Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevené a znovuobjevené komety v květnu 2016
Marek Biely Vytisknout článek

Objevené a znovuobjevené komety v květnu 2016

Kometa C/2006 W3 (Christensen) na snímku Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Po extrémně nepovedeném dubnu, kdy byla nalezena jen jedna nová kometa, dopadl pátý měsíc kalendáře, květen, o dost lépe. Objeveno bylo hned pět nových komet, znovuobjevena nebyla ani jedna. Zpoždění tohoto článku je způsobeno tím, že některé informace vyžadovaly o něco dělší čekání na potvrzení.

Rozdělení kometárních objevů je tentokrát poměrně zajímavé, rozhodně nejde o jednostrannou záležitost v podání dalekohledu PanSTARRS. Ten totiž objevil "jen" jednu z pěti nalezených komet, po jedné si připsali také poprvé ve svém životě Larry Denneau z observatoře ATLAS, dále pak sonda STEREO a známý projekt LINEAR či observatoř Catalina. V označení třech komet je písmeno J, tyto komety totiž byly objeveny v první polovině května. V názvu dalších dvou komet se pak nachází písmeno K značící nález ve druhé půli měsíce.

První z nově objevených květnových komet je kometa krátkoperiodická. Nalezena byla 5. května při jasnosti 21,4 mag a dostala označení P/2016 J1 (PanSTARRS). Perihelem proletěla 24. června letošního roku, a to přibližně 2,45 AU od Slunce. V maximu jasnosti byla už v květnu, dosáhla ale pouze 21 mag, v letošním návratu tedy zůstala vizuálně nepozorovatelná. Jedinou zajímavostí týkající se této komety tedy je stejně jasný, ale o mnoho difúznější fragment B, jenž byl poblíž komety objeven později.

Dne 6. května se velkého úspěchu dočkal Larry Denneau z observatoře ATLAS. Našel totiž kometu, která se stala vůbec první po něm pojmenovanou vlasaticí - C/2016 J2 (Denneau). Objevová jasnost objektu byla 18,1 mag, brzy ale bylo jasné, že kometa slábne a její maximum jasnosti jsme tak promeškali. A skutečně. Podle výpočtů drah totiž kometa prolétla přísluním už letos 11. dubna, a to ve vzdálenosti 1,52 AU od Slunce. Právě v dubnu podle všeho měla nejvyšší jasnost, a to až 15 mag. Díky této skutečnosti mohla být při troše štěstí možná viditelná i vizuálně, ale pouze z jižní polokoule. Naneštěstí, o kometě v té době nikdo nevěděl, takže ji nikdo ani nepozoroval.

Ještě zajímavější objev nastal 11. května, kdy sluneční observatoř STEREO zachytila kometu, jež byla označena po ní jako P/2016 J3 (STEREO). Jasnost při objevu činila dokonce 10,0 mag a kometa poté díky dopřednému rozptylu zjasňovala až k 8 mag, ovšem tohle byl pohled z perspektivy sondy STEREO. Dle efemerid kometa ze Země dosáhla maximální jasnosti taktéž v květnu, a to 12 mag. To na vizuální viditelnost sice stačí, kometa ovšem v tu dobu nebyla vůbec pozorovatelná. Objevila se až v červnu na večerní obloze na jižní polokouli, ale na vizuální pozorování již byla příliš slabá. Doplníme, že kometa byla nejblíže Slunci dne 21. května letošního roku, kdy se nacházela zhruba 0,47 AU daleko od naší mateřské hvězdy (více než dvakrát tak blíže než naše Země).

Asteroid 2016 KA byl objeven dne 16. května, ale projevení kometární aktivity na sebe nenechalo dlouho čekat, a tak došlo ke změně názvu na kometární C/2016 KA (Catalina). Catalina proto, jelikož planetka byla nalezena R. G. Mathenym z observatoře Catalina Sky Survey. Jasnost v ten čas činila 20,1 mag. Kometa dle orbitálních elementů již prolétla perihelem, stalo se tak letos 1. února, a to ve vzdálenosti 5,40 AU od Slunce. Maxima jasnosti podle všeho dosáhla už někdy na podzim loňského roku, téměř jistě to ale nebylo více než 19 mag, tato kometa tedy vizuálně pozorovatelná nebyla, není a ani nikdy nebude.

Posledním květnovým objevem je kometa C/2016 K1 (LINEAR). Ta byla objevena 31. května s jasností 19,3 mag. V přísluní byla letos 13. července, konkrétně pak 2,29 AU daleko od Slunce. V maximu jasnosti se nachází podle všeho někdy v těchto dnech, kdy odhady oscilují okolo 17 mag. Vzhledem k tomu, že jasnější už nebude, můžeme poměrně bezpečně sdělit, že ani tato kometa nebude pozorovatelná vizuálně. Stejně jako v případě komety P/2016 J1 (PanSTARRS) je i zde zajímavostí nález úlomku jádra komety, ovšem v tomto případě o něco slabšího, než je kometa samotná.

Poznámka pod čarou: Znovuobjevena byla kometa P/2010 N1 (WISE), jež dostala nejprve provizorní označení P/2016 GE216 a poté definitivní 337P/WISE. Potvrzení znovuobjevení z dubna trvalo tak dlouho, protože těleso zpočátku neprojevovalo žádnou kometární aktivitu. Vizuálně viditelná v tomto návratu nebude, maximální jasnosti okolo 18 mag dosáhla už v červnu a v těchto dnech již slábne.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kometa v databázi Seiichi Yoshidy

Převzato: Společnost pro Meziplanetární hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Nové komety


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »