Úvodní  >  Související stránky k článku Objevené a znovuobjevené komety v únoru 2016

Související stránky k článku Objevené a znovuobjevené komety v únoru 2016

Marek BielySluneční soustava

Objevené a znovuobjevené komety v prosinci 2016

Závěr roku 2016 se z hlediska nově objevených a znovuobjevených komet vůbec nepovedl. Po říjnu, v němž jsme zaznamenali nález 4 komet (znovuobjevena nebyla žádná), přišel listopad, který nepřinesl ani jednu, jak objevenou, tak znovuobjevenou kometu (právě kvůli tomu ani nevznikl článek za listopad 2016). A o mnoho tuto statistiku nevylepšil ani prosinec s pouhou jednou nově nalezenou kometou na kontě. Znovuobjeven opět nebyl žádný kometární objekt.

Marek BielySluneční soustava

Objevené a znovuobjevené komety v září 2016

Měsíc září skončil z hlediska objevených a znovuobjevených komet spíše průměrným dojmem. Nalezeny byly 4 nové komety, další dvě pak byly znovuobjeveny. Na rozdíl od srpna už se ale v některých případech jednalo i o zajímavější a perspektivnější kometární objekty.

Marek BielySluneční soustava

Objevené a znovuobjevené komety v červenci 2016

Ani červenec nebyl jedním z těch měsíců, které se co do počtu nově objevených komet vydařily. Nalezeny totiž byly pouze dvě komety, jedna systémem teleskopů MASTER a jedna skrz havajský dalekohled PanSTARRS. Červenec by se však mohl titulovat jako měsíc znovuobjevených komet. Důvodem je situace, že v sedmém měsíci letošního roku byly znovuobjeveny hned 4 komety z let minulých.

Marek BielySluneční soustava

Objevené a znovuobjevené komety v květnu 2016

Po extrémně nepovedeném dubnu, kdy byla nalezena jen jedna nová kometa, dopadl pátý měsíc kalendáře, květen, o dost lépe. Objeveno bylo hned pět nových komet, znovuobjevena nebyla ani jedna. Zpoždění tohoto článku je způsobeno tím, že některé informace vyžadovaly o něco dělší čekání na potvrzení.

Marek BielySluneční soustava

Objevené a znovuobjevené komety v dubnu 2016

Jestliže jsme nazvali letošní měsíce únor a březen z hlediska nově objevených komet jako velmi špatné, tak je nutné uznat, že duben dopadl naprosto tragicky. Nalezena totiž byla jen jedna jediná kometa. Znovuobjevený nebyl ani jeden kometární objekt. V dubnu objevená kometa byla zachycena dalekohledem PanSTARRS v první polovině měsíce, a proto je uvnitř jejího označení písmeno G.

Marek BielySluneční soustava

Objevené a znovuobjevené komety v březnu 2016

Letošní březen dopadl z hlediska nově objevených i znovuobjevených komet naprosto stejně jako únor. Velké robotické teleskopy prohlížející oblohu totiž nalezly pouze dvě nové komety, žádný z kometárních objektů čekajících na první pozorování ve svém druhém návratu pak objeven nebyl. Obě komety byly opět objeveny v té půli měsíce, kdy pozorování neruší Měsíc v úplňku, tedy v první. V jejich názvu tím pádem nalezneme písmeno E. První kometu našel teleskop PanSTARRS, druhou pak Richard Kowalski z observatoře Catalina Sky Survey.

Marek BielySluneční soustava

Objevené a znovuobjevené komety v lednu 2016

Přelom let 2015 a 2016 byl velice úspěšný z hlediska nově objevených komet. Nedávno jsme vás informovali o tom, že prosinec se stal nejúspěšnějším měsícem v roce 2015 a jedním z nejúspěšnějších měsíců celkově právě v této kategorii. Nalezeno bylo neuvěřitelných 12 komet. Leden na něj navázal více než dobře. Objeveno bylo hned 9 nových komet, další 3 byly znovuobjeveny.

Marek BielySluneční soustava

Objevené a znovuobjevené komety v prosinci 2015

Poslední měsíc roku 2015 byl co do nově nalezených komet ten nejúspěšnější. V prosinci totiž bylo objeveno hned 12 nových vlasatic, takový úspěch se astronomům, lépe řečeno velkým robotickým přehlídkám, podaří v průměru pouze jednou za několik let. Loňský prosinec navíc zaostal o pouhou jednu kometu za absolutním rekordem 13 objevených komet za měsíc z listopadu 2004 a 2014. Jedna kometa byla také znovuobjevena. Zajímá vás, o které komety se jedná, jaké dosáhly jasnosti, popřípadě zdali mají nějakou perspektivu do budoucna? Čtěte tedy zde.

Marek BielySluneční soustava

Objevené a znovuobjevené komety v říjnu 2015

Měsíc říjen byl na nově nalezené komety úspěšný. Bylo potvrzeno celkem 6 nových objevů, ačkoliv dva objekty se nejprve projevovaly asteroidálně a až posléze byla zjištěna jejich pravá kometární podstata. Další dvě komety pak byly znovuobjeveny. Chcete se o kometách, jež mají v názvu, ať už trvale, či jen provizorně, písmena T a U, dozvědět více? Více se dozvíte ve článku.

Marek BielySluneční soustava

Objevené a znovuobjevené komety v září 2015

První podzimní měsíc letošního roku, září, nám přinesl opět nějaké nově objevené komety. Tentokrát však byly pouze tři, z tohoto hlediska se tak jedná spíše o neúspěch. Další kometa pak byla pozorována poprvé ve svém druhém návratu. Která to byla? A jak zní názvy v září nalezených komet? O tom blíže zde.

Marek BielySluneční soustava

Objevené a znovuobjevené komety v srpnu 2015

Ani poslední letní měsíc pro obyvatele nad rovníkem, srpen, se co do nově nalezených komet příliš nepředvedl. Objeveny byly stejně jako v červnu celkem 4 nové vlasatice. Díky dvěma dalším kometám, které byly pozorovány již ve druhém návratu a dostaly tak číslo do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet, byl však srpen v kategorii součtu objevených a znovuobjevených komet nejúspěšnějším z letních měsíců. O jaké nové či staronové komety se jedná? A bude některá z nich viditelná vizuálně? O tom si můžete přečíst zde.



39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »