek

Objevené a znovuobjevené komety v červnu 2016

Kometa C/2015 C2 (SWAN) na snímku Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Poté, co jsme zaznamenali nárůst počtu objevených komet v květnu, přišel v červnu naopak pokles. Nalezena byla jen jedna jediná kometa, jeden další kometární objekt byl znovuobjeven.

Jak objevená, tak znovuobjevená kometa, mají ve svém ať už definitivním, či pouze provizorním označení, písmeno M. To proto, že byly poprvé nalezeny (v případě znovuobjevené komety se tak stalo poprvé už ve druhém pozorovaném návratu) ve druhé polovině června. První půle měsíce tak zůstala bez úspěchu. O nový objev komety se postaral slavný havajský teleskop PanSTARRS, znovuobjevení zařídil Hidetaka Sato z Japonska.

Nově nalezená kometa dostala označení C/2016 M1 (PanSTARRS). Objevena byla 22. června při jasnosti 19,7 mag. Jedná se o poměrně zajímavý objekt co se vyhlídek do budoucna týče. Dráha komety sice ještě není potvrzena přesně, vesměs se ale očekává, že dojde už jen ke kosmetickým změnám. Kometa by tedy měla proletět perihelem až 10. srpna 2018, a to ve vzdálenosti 2,22 AU od Slunce. Patrně jde o docela velké, aktivní těleso, ovšem otázka je, jestli to náhodou není dynamicky nová kometa z Oortova oblaku, jež by zpomalovala rychlost zjasňování s tím, jak by se blížila Slunci. Pokud se tak nestane a kometa se bude držet předpovědí, mohla by v létě 2018 dosáhnout snad až 9 mag a stát se tak objektem pro obří binokuláry. To by bylo jistě velmi zajímavé, je tu ale ještě jeden problém. Dráha komety vypadá tak, že těleso se bude v následujících letech stěhovat stále více k jihu a na jaře 2018, aktuálně se zdá, že v květnu, od nás kometa pravděpodobně přestane být pozorovatelná. To podle současných odhadů bude zhruba 2 měsíce před maximem jasnosti. Zdá se tedy, že kometu uvidíme maximálně jako objekt přibližně 11. magnitudy, což je ale stále pěkná jasnost pro pozorování například středním, při troše štěstí možná i nějakým menším dalekohledem.

Dne 29. června znovuobjevil Hidetaka Sato kometu P/2009 K1 (Gibbs), provizorně označenou jako P/2016 M2. Stalo se tak při jasnosti 17,8 mag. Očekává se, že kometa dostane číslo 338 do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet a její definitivní označení tak bude 338P/Gibbs. Kometa v aktuálním návratu už proletěla přísluním, stalo se tak letos 24. července, kdy se nacházela zhruba 1,34 AU od Slunce. Maxima jasnosti dosáhne podle všeho až na přelomu letošního léta a podzimu. To dosáhne jasnosti okolo 16 mag, kvůli čemuž se zdá, že v tomto návratu zůstane jen těsně pod vizuálním dosahem.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Komety v databázi Seiichi Yoshidy

Převzato: Společnost pro Meziplanetární hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Nové komety


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »